Konference VŠH tentokrát o výkonnosti hotelů a destinací

Jedenáctý ročník konference Hotelnictví, turismus a vzdělávání, který se na Vysoké škole hotelové v Praze konal 16. října, se svým hlavním tématem zaměřil na výkonnost hotelů a destinací cestovního ruchu. Akce přilákala zhruba dvě stovky účastníků.

O zahájení konference se postarali rektor VŠH Václav Vinš, prorektor Jan Hán a jednatel Petr Studnička. Ten mimo jiné představil několik projektů, kterým se škola dlouhodobě věnuje. Jedním z nich jsou místní poplatky. A shodou okolností den před konferencí došlo ke schválení novely zákona upravujícího problematiku místních poplatků. Dále byla řeč o kolaborativní ekonomice a problémech, které cestovnímu ruchu způsobuje.

Aktéři panelové diskuse o výkonnosti destinací

S prvním konferenčním příspěvkem vystoupila Vanda Maráková z Univerzity Mateje Bely v Banské Bystrici. Věnovala jej měření konkurenceschopnosti turistických destinací a zejména pak Slovenska. Mimo jiné zaznělo, že slabinou Slovenska v mezinárodním srovnání je neexistence národní turistické centrály.

S novinkami ohledně řízení cestovního ruchu v ČR a aktuálními informacemi týkajícími se problematiky místních poplatků pak vystoupila ředitelka odboru cestovního ruchu MMR ČR Renata Králová. Informovala mimo jiné o schválené novele zákona o místních poplatcích a vysvětlila, jaké změny přináší. Řeč byla také o globálních i tuzemských trendech v cestovním ruchu či o Strategii politiky cestovního ruchu pro období od roku 2021, na které MMR ak­tuálně pracuje. Závěr vystoupení pak věnovala projektu Indikátory pro měření výkonnosti destinace a DMO pomocí metody 3E – tento projekt pro potřeby agentury CzechTourism realizuje VŠH.

Adéla Pilařová z agentury CzechTourism následně představila projekt kategorizace a certifikace organizací destinačního ma­nagementu a mimo jiné vysvětlila, že projekt funguje na principu 3K (kooperace, komunikace, koordinace). Aktuálně funguje v Česku 65 DMO, certifikováno je 47.

O otázkách spojených s aplikací procesního řízení v hotelnictví a cestovním ruchu přednášel Jan Hán z Vysoké školy hotelové v Praze. Konkrétně představil projekt ProTur a jeho klíčové výstupy, totiž interaktivní knihovnu klíčových procesů a webový procesní simulátor. Hán se rovněž zamýšlel nad tím, zda můžeme v budoucnu očekávat opravdu prediktivní systémy procesního řízení.

Jak pomocí revenue managementu ovlivnit hospodářský výsledek hotelu? Odpověď na tuto otázku ve svém příspěvku hledala Jiřina Jenčková z Perfect Hotel Concept, přičemž si vzala na pomoc případovou studii ze své vlastní praxe. Studie jasně ukázala, že díky zavedení revenue managementu vzrostly danému ubytovacímu zařízení tržby, a to jak díky růstu průměrné ceny, tak zásluhou vyšší obsazenosti.

Výkonnosti destinací cestovního ruchu a jejímu měření byla věnována následná panelová diskuse, v níž se o své názory s účastníky podělili Adéla Pilařová a Soňa Machová z agentury CzechTourism, Petr Moc z Moravian–Silesian Tourism, Štěpánka Barešová z obecně prospěšné společnosti Toulava a Karin Vykydalová z města Olomouc. Diskusi řídila Lucie Plzáková z VŠH. Diskutovalo se mimo jiné o tom, co to vůbec výkonnost destinace je, zda jsou k jejímu měření ve strategických plánech regionů a měst nastaveny indikátory apod. Situace není ve všech případech ideální, podle účastníků by ji pomohl vyřešit i zákon o cestovním ruchu. Dále byla v diskusi řeč o tom, jakou podporu může v oblasti měření výkonnosti destinace poskytnout CzechTourism. Soňa Machová v této souvislosti zmínila projekt MIS, kde lze sice najít analyzovatelná data zejména na krajské úrovni, ale už se objevují i údaje týkající se jednotlivých turistických oblastí. Zájemcům nabízí CzechTourism poradenství i příslušně zaměřené stáže v Institutu turismu, při kterých se naučí data vyhodnocovat. V závěru panelové diskuse se pak řešila otázka principu 3E, tedy účelnosti, hospodárnosti a účinnosti. Účastníci se dozvěděli, jak jsou tyto indikátory nastaveny v citovaných DMO, tedy jak tyto organizace pracují s veřejnými prostředky. Zaznělo také volání po státní podpoře (dotačním programu) využitelné v personální oblasti DMO. Měření výkonnosti destinací je aktuálním tématem i s ohledem na přenastavení marketingových aktivit národní turistické centrály, konkrétně na jejich kofinancování ze strany regionů a komerčních subjektů.

Program konference doplnil mimo jiné i praktický odborný workshop věnovaný tradiční české kuchyni, který proběhl pod vedením Zbyňka Vinše z VŠH.

Kvalita a výkonnost hotelů

Jak už je na této konferenci zvykem, odehrál se odpolední program v rámci tří souběžně probíhajících sekcí. Sekci zaměřenou na kvalitu a výkonnost hotelů řídila Jiřina Jenčková z Perfect Hotel Concept. Úvodní prezentace se ujal čtenářům COT dobře známý Jan Kameníček ze společnosti TravelClick, který představil moderní technologie sloužící k řízení tržeb hotelů. Ne­opomněl ale připomenout lidský prvek, bez kterého by to ani dnes nešlo. Na něj navázala Gabriela Zmetková z Jan Hotels s přednáškou Distribuční cesty a efektivita prodeje, v níž se mimo jiné zaměřila na tzv. smart overbooking a jeho výhody pro hotely v mimosezoně. Michal Motyčka pracující v restauraci Terasa U Zlaté studně pak obrátil pozornost na vliv řízení a rozvoje zaměstnanců na hospodářský výsledek hotelů. Na případové studii o zmíněné restauraci odhalil, jak si lze udržet zaměstnance nejen díky benefitům, ale třeba i podílu na zisku. Řízení nákladů pomocí střediskové analytiky na příkladu distribuce nápojů v jednotlivých složkách hotelového provozu představila Simona Černá z hotelu Holiday Inn Prague Congress Centre. Ukázala, že náklady za nápoje se dají velmi dobře sledovat jako KPI. A celou sekci uzavřel Martin Petříček z Katedry ekonomie a ekonomiky VŠH, který ve svém akademicky pojatém výstupu připomněl, co je to cenová elasticita, k čemu je dobrá, jaké má mít hodnoty či jaké má vlivy na výkonnost hotelů.

Společenské a regionální aspekty české gastronomie

V sekci zaměřené na společenské a regionální aspekty české gastronomie vystoupil předsedající Jiří Zelený z VŠH, který hovořil o gastronomických workshopech probíhajících na této škole a zaměřených na snoubení pokrmů s českými a moravskými víny. Milan Slavík z České zemědělské univerzity v Praze se zaměřil na vzdělávací a výchovnou funkci gastronomie, Vladimír Vietoris ze Slovenské polnohospodářské univerzity v Nitře představil tradiční gastronomii vybraných mikroregionů Slovenska, Jaromír Fiala z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského se zamýšlel nad rolí piva v české gastronomii, kuchyni českých židů představil Jan Musil z Ceduk VOŠ a nad tím, zda je česká kuchyně „sexy“, přemítala Maria Horníková z Asociace kuchařů a cukrářů ČR.

Výkonnost destinace cestovního ruchu

Poslední sekce, které předsedala Lucie Plzáková z VŠH, de facto navázala na předchozí diskusní panel – byla zaměřena na výkonnost destinace cestovního ruchu. Soňa Machová z agentury CzechTourism představila, jaké základní statistiky agentury sleduje a jaké jsou možnosti jejich využití pro potřeby krajských a oblastních organizací destinačního managementu. Řeč tedy byla hlavně o Marketingovém informačním systému (MIS). Petr Moc z Moravian-Sile­sian Tourism seznámil posluchače s tím, jak jsou hodnoceny klíčové indikátory stezky technických atraktivit známé jako Technotrasa a Petr Studnička z VŠH ukázal, jaké indikátory jsou používány pro měření výkonnosti destinací, resp. organizací destinačního managementu. Řeč byla zejména o principu 3E (efektivnost, účelnost, hospodárnost), kterým by se měli řídit všichni ti, kteří hospodaří s veřejnými prostředky, zaznělo ale také, že povědomí o tomto principu není (zejména na komunální úrovni) příliš velké. Předposledním řečníkem v této sekci byl Petr Janeček ze Západočeské univerzity v Plzni, který účastníky seznámil s tím, jak byl formou bakalářské práce vyhodnocen červnový festival industriální kultury Industry Open 2019 v Plzni. Jednání pak uzavřel Viktor Vojtko, který ve svém příspěvku zúročil jak své dlouholeté akademické zkušenosti z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, tak aktuální zkušenosti z komunální politiky. Jako akademik hovořil o tom, jak mohou simulační modely pomoci DMO lépe strategicky plánovat do budoucna, jako politik pak posluchače seznámil s vybranými praktickými problémy cestovního ruchu a způsobem jejich řešení v Českých Budějovicích (např. výše místních poplatků aj.). A právě tento politický aspekt příspěvku vyvolal mezi účastníky poměrně bouřlivou diskusi.

Jedenáctý ročník konference uzavřel neformální společenský program, během něhož mohli účastníci pokračovat v započatých diskusích a také ochutnat vybrané pokrmy z kuchyně Vysoké školy hotelové spolu s nápoji od partnerů konference.

Foto: Gaja Koláčková a Petr Manuel Ulrych

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor časopisu COT a portálu iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz