Kongresy většinou máme spojené s pracovními nebo vzdělávacími aktivitami. Existují ale i takové, které jsou v podstatě volnočasovou a zájmovou aktivitou. Například pro esperantisty. Kongresy, konference a podobná setkávání tvoří značnou část jejich koníčku, tedy aktivní používání plánovaně vytvořeného mezinárodního jazyka esperanto.
I proto je koronavirová pandemie pro esperantské hnutí značnou komplikací. Podobně jako v jiných oblastech i esperantisté sáhli k pořádání virtuálních kongresů. O tom, s jakým úspěchem se setkaly, jsme si povídali s Peterem Balážem, koordinátorem organizace E@I, která virtuální kongresy pro esperantisty pořádala.
Co covid pro esperantské hnutí znamená?
Covid byl (a stále je) pro esperanto velkým úderem pod pás. Toto hnutí je založené na mezinárodních setkáních, na komunikaci mezi lidmi z různých zemí a kultur. Zákonitě tedy velmi utrpělo. Samozřejmě, zčásti pomáhají a leccos nahrazují technologie a internet, přesto ale lidský kontakt „naživo“ je těžké nahradit virtuálním.
Jaké změny pandemie přinesla?
Velké změny se udály právě při organizování setkání, která tvoří velkou část aktivit různých esperantských sdružení po celém světě. Toto všechno už je v podstatě téměř dva roky utlumené. Dokonce i největší setkání esperantistů na světě – UK, Universala Kongreso, tedy Světový kongres esperanta, se v letech 2020 a 2021 nemohl uskutečnit – poprvé od skončení druhé světové války!
Právě Světový kongres esperanta, případně Mezinárodní kongres esperantské mládeže patří mezi nejdůležitější akce esperantistů. Jak hodnotíte jejich průběh po internetu, virtuálně?
Měl jsem to štěstí, že právě naše občanské sdružení Edukace@Internet (www.ikso.net) pomohlo uskutečnit tyto virtuální kongresy – jako náhrady těch naživo. Věnujeme se u nás totiž oběma sférám: jak organizování vzdělávacích akcí naživo, tak tvorbě různých vzdělávacích portálů, tedy e-learningu. Sami jsme proto byli v minulém roce přinuceni najít řešení nově vzniklé situace. Takto vznikl náš nový projekt, nebo spíš produkt retevent.com, tedy platforma na virtuální kongresy, setkání. Nejdřív jsme si ji otestovali na vlastním setkání Polyglot Gathering v květnu 2020, což je největší setkání polyglotů na světě. Ukázalo se, že je systém vhodný na velké akce, a tak jsme ho následně dopracovali, vylepšili a byl použitý i pro potřeby esperantské komunity. V létě 2020 i 2021 se přes tento náš systém uskutečnily ty největší akce esperantistů (Virtuala Kongreso), s účastí cca 2000 lidí ze 106 zemí.
Tato virtuální setkání jsou určitě dobrou náhradou v čase nouze, jako tomu bylo teď, ale ani zdaleka nemůžou konkurovat akcím naživo. Pomáhají překlenout to období, ale nikdy to nebude „ono“ – hlavně kvůli chybějícím osobním kontaktům, interakcím, spontánním setkáním apod.
Jaká nálada během těch kongresů panovala? Byl počet účastníků vyšší, nižší nebo stejný ve srovnání s „klasickými“ kongresy?
V podstatě bylo zajímavé sledovat ten přesun do online prostředí. Zatímco v roce 2020 jsme museli poměrně hodně komunikovat s převážně postaršími účastníky (hlavně přes e-maily), vysvětlovat jim, jak co funguje, jak zapojit kameru/mikrofon apod., letos už to bylo značně méně – lidé se za tu dobu naučili digitálním zručnostem. Takže i toto můžeme považovat za jistý plus jednak pandemie, jednak nové situace, kdy se bylo potřebné adaptovat na virtuální prostor.
Nálada i obsah těch setkání byly poměrně podobné těm naživo, byť se zjevnými rozdíly. Při takovémto celosvětovém setkání jsou problémem třeba časová pásma (např. pro Kanaďana či Američana bylo ráno, pro Korejce či Číňana už tehdy byla noc). Museli jsme proto program vymyslet s přihlédnutím na takovéto zeměpisné záležitosti, které se naživo nemusí až tak řešit, časové pásmo je tam jedno a řeší se program v rámci něho.
Počtem účastníků byly tyto akce srovnatelné s těmi naživo (2006 v roce 2020 a 1853 v roce 2021). Jen jsme zaznamenali nárůst účastníků z chudších zemí, kteří by na skutečný kongres přijet nemohli hlavně z finančních důvodů.
Jaká témata se během virtuálních kongresů probírala? Navíc esperantské kongresy nejsou jen přednášky, ale i o něco „lehčí“ programy, jako čajovna, kavárna, kino… Mohly i tyto programy proběhnout po internetu?
Ta vážnější témata se samozřejmě probírala také v tomto virtuálním prostoru – kde je na to možná dokonce víc času a možností – nakolik člověk není „vyrušovaný“ okolím, jinými lidmi apod. Letos bylo např. hlavním tématem kongresu „Mír a důvěra: univerzální hodnoty“. Vedle takovýchto témat ale zůstává čas a prostor i na běžné „klábosení“ s jinými esperantisty. Na toto jsme dokonce vyčlenili i speciální „místnosti“, kam mohl člověk „přijít“, když měl chuť se jednoduše jen pobavit. Kromě toho ale byly vytvořeny i specializované diskusní místnosti na konkrétní témata – kde sice bylo dáno téma, ale obsah si následně už určovali konkrétní návštěvníci. Jednalo se o témata jako Esperanto v Evropě, Esperanto a OSN, Milovníci knih, Zahrádkaření, Meditace, Veganství apod.
Mluvíme sice o virtuálních kongresech, ale podařilo se během pandemie uspořádat i nějaké osobní (mezi)národní setkání esperantistů?
Ano, prvním větším mezinárodním esperantským setkáním v letošním roce byl Italský kongres esperanta na konci srpna ve městě Assisi. Setkání dopadlo dobře, i proto věříme, že budoucí rok už bude pro nás návratem k setkáním naživo.
Také konec roku je tradiční dobou pro esperantská setkání. Epidemická situace se ale oproti létu zhoršila. Jaké jsou tedy aktuální plány na silvestr mezi esperantisty?
Bohužel, většina plánovaných novoročních akcí byla (znovu) zrušená. (Mrzí mě to i z toho důvodu, že jsem sám plánoval se jedné takové v Německu zúčastnit.) Zimní čas ještě zatím nepřeje takovýmto akcím, doufejme, že alespoň ty letní se už v příštím roce uskuteční!
Myslíte, že pandemie otevřela esperantistům i nějaké nové možnosti nebo výzvy?
Určitě ano – tato doba bezesporu pomohla urychlení digitalizace – mnozí se najednou naučili používat programy a aplikace, které by jinak nikdy nepoznali – hlavně u starší generace byla tato změna nejzřetelnější. No a samozřejmě nám ukázala, v čem (všem) zaostáváme, co by se dalo dělat lépe, jinak. A zároveň umožnila esperantistům víc si vážit v minulosti tak běžné věci, jako je jednoduché setkání s přáteli.
Zůstane virtuální účast už běžnou součástí kongresů? Aby se jich alespoň na dálku mohli zúčastnit ti, kteří osobně přijet nemůžou?
Ano, určitě se do budoucna tyto varianty víc přiblíží. Otázka je, jak vyřešit technické (a lidské) zabezpečení – nakolik obě varianty vyžadují specifická řešení i zdroje. Osobně jsem pro realizaci dvou rozdílných setkání, jedno naživo, druhé virtuální. Ale určitě se i do reálných kongresů budou stále víc zakomponovávat i virtuální prvky (např. už v r. 2016 jsme pořádali během Světového kongresu esperanta v Nitře přímé přenosy ze zasedání výborů). Takováto virtuální setkání by měla zůstat součástí celosvětové esperantské komunity – i z toho důvodu, že ne každý člověk může cestovat na kongresy naživo přes půl planety.
Jaké máte plány pro příští rok, pokud se epidemická situace konečně zlepší?
V dnešní době je organizování takovýchto setkání velmi rizikovou záležitostí – nemáme žádnou záruku, že naše několikaměsíční práce neskončí (znova) v koši. Osobně jsem optimista a věřím, že se do té doby situace jakž takž stabilizuje. Lidem to už chybí a tříletá pauza je opravdu dlouhá. Takže chceme věřit, že se setkání od května 2022 už budou moct organizovat. S účastí E@I jich plánujeme hned několik:
Polyglot Gathering 2022 – v červnu v Teresině, v Polsku
SES 2022 (Letná škola esperanta) – v červenci v Kroměříži, v Česku
UK (Světový kongres esperanta) – v Montrealu, v Kanadě
LingvaFest‘ 2022 (jazykový festival) – v září, v Trenčíne, na Slovensku
KAEST 2022 (Konference o aplikování esperanta ve vědě a technice) – v říjnu, v Nové Dubnici, na Slovensku
Takže si držme palce, aby už rok 2022 přinesl víc volnosti a možnosti setkávat se i na světových setkáních.
Pokud vás esperantské kongresy zaujaly a chtěli byste se o nich dozvědět víc, můžete navštívit výstavu Světové esperantské kongresy, která právě probíhá v Muzeu esperanta v Ottendorferově domě ve Svitavách.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Ve středu 4. května se uskutečnila valná hromada Prague Convention Bureau, v rámci níž proběhla volba nového představenstva a členů revizní komise. Kongresový průmysl Prahy, který je oficiálně zastřešován právě Prague Convention Bureau, tak získal nové vedení.
Rozhovor s Lenkou Žlebkovou, ředitelkou Kongresového centra Praha, byl domluvený více než týden, na klidnější dopoledne prvního březnového pátku. Světové události ale na dohody tohoto typu ohled jaksi neberou. Setkali jsme se nakonec o několik hodin později....
