Karlovarskému letišti by pomohla delší přistávací dráha
Karlovarské letiště by mohlo získat další klienty vytvořením linek do zauralské oblasti Ruska. Vyplynulo to ze studie, kterou si letiště nechalo zpracovat v rámci projektu Champions – Zlepšení dostupnosti středoevropských regionů prostřednictvím propojení letecké dopravy. Spojení do vzdálenějších destinací zatím ale brání krátká a úzká přistávací dráha, řekl novinářům marketingový manažer letiště Radek Zábranský. „Problém není ani tak v doletu letadel, jako v ekonomice letů ze vzdálenějších destinací v menších letadlech. Na delší trati se vyplatí letadla s větší kapacitou a ta zatím u nás přistávat nemohou," uvedl Zábranský. V plánu investic letiště na další roky jsou ale i prostředky na vypracování projektu rozšíření a prodloužení dráhy.
Podle náměstka hejtmana Karlovarského kraje Petra Navrátila sice zatím není jasné, odkud by peníze na dostavbu dráhy šly, ale v případě, že bude možné čerpat nějakou dotaci z Evropské unie, bude letiště, které patří Karlovarskému kraji, připraveno. „Podle odhadů z roku 2008 by dostavba dráhy stála jednu miliardu. V současných cenách by to mohlo být asi 600 milionů korun," uvedl Navrátil.
Další krok k zápisu Krušnohoří do UNESCO
Hejtmani Ústeckého a Karlovarského kraje spolu se starosty šesti obcí podepsali smlouvu o partnerství v rámci přípravy nominace vybraných krušnohorských památek a lokalit na seznam UNESCO. Smlouva upravuje podmínky spolupráce mezi kraji a obcemi do podání žádosti o zápis na seznam. Projekt chce představit Krušnohoří v kontextu jeho hornické tradice. Na české straně jsou do něj zapojené Krupka, Měděnec, Horní Blatná, Abertamy, Jáchymov a Boží Dar. „Tato místa by chtěla společně poukázat na hornickou minulost Krušných hor," řekl vedoucí odboru kultury Ústeckého kraje Radek Spála. Projektu se účastní i řada míst na německé straně Krušnohoří, například Marienberg či Annaberg.
Dokumentace, kterou česká a německá strana zpracovaly společně, má být v únoru příštího roku předána Centru světového dědictví UNESCO v Paříži. Spála míní, že díky úzké přeshraniční spolupráci strany má projekt šanci s nominací uspět.
Kynšperský pivovar začal prodávat pivo
Nový Kynšperský pivovar začal letos na jaře s prodejem piva, zatím místním hospodám a restauracím. Po více než 60 letech ho obnovil ruský podnikatel Sergej Černičkin. Postupně by chtěl výrobu rozšiřovat a plánuje i export. Sládek Miroslav Broz ČTK řekl, že pivovar by měl produkovat až 8 500 hektolitrů ročně, ale kapacitu lze i navýšit. V Karlovarském kraji vznikla v minulých letech řada malých pivovarů s výstavem od stovek do zhruba 1 500 hektolitrů. Kynšperský je svou kapacitou několikrát větší. V jeho základní nabídce mají být čtyři druhy piva, dvě světlá, jedno polotmavé a jedno tmavé. „Protože počítáme i s exportem do Ruska, přizpůsobili jsme tomu i chuť. Ta je méně nachmelená," uvedl sládek Broz, který má praxi i z ruských pivovarů. Podle ředitele pivovaru Radka Vomočila chce nyní pivovar ve spolupráci s místními hospodskými doladit konečnou podobu receptury. Pak by mohl pivovar začít zásobovat restaurace v širším okolí. Část produkce by v budoucnu mohla mířit i do Ruska, kde má české pivo dobré jméno a export by podle Vomočila mohl vylepšit příjmy pivovaru. „Myslím, že nebudeme konkurencí ostatním malým pivovarům. Naopak chceme spolupracovat. Můžeme například nabídnout výlety a exkurze lázeňským hostům z okolních měst," uvedl Vomočil. Nový pivovar vznikl celkovou rekonstrukcí bývalého pivovaru, který skončil s výrobou na konci roku 1951.
Budou se Alžbětiny lázně vytápět vřídelní vodou?
Karlovy Vary chtějí využít tepelné a tlakové energie vřídelní vody k vytápění městských Alžbětiných lázní. Unikátní přírodní zdroje lázeňského města by mohly výrazně snížit náklady na vytápění památkově chráněného objektu. Podle primátorova náměstka Jaroslava Růžičky by odhadované náklady na změnu vytápění měly být 6,3 milionu korun. Řekl to ČTK. „Požádáme o dotaci z programu ministerstva průmyslu a obchodu Efekt 2013, který umožňuje získat podporu na využití obnovitelných zdrojů energie. Z něho můžeme získat až dva miliony korun," uvedl Růžička. Podle předpokladů by se vynaložené náklady městu vrátily na snížení nákladů na vytápění už během 3,7 roku. Proto chce město do projektu jít, i kdyby se dotace z ministerstva získat nepodařilo. Alžbětiny lázně jsou veřejné městské lázně. Byly dokončeny v roce 1906. Disponují bazénovým centrem a nabídkou celé řady lázeňských procedur. Jenže objekt připomínající francouzské zámečky, je už ve špatném stavu. Zejména vytápění prostorných sálů a chodeb je náročné. Pokud by se podařilo vyměnit vytápění z teplárny za vřídelní vodu, náklady by klesly.
Text: -čtk-
Foto: Richard Schubert, Hanzs / Wikimedia Commons,
Thinkstockphotos.com