Karlovarský kraj zadal vypracování studie, která by měla zmapovat zázemí a infrastrukturu pro různé druhy vyžití v Krušných horách. Postupně by se tak mohlo zlepšit zázemí pro turistiku, pro cyklisty nebo pro běžecké lyžování. Přibýt by měly i nové ucelené stezky, například takzvaná Modrá hřebenovka.
„Chtěli bychom zmapovat dostupnost a objem dopravní infrastruktury. Například parkoviště, kterých je nedostatek v různých oblastech a destinacích. A na základě toho bychom pak realizovali jednotlivé projekty. Myslím si, že by to pak mělo být navázané například na projekt Krušnohorské hřebenovky,“ řekla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.
Jako součást projektu Krušnohorské hřebenovky už kraj zadal Klubu českých turistů (KČT) studii pro vytvoření trasy takzvané Modré hřebenovky. Trasa napříč Krušnými horami od Klínovce po Aš by se po splnění podmínek mohla stát oficiální dálkovou turistickou trasou. Původní Modrá hřebenovka se táhla od Blankensteinu nad Sálou v Německu přes celé Krušné hory, Českosaské Švýcarsko, Lužické, Ještědské a Jizerské hory, Krkonoše, Broumovsko, Orlické hory a Sněžník až na Praděd. Její část byla v současnosti obnovena například v Libereckém kraji, turisté chtějí síť cest obnovit po celém Česku i s návazností do příhraničí okolních států.
Aby trasa do sítě mohla být zařazena, musí splnit množství parametrů. Podmínkou je například dostatek zajímavostí a výhledů na trase, dodržení poměrů asfaltových, zpevněných a lesních cest, dostatečné množství míst k ubytování nebo napojení na veřejnou dopravu, doplnil krajský radní Josef Janů. Paralelně k turistické trase by pak mohla vzniknout i ucelená hřebenovka pro cyklisty nebo lyžaře.
Potřebné studie kraj nyní zadal, KČT na zpracování trasy Modré hřebenovky přispěl 80 tisíc korun. Dokončeny by mohly být zřejmě ještě v letošním roce.
Foto: Shutterstock.com