Koronavirus a nárok na náhradu škody

Dne 12. března 2020 byl vládou České republiky v souvislosti s bojem s koronavirem vyhlášen pro celé území České republiky nouzový stav. V rámci tohoto kroku byla přijata celá řada opatření, která ve větší či menší míře omezují práva a svobody obyvatel České republiky např. omezením volného pohybu osob (karanténa), zákazem konání kulturních a sportovních akcí, omezeními v oblasti maloobchodu, turistického ruchu a dalších. Vzhledem k rozsahu těchto opatření se podnikatelská činnost mnoha živnostníků i firem v podstatě ze dne na den zastavila, což pro tyto podnikatele znamená značné obtíže.

V důsledku vládních opatření se podnikatelská činnost mnoha živnostníků i firem v podstatě ze dne na den zastavila

Otázku odpovědnosti státu za škody vzniklé v souvislosti s výše uvedenými opatřeními řeší v Česku zákon č. 240/2000 Sb., Zákon o krizovém řízení (dále jen „Krizový zákon“), jehož § 36 stanoví, že: „Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními…. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.“ 

Z citovaného ustanovení vyplývá, že povinnost státu nahradit škodu je stanovena velice široce, neboť má být hrazena veškerá škoda všem fyzickým a právnickým osobám vzniklá v souvislosti s krizovými opatřeními, a to s výjimkou případů, kdy stát prokáže, že si poškozený způsobil škodu sám.

Krizový zákon dále upravuje způsob uplatnění nároku na náhradu škodu a příslušné lhůty. Poškozený musí svůj nárok uplatnit nejpozději do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděl, nejpozději však do 5 let od vzniku škody. Nárok je v těchto lhůtách nutno uplatnit u orgánu krizového řízení, který o nároku rozhodne. Příslušný krizový orgán není zákonem pro současnou situaci zcela jasně určen, dle převažujícího výkladu by jím mělo být ministerstvo vnitra, nicméně situaci budeme nadále sledovat. V případě zamítnutí nároku je následně možné domáhat se náhrady škody u soudu již v obecných promlčecích lhůtách.

Krizový zákon samotnou nárokovatelnou škodu nijak neomezuje, lze tak dle obecné úpravy nárokovat jak skutečnou škodu, tak ušlý zisk. Konkrétní nároky si lze představit velice široce a budou se lišit dle odvětví. U skutečné škody se může jednat např. o náklady na uskladnění či likvidaci zboží podléhajícímu zkáze či náklady odstupného zaměstnanců propuštěných v souvislosti s přijatými opatřeními. Ušlý zisk se bude vyčíslovat z nerealizovaných či předčasně ukončených zakázek, běžného obratu neuskutečněného v důsledku přijatých opatření a podobně.

K výše uvedenému je nutno dodat, že doposud byl nouzový stav v České republice využíván pouze v situacích podstatně menšího rozsahu, byť závažných, jako jsou záplavy a povodně. V rozhodovací praxi soudů byly řešeny především případy, kdy došlo k přímému zásahu do majetku poškozených jako např. odstranění budovy poškozené povodní či znehodnocení pozemku v rámci protipovodňových opatření.

V minulosti tedy nedocházelo tedy k dlouhodobému a plošnému omezení celých odvětví. Dá se očekávat, že stát bude k náhradě škody přistupovat s velkou opatrností a v tvořící se rozhodovací praxi bude vyžadováno pečlivé odůvodnění výše nárokované škody či ušlého zisku. V tomto ohledu je nutno upozornit i na prevenční povinnost, v Krizovém zákoně zakotvenou slovy „stát [se může] zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám“, v rámci které budou jistě posuzovány i otázky jako: „Mohl poškozený uskutečňovat svoji činnost alternativně (dovážky, internetový prodej apod)?“ nebo „Mohl poškozený přijmout opatření, která by mu umožnila pokračovat v poskytování služeb, byť v omezeném rozsahu (např. home office)?“ 

V této chvíli lze pro budoucí nárokování náhrady škody dělat především následující:

  • od počátku přijetí krizových opatření pečlivě připravovat a shromažďovat podklady ke vznikající škodě (faktury, účtenky, smluvní dokumentaci, komunikaci s obchodními partnery, kalkulace ušlých tržeb a zrušených zakázek a další podklady související s ušlým ziskem, vznikající škodou či jejím odvracením);
  • u každé dílčí škody evidovat rovněž příslušné krizové opatření, na základě kterého škoda vznikla (např. zákaz maloobchodního prodeje, zákaz provozu ubytovacích zařízení, apod.);
  • dodržet 6měsíční lhůtu k uplatnění návrhu na náhradu škody příslušnému krizovému orgánu.

Vzhledem k velkému předpokládanému objemu žádostí o náhradu škody se dá očekávat, že výše uvedené závěry se budou dále zpřesňovat, ať již stanovisky dotčených orgánů či dále vývojem rozhodovací praxe. V tomto ohledu budeme situaci nadále monitorovat. 

Rádi s vámi budeme na řešení této nepříjemné situace spolupracovat a poskytneme naši odbornou pomoc, ať již formou konzultace či přímo pomoci s přípravou podkladů a samotné žádosti o náhradu škody.

Ilustrace: Shutterstock.com

foto
Mgr. Karel Rada, LL.M.Asociace rodinných firem
expert v oblasti práva a strategický poradce
karel.rada@pavelkapartners.cz
Tel: +420 603 291 734
www.asociacerf.cz
 

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

SOUTĚŽ o wellness POBYT pro dva v Karlovarském kraji

PRAVIDLA SOUTĚŽE: Doba konání soutěže: od 19. 9. 2021 do 3. 10. 2021 do 23:59 Podmínky vstupu do soutěže: Účastníkem v soutěži se stáváte zodpovězením na soutěžní otázku, resp. vyplněním formuláře a kliknutím na „To se mi líbí“ na facebookové stránce...

Číst více
Foto: Shutterstock.com, Vysočina Tourism, Koruna Vysočiny (montáž: COT group)

Vysočina Tourism povede Oľga Königová

Novou ředitelkou organizace destinačního managementu Vysočina Tourism se stane Oľga Königová, která ve funkci nahradí Tomáše Čiháka. Ten měl chod krajské DMO na starosti od roku 2009. Oľga Königová doposud stála v čele destinační společnosti Koruna...

Číst více
Foto: Gorics / Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Ceny cestovního ruchu Olomouckého kraje získaly lázně i terénní stezky

Absolutními vítězi loňského a letošního ročníku Cen cestovního ruchu Olomouckého kraje jsou Schrothovy léčebné lázně v Dolní Lipové na Jesenicku a Hanácká stezka na Prostějovsku, což jsou terénní stezky pro jízdní kola. Výsledky Cen cestovního ruchu Olomouckého kraje...

Číst více