Do křesla generálního ředitele Kongresového centra Praha, a.s. (KCP) usedl 1. listopadu Ing. Michal Kárník. „Naším společným cílem je připravit centrum na příchod kvalitního strategického partnera a zařadit Prahu mezi úspěšná mezinárodní centra kongresové turistiky,“ řekl při jmenování nového ředitele předseda představenstva KCP Jan Bürgermeister. My jsme u Ing. Kárníka zjišťovali, jakými způsoby hodlá těchto cílů dosáhnout. Nejprve nás zajímalo, v jakém stavu KCP převzal.
Jsem ve funkci osmý den, takže se s detaily teprve seznamuji, nicméně již teď můžu říct, že v posledním roce se toho v KCP mnoho událo. Bylo například přijato rozhodnutí, že přejdeme na certifikaci ISO – a v těchto dnech práce na certifikaci vrcholí. Do konce roku bychom rádi certifikát získali. Již za minulého vedení bylo odvedeno velké množství práce, která mi teď ulehčuje situaci – všechny vnitropodnikové normy, příkazy a pokyny byly udělány znovu a fungují.
Pokud vím, méně růžová je ovšem ekonomická situace KCP.
To je pravda, ovšem je tomu tak vinou dluhu, za který KCP nemůže. Jak jistě víte, museli jsme si v minulosti vzít několik úvěrů a vydat obligace, abychom dostáli požadavku státu na přestavbu centra před zasedáními MMF a NATO. Toto nás tíží jako balvan, protože stát sice za tyto úvěry ručí, nicméně kromě klasického nájmu od něj nedostáváme ani korunu. Nebýt úvěrů, vydělá KCP 220-250 milionů ročně, což je i v celoevropském měřítku kongresových center velmi slušný výsledek.
V současné době proto jednáme s bankami o možnostech restrukturalizace těchto úvěrů. Do loňského roku nám náš vlastník, tedy magistrát, dotoval rozdíl mezi náklady a výnosy, nové představenstvo však rozhodlo, že o tuto dotaci již žádat nebudeme. Pokud se nám totiž podaří úvěry správně rozložit, jsme schopni je sami ze své činnosti splatit.
V jaké výši se pohybují dluhy KCP?
Pro příští rok jde o zhruba půl miliardy korun, celkem jsme vydali obligace za 50 milionů eur. Ty jsou splatné v roce 2014. K tomu je nutno připočíst úrokovou službu v odpovídající výši a dva úvěry ve výši cca 900 milionů.
Budete se mít tedy co ohánět, abyste tyto dluhy umořili. Jaké úkoly před vámi nyní stojí?
První nezbytný úkol je rozložení dluhů. Druhou prioritou je úhrada obligací. Tady vidíme řešení ve vstupu strategického partnera. Ať už zahraničního, či tuzemského. V rámci příprav na tento vstup se hodláme zaměřit na obchodní politiku, zaměstnaneckou politiku, obnovu a investice, zvýšení image společnosti a využití okolních volných pozemků.
Využití okolních pozemků? Co přesně obnáší?
Možností je více. V každém případě by mělo podle našich záměrů KCP splynout s okolní zástavbou, od které je nyní izolováno. Jde zejména o využití pozemků na jižní pláni za KCP. Část je naše, část magistrátu a část soukromníků, s kterými nyní jednáme o možnostech prodeje či nějakém jiném způsobu začlenění do projektu. Územní plán počítá s 30-35 000 m2 podlahové plochy, my máme navíc studii od architektonického ateliéru, která říká, že toto území snese i 55 000 m2. A to jsme ještě dodržovali dříve platný a řadou staveb již dnes porušený pokyn útvaru hlavního architekta, že zástavba nesmí překročit pohledovou hranu z Hradčan.
Jakmile dojde k úpravě územního plánu, která zvýší možnosti zastavění těchto pozemků, vybereme poradenskou společnost, s níž budeme hledat investora, který by se projektu chopil. Tím může být například strategický partner KCP, tedy společnost, která již má zkušenosti s kongresovou turistikou a přizpůsobí projekt jejím účelům, druhou variantou je pak prodej pozemků developerovi, který by již zástavbu rozvinul podle svých představ.
Co by mělo na těchto pozemcích vyrůst?
Podle všech studií chybí KCP výstavní plocha. Pořádá-li se totiž velký kongres, je třeba 10-20 000 m2 výstavní plochy, aby prezentující se firmy pokryly náklady na pořádání kongresu. My sice máme v současné době 13 500 m2 výstavních ploch, ale jsou to plochy rozeseté po celém objektu. Potřebujeme proto 4-6 000 metrů souvislé výstavní plochy.
Uvítali bychom také univerzální halu s různými možnostmi využití. Náš stávající Kongresový sál má kapacitu necelé 3 tisíce lidí, ale nelze nijak změnit jeho uspořádání. Pro zahájení velkých kongresů a podobné příležitosti bychom potřebovali sál s kapacitou 4 – 4 500 lidí. To je ale zatím hudba budoucnosti.
Jeden z oslovených architektonických ateliérů přišel i se zajímavým nápadem rozbít plochu KCP při pohledu z Hradčan výstavní halou o ploše cca 6 000 m2, která by byla ke KCP přistavěna na úrovni dnešního foyer před Kongresovým sálem. V tom okamžiku bychom mohli s klidným svědomím pozemky na jižní pláni prodat. Samozřejmě bychom nad rozvojem toho území měli dohled v tom smyslu, že bychom investorovi nepovolili umístit tam objekty, které by nám z určitých důvodů nevyhovovaly. Umím si ale představit, že by na pozemcích směrem k Pankráci vyrostl hotel, byť by byl pro nás konkurencí, galerie, obchody, restaurace a další objekty. Tím bychom rozbili současné větrné návrší, které lidi mířící od metra na Pankrác rychle přeběhnou. My bychom byli naopak rádi, aby se zde zastavili. A samozřejmě zavítali i do kongresového centra jako takového.
Co je tam bude čekat?
Chceme budovu oživit a přilákat do ní nejen organizátory kongresů, ale také kulturní a sportovní podniky, které k nám přivedou i „normální“ smrtelníky. Jen pro ilustraci: dnes se u nás koná v průměru 300 akcí ročně. Z toho je 8 – 10 opravdu velkých akcí, které nám ale generují přes 80 % výnosů. Kdybychom se ovšem orientovali pouze na tyto velké podniky, centrum „umře“. Naší ambicí je, aby si i Pražané zvykli na to, že mohou kdykoli odpoledne přijít do KCP a něco zajímavého se zde bude dít. Již dnes u nás hraje Hudební divadlo Karlín, konají se různé koncerty, výstavy, sportovní sálové podniky apod. Tento trend ale chceme ještě posílit.
Vím, že v oblasti propagace chcete úžeji spolupracovat s Ministerstvem pro místní rozvoj a pražským magistrátem. Jak přesně?
Ve světě je obvyklé, že existuje v majetku města či státu agentura, Convention Bureau, která se stará o získávání velkých kongresů. Prostřednictvím této agentury dává stát či město záruky organizátorům kongresových akcí, že vše proběhne bez problémů. To u nás zatím chybí. Proto bychom chtěli na půdě města či MMR iniciovat vznik takovéto instituce, která by mohla být financována například formou poplatků od organizátorů kongresů, případně i ministerských grantů. Agentura by měla na starosti první kontakt, poskytla by státní záruky a vykonávala dohled nad jednotlivými operátory, kteří by měli na starosti vlastní organizaci akcí.
Petr Manuel Ulrych