O týden dříve než loni, tedy 30. října 2003, se na tradičním místě v konferenčních prostorách Top Hotelu Praha konala Konference Horeca 2003, tedy událost, na kterou se sjíždějí jak ředitelé obřích hotelů, tak majitelé penzionů a malých hospůdek. Organizátorem konference, která probíhala pod záštitou ministra pro místní rozvoj Pavla Němce, byla společnost INCOMA Consult společně s Vysokou školou hotelovou v Praze, Národní federací hotelů a restaurací ČR, Sdružením podnikatelů v cestovním ruchu HO.RE.KA ČR a s profesními sdruženími Spolhost a Unihost.
Podle organizátorů se letošního 3. ročníku konference zúčastnilo obdobně jako před rokem téměř 400 účastníků, přičemž pozitivní posun zaznamenala jejich struktura. Zvýšil se totiž počet zástupců hotelů a restaurací zejména střední kategorie. Výzkumu názorů na konferenci se zúčastnilo cca 25 % delegátů, a ti ve svých dotazníkových arších vyjádřili vcelku velmi příznivé hodnocení. Na rozdíl od minulých ročníků byl lépe hodnocen informační přínos konference, příležitosti k jednání a kvalita stravování (u této náročné cílové skupiny lepší hodnocení potěší!).
Nejlepším řečníkem konference byl podle názorů účastníků suverénně pan Viliam Sivek (Euroagentur), který dostal průměrnou známku 1,24, a na dalších dvou místech se umístili Mirka Luprichová (HO.RE.KA ČR) a Roman Vacho (NFHR ČR).
S velkým zájmem se setkaly i diskuzní sekce – nejlépe byla hodnocena sekce věnovaná marketingu (1,25) a velmi příznivě byly hodnoceny i diskuzní sekce věnované problematice podnikání menších firem a cen na ubytovacím trhu.
Dopolední jednání v plénu
První část dopoledního jednání v plénu byla nadepsána Trendy rozvoje trhu a řídil ji rektor Vysoké školy hotelové v Praze Jiří Jindra.
O úvodní slovo se postarala Helena Pískovská, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Ve svém projevu se soustředila převážně na nutnost spolupráce mezi jednotlivými profesními sdruženími a jejich společného postupu. Zároveň zdůraznila, že spolupráce a podpora by se měla objevit i na vyšší úrovni – státní a mezirezortní. Pozitivně zhodnotila práci agentury CzechTourism, zejména její formulaci 55 překážek v cestovním ruchu.
Druhým řečníkem byl ministr pro místní rozvoj ČR Pavel Němec. Obligátně zhodnotil cestovní ruch jako velmi důležité odvětví ekonomiky, které se podílí 4,2 % na tvorbě HDP a 8 % na exportu. Pravil, že úkolem státu je vytvářet podnikatelské prostředí a propagovat ČR jako destinaci přímo na zdrojových trzích. Dále hovořil o společné propagaci Visegrádské 4. Bez jakéhokoliv vzrušení se zmínil o novelizaci zákona 159/1999 Sb. a o tom, že jednotná klasifikace ubytovacích zařízení, která je nyní dobrovolná, by v budoucnu měla být povinná. Jednou z nejdůležitější částí jeho projevu byl apel na to, že se musí vytvořit podmínky k čerpání ze strukturálních fondů EU. Z nich máme šanci získat okolo 3,5 miliardy Kč, což je mnohem více, než by se dalo uvolnit ze státního rozpočtu. To panu ministrovi každý věřil, nicméně koncem konference si téměř nikdo nevzpomínal, co vlastně řekl.
Místo nepřítomného a omluveného ředitele agentury CzechTourism Davida Gladiše vystoupil ředitel odboru kongresové a incentivní turistiky této agentury Jan Šnajdr. Věnoval se marketingovým aktivitám agentury CzechTourism a pochlubil se nově vydaným katalogem kongresových zařízení. Dále se zmínil o ambicích Prahy hostit kongres ASTA v roce 2006. Sdělil, že hlavní pozornost agentury CzechTourism se nyní soustřeďuje na přilákání zahraničních touroperátorů a médií, která se pro agenturu stala hlavním cílovým segmentem.
Vystoupení obou prezidentů největších profesních uskupení v pohostinství bylo očekáváno s jistým napětím, protože ještě nevyšuměly vlny jejich střetu nad novelou „hygienické“ vyhlášky č. 107. Vzhledem k tomu, že oba věděli, že teď je potřeba táhnout za jeden provaz, žádné neočekávané překvapení se nekonalo.
Prezident NFHR Roman Vacho naznačil možné perspektivy hotelového a gastronomického trhu a ve svých úvahách vycházel z vývoje v sousedním Německu, kde přední hotely přiznaly pokles 5,7 % oproti skutečnosti předchozího roku. Konstatoval, že krize je zaplaťbůh tvůrcem změn, což dává naději na brzké zotavení. Poukázal na tzv. „strategii přežití“, podle které hotely snižují náklady na provoz a zvyšují objem prostředků na marketing. Roman Vacho uvedl, že tato opatření vedla z 53 % k lepší obsazenosti, ze 40 % vytvářením podílu na trhu, 40 % vytváření nových trhů, ve 23 % ke zlepšení zisku a ve 20 % k lepší ceně za prodaný pokoj. Roman Vacho dal stav podnikání v tomto sektoru do souvislosti se vstupem do EU a zdůraznil, že prvním předpokladem strategie přežití pro většinu podnikatelů bude hledání vnitřních zdrojů.
Prezidentka sdružení HO.RE.KA ČR Mirka Luprichová rozdělila nejprve vlivy působící na sektor Horeca na ty, se kterými nic dělat nejde (11. 9., SARS, války), a na ty, se kterými něco udělat můžeme. Konstatovala, že cestovní ruch se v ČR podporuje pouze verbálně a ve skutečnosti je to opomíjené a nedoceněné odvětví. Stále ještě například nemáme satelitní účet. Cestovní ruch by si zasloužil i pevnější institucionální zakotvení s potřebnými kompetencemi a s kvalifikovaným personálem. Jistým řešením by byl například vznik vládního výboru pro cestovní ruch. Další oblastí, se kterou je možno ještě něco udělat, je DPH ve stravovacích službách. V současné době se o ní v EU bouřlivě diskutuje a existuje určitá naděje, že by mohla zůstat ve snížené sazbě. Živnostníky v pohostinství ohrožuje další nekalá konkurence – jídelny škol a učilišť, které si přivydělávají vyvařováním pro veřejnost (Ing. Čertík to později v diskuzi nazval redistribucí školních dotací). Výčet negativ, působících na podnikání, prodloužila Mirka Luprichová o zatížení, které přinese novela vyhlášky 107/2001 Sb. a neustálý boj s výběrčími autorských poplatků. Pro budoucnost předpověděla další nárůst provozů rychlého občerstvení, úbytek luxusních, drahých restaurací a vedle toho i menších provozů, které budou těžko vyhovovat novým požadavkům. Podle Mirky Luprichové lze také očekávat nárůst lůžkových kapacit s cenami přijatelnými pro širší vrstvy.
Na rozdíl od mnohých jiných konferencí skončily projevy s půlhodinovým předstihem, takže zbyl čas na diskuzi a jednání se nedostala do skluzu. Po přestávce na kávu odstartoval viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Pavel Hlinka coby moderátor druhý blok dopoledního jednání, který se tematicky věnoval příkladům úspěšných podnikatelských řešení.
Jednatel vysoké školy hotelové v Praze Miroslav Čertík se ve své prezentaci věnoval globalizaci v gastronomii. Hovořil o vzniku nadnárodních řetězců s ekonomickými aktivitami v různých zemích a regionech, u nichž se oslabuje vazba na národní ekonomiky, o faktorech, ovlivňujících globalizační procesy a o globalizačních tendencích. Zvláštní pozornost věnoval situaci v České republice, kde gastronomické firmy patří do oblasti středního, a zejména malého podnikání, jedno gastronomické zařízení připadá na cca 250 obyvatel a 26 % občanů ČR má v oblibě trávení volného času v restauracích (celosvětově 38 %). Jako příklady firem uplatňujících koncentraci a globalizaci na českém trhu uvedl společnosti McDonald’s, KFC, Paneria, Crocodille a Jarmark, v nákupních zónách se uplatňují koncepty Food Cour!, Patatas, Bug Food a Finger-food.
Škoda, že ministr Němec neseděl v sále tehdy, kdy situaci českého podnikatele v mezinárodní konkurenci osvětloval Viliam Sivek. Dozvěděl by se spoustu zajímavých věcí a většina z nich by se mu ani za mák nelíbila. Viliam Sivek představil svoji firmu Euroagentur Praha jako silnou incomingovou cestovní kancelář propojenou na vlastní hotelový řetězec a s ročním obratem zhruba 3/4 miliardy korun. Již počtvrté získal značku kvality CzechMade. Jeho filozofie úspěchu je následující: nepustit hosta ke konkurenci. Další část jeho příspěvku se ale nesla v duchu hesla „ jak stát přichází o peníze a Češi o práci“. Kritizoval, že management v nadnárodních hotelech je zahraniční, že stát příliš podporuje zahraniční podnikatele. Z Pražského kongresového centra se opět stává Palác kultury. Z PAKTu raději vystoupil, protože místo aby jeho členové spolupracovali, spíše se o zakázky poprali. Další ohrožení incomingové turistiky vidí Sivek v nedotažené a opožděné novelizaci zákona 159/1999 Sb. O pomoci státu nemůže být řeči – novelou zákona o DPH si podle Sivka stát vylepšuje svůj cash flow, a pokud hledáme nějakou pomoc, musíme ji najít na konci svého ramene. Sivek také připomněl, že 90 % podnikatelů v pohostinství není sdruženo v žádném profesním svazu.
Šéfkuchař hotelu InterContinental Miroslav Kubec zaútočil na první signální soustavu posluchačů zejména velmi lákavými obrázky pokrmů, které se zjevovaly na promítacím plátně. Hovořil o trendech v gastronomii a toto téma pojal z historického hlediska. Osvětlil původ fenoménu dobrého jídla a pití a jeho kultivaci v závislosti na hospodářských změnách a vývoji v technologii. Poznamenal, že vrcholnému aktu stravování – hostině a všemu, co se kolem ní děje, nebyla v dějinách často věnována dostatečná pozornost. Podle Miroslava Kubce bylo pro evropskou gastronomii rozhodující 16. století, kdy se k nám v důsledku objevných plaveb začaly dostávat nové suroviny. K velkému zlomu došlo ale až po roce 1990, kdy byl náš trh zaplaven novými produkty, mezi kterými jsme se museli naučit vybrat ty správné a pracovat s nimi.
Koncept hospody pro 17 tisíc lidí představil konzultant pro stravovací systémy v nově budované Sazka aréně Karel Mayer. Aréna se má otevřít 29. 3. 2004 a s ní zřejmě nejrozsáhlejší stravovací komplex v této zemi. Arena Catering bude zabírat 8 900 čtverečních metrů plochy. Ve 4 restauracích bude místo pro 2 900 strávníků, další místa budou v 66 skyboxech, ze kterých bude přímý výhled na hrací plochu. Plejádu doplňují bary, fast-foody, VIP restaurace a tak dále. Sazka aréna nebude provozovatelem tohoto zařízení, pouze pronajímatelem. Odhaduje se, že arénou projde ročně 1 – 1,5 milionu návštěvníků a cateringový koncept bude činit až 1/3 celkových příjmů haly.
Dean Valášek
Panelové diskuze v paralelních sekcích
Sekce I
– Specifika podnikání malých provozoven
Tuto sekci moderovala prezidentka HO.RE.KA ČR a majitelka Pensionu Lucie v Praze Mirka Luprichová. Panelisty byli jednatel Vysoké školy hotelové v Praze Miroslav Čertík, ředitelka pražského hotelu Regina Marta Mariánová, ředitel pražského hotelu Paulíny Viliam Paulíny, viceprezident HO.RE.KA ČR a ředitel hotelu Fontána ve Svitavách Vít Pechanec a ředitel hotelu Centrum v Čertousech Richard Stára.
Zpočátku se řeč točila kolem toho, co se dá považovat za malou a co za velkou provozovnu, co je velký a co malý podnikatel. Panelisté se shodli na tom, že ti „malí“ to mají těžší – hůře shánějí úvěry, nemají šanci provádět vlastní marketingovou činnost, čím nižší je počet jejich zaměstnanců, tím musí být univerzálnější a podobně. Obecně byla cítit nechuť už k samotnému slovu „podnikatel“. Aleš Dočkal vyjádřil názor, že za slovem „podnikatel“ se skrývají dvě běžné asociace – buď spekulant, nebo tělo na dně přehrady a že za mnohem přijatelnější termíny by v případě malých provozoven byly „živnost“ a „živnostník“. V závěru semináře tuto problematiku Richard Stára vtělil do jedné věty: „Rozdíl mezi malým a velkým podnikatelem je jako rozdíl mezi HO.RE.KA a NFHR.“
Vít Pechanec dal k dobrému chmurnou předpověď Michaela M. Klímy z odborného fóra, který tvrdil, že po vstupu do EU zanikne 50 % drobných provozoven a ubytovacích zařízení. Jestliže chce živnostník přežít, musí uvažovat ve 2 rovinách: a) aby se stal větším a b) aby rozšířil portfolio své činnosti a připravil si krizový plán. Podle Miroslava Čertíka je 50 % neopodstatněné číslo, protože např. v USA je počet lidí na jednu restauraci zhruba stejný jako u nás. Problém tkví v tom, že po roce 1989 nebyl zájem se sdružovat a teď jede většina živnostníků jen na své triko. Do hry vstupují velké řetězce jako McDonald’s a různé další fast-foody. Těm se dá podle Aleše Dočkala konkurovat vznikem typicky českých řetězců – např. „Českých hospod“ nebo malých restauračních pivovarů. Jenže k tomu je potřeba podpora podnikání.
A stát nepomáhá. Mirka Luprichová uvedla, že při téměř 100miliardových příjmech z cestovního ruchu je reinvestice ve výši 150 milionů zatraceně málo. Krom toho stát komplikuje situaci tím, že mění pravidla hry během zápasu. Někdo z pléna utrousil, že „stát může pomoci podnikatelům tak, že se jim nebude plést do práce“. Viliam Paulíny se nad státní pomocí zamyslel tak hluboko, že pronesl výstižnou větu „… buďme rádi, že škodí tak málo.“ Vyústění debaty bylo logické: Stát pro nás nic neudělá a musíme si pomoci sami. V první řadě je nutno zvýšit členské stavy profesních sdružení a přitáhnout více živnostníků, protože jinak zůstane úderná síla cestovního ruchu a pohostinství chabá, neslyšitelná a neúčinná.
-dva-
Sekce II – Aktuální trendy v cenové politice hotelů
V panelové diskuzi na téma „Aktuální trendy v cenové politice hotelů“ na letošní konferenci HORECA vystoupili dva velice uznávaní panelisté – Martin Ykema, generální ředitel hotelu Accor, a ředitel společnosti Mag Consulting Jaromír Beránek. Panelová diskuze, kterou řídila prorektorka Vysoké školy hotelové v Praze Alžběta Királová, se dotýkala širokého rozsahu trendů v tvorbě hotelových cen a aspektů, které musí mít hoteliéři na paměti při rozhodování o cenové politice.
První vystoupil na pódium Jaromír Beránek a předložil přítomným souhrnnou statistickou analýzu trendů v cenotvorbě na českém trhu za posledních několik let. Analýza dokládala tlak na snižování cen, který je výsledkem demografických změn na zdrojových trzích, a zvláště pak následkem dopadů ekonomické recese v Německu, umocněné vzrůstající kapacitou v tomto sektoru.
Následně se mikrofonu ujal Martin Ykema, který se ve svém příspěvku pokusil zhodnotit měnící se kritéria zákazníků při výběru hotelů a načrtl některé ze současných trendů ve firemním a rekreačním cestovním ruchu. Tyto trendy představují nárůst volného času, otvírání nových trhů, růst počtu zahraničních návštěvníků (dlouhodobě), nárůst nabídky, rapidní vzestup počtu služeb, založených na internetu a vzrůstající úroveň konkurenčního boje mezi destinacemi. Odtud pan Ykema přikročil ke zdůraznění některých rozdílů mezi tím, co nazýval „tradičním“ hotelovým marketingem, a jeho „moderní“ verzí. Hovořil o marketingu destinace namísto hotelu, orientaci na více trhů namísto na jeden, o marketingu řetězců a přímém prodeji a o orientaci na tržbu za pokoj místo tradičního zaměření na obsazenost.
Podle Martina Ykemy vedou všechny tyto faktory k novým způsobům, jak se dívat na trh a na vlastní cenovou politiku. Rozhodovací proces o cenotvorbě se dělí do tří kategorií. První bere v úvahu obecné faktory, jako je ekonomická situace na zdrojových trzích, praktická politika a bezpečnost a tvoří zhruba 20 % rozhodování o ceně. Druhá kategorie se skládá z místních faktorů, jako je umístění hotelu, konkurenční boj, potenciál růstu trhu a aktivity, jako například kongresy a konference. Tato kategorie představuje asi 70 % cenotvorného rozhodování. Třetí kategorie je v mezích rozhodování samotného hotelového managementu a sestává se z takových faktorů, jako je pozice značky, úroveň služeb a produktů, velikost a kapacita, přístupnost rezervací a orientace na zákazníka.
V závěru se jak Jaromír Beránek, tak Martina Ykema shodli v tom, že nadcházející rok bude poznamenán malým stupněm inflace (okolo 1,4 %), relativní cenovou stabilitou, relativním stupněm stagnace domácího cestovního ruchu a slabého nárůstu cestovního ruchu v rámci Evropské unie.
-kb-
Sekce III – Trendy v potravinách a nápojích pro gastronomii
Dnešní moderní gastronomie – to je neustálé hledání nových trhů, nových výrobků, nových způsobů zpracování. Složení panelistů a samotné téma v sekci číslo 3 slibovalo netradiční pohled pod pokličku předních dodavatelů potravin.
Moderátor Radek Mužík (Incoma Research) i několik desítek posluchačů měli možnost postupně se seznámit s novinkami firem Electrolux-Food Service Equipment, McCain Foods Czech a Nowaco Czech Republic. Trendy v nápojích pak shrnul zástupce České barmanské asociace Petr Veselý.
Vladimír Kokta (obchodní ředitel Electrolux-Food Service Equipment) ve svém příspěvku představil koncept „Pasta Station“- nové možnosti v gastronomii, který uvádí na trh divize Electroluxu Food Service Equipment. Tento koncept reaguje na poslední trendy – oblibu těstovin. Kombinací zařízení a jejich příslušenství je tento koncept určen především pro fast foody. Uplatnění najde i v mnoha dalších provozech rychlého občerstvení.
S horkou novinkou na trh přišel i McCain Foods Czech. Jako reakci na změnu životního stylu, a tím i stravovacích návyků připravil projekt „Finger food“, který obchodní ředitel Radek Moravec volně přeložil jako „malé porce, které se dají konzumovat bez příboru“. Předností těchto pokrmů je mimo jiné snadná a rychlá příprava, rozmanitost sortimentu a nízká cena.
Společnost Nowaco snad každý spojuje s mraženými mořskými specialitami. Jan Valečka, ředitel nákupu Nowaco Czech Republic, však věnoval dost času na to, aby všechny přítomné přesvědčil o tom, že Nowaco není pouze importér kvalitních potravin, ale v současné době i výrobce potravin s vlastní distribuční sítí.
Tajemník České barmanské asociace Petr Veselý na závěr ve stručnosti naznačil trendy v nápojích. Do módy přichází čistá minerálka a postupně i energetické nápoje (na úkor „nápojů colových“).
V živé diskuzi pak ještě moderátor Radek Mužík na několika statistikách porovnal trh nealko nápojů ve světě a v ČR. Zatímco ve spotřebě máme stále co dohánět (USA – 600 l/osoba/rok, EU – 550, ČR – 280), potěšitelné je, že trh u nás je výrazně nasměrován ke kvalitě nejen nápojů, ale i obalů.
-pf-
Sekce IV – Víno – rozvojový potenciál pro gastronomii
Víno jakožto zvláštní gastronomická kategorie má řadu specifik. Některá z nich, zvláště ta marketingová, se na konferenci Horeca 2003 probírala v panelové diskuzi nazvané Víno – rozvojový potenciál pro gastronomii. Panelovou diskuzi moderoval Martin Pastyřík, prezident Asociace sommeliérů ČR.
Jako první se ujal slova Martin Fousek, marketingový ředitel společnosti Bohemia Sekt, který prostřednictvím několika grafů a statistik zevrubně popsal spotřebu vína na českém trhu. A jaký obraz tyto údaje vykreslily? Spotřeba vína v Česku dlouhodobě stoupá, přičemž se prodává stále více kvalitního vína, zatímco prodej stolních vín pozvolna klesá. Víno se pije většinou ve vinárnách; mimořádně výrazný vzrůst spotřeby však hlásí kluby. Marketingové průzkumy zde uvádějí nárůst o celých 70 %. Nejvíce vína se pije na Moravě a v Praze, poměr mezi spotřebou bílého a červeného je víceméně vyrovnaný.
Na Martina Fouska tematicky navázal Štefan Valovič, prezident Slovenské asociace sommeliérů. Rozhovořil se o nákupu vín do restauračních zařízení, respektive o všech parametrech, které ho mohou ovlivňovat – charakterem restauračního zařízení počínaje, přes rámcové finanční kalkulace, výhody a nevýhody nákupu vína od výrobce i od obchodníka až po stanovení základních kritérií pro výběr vína. V této souvislosti hovořil především o nutnosti zohlednit původ a ročník, chemický rozbor vína, vlastnosti zjištěné při degustaci, kvalitu zátky a přítomnost stabilizátorů, celkové množství vyrobeného konkrétního vína a poměr cena vs. kvalita.
S krátkým, zato velmi svižným a adresným příspěvkem vystoupil Ivo Dvořák, sommeliér a horeca manažer společnosti Bohemia Sekt. Mluvil o své nedávné návštěvě v Maďarsku: „Stejně jako při návštěvě jiných zemí s vyspělou vinařskou kulturou i tentokrát jsem si zřetelně uvědomil rozdíl, s jakým ke svým vlastním vínům přistupují zahraniční a čeští vinaři a obchodníci vínem. Na rozdíl od nás, v zahraničí se chlubí v první řadě kvalitními tuzemskými víny. Teprve potom prezentují vína cizí.“ Dvořák tak poukázal na jednu zásadní věc, totiž na nedostatek zdravé sebedůvěry, pokud jde o kvalitu našich vín, spojenou s chybami v základních marketingových krocích. Jak Dvořák dále výstižně uvedl, pokud se cizinec vypraví do české vinotéky, velmi pravděpodobně se chce dozvědět něco o českých a moravských vínech. Vína chilská, francouzská, jihoafrická… může jistě ochutnat i doma.
Vzácný host diskuze – Guiseppe Vaccarini, prezident Asociace sommeliérů Itálie, otevřel další aktuální problém úzce svázaný s vínem, totiž otázku vzdělávání sommeliérů. Kriticky hovořil o situaci v Itálii, kde lze kvalifikaci sommeliéra získat jednak v kurzech a jednak v rámci regulérního středoškolského či vysokoškolského studia. Jak uvedl Vaccarini, v současné době roste počet absolventů necertifikovaných, krátkých kurzů, kteří kvalitou své práce zdaleka nedosahují požadované úrovně a na trhu práce tím pak podrývají prestiž profese. Vaccarini chtěl tímto příspěvkem v určitém předstihu upozornit na problémy, které se s nastávajícím rozvojem českého sommeliérství mohou objevit také u nás.
Martin Hoffmeister, majitel hotelu Hoffmeister, postavil svůj příspěvek na možnostech kombinace české kuchyně s kvalitními tuzemskými víny. Hned zkraje svého vystoupení uvedl, že pro tradiční českou kuchyni se česká a moravská vína vlastně příliš nehodí, zajímavou perspektivu však v tomto ohledu podle jeho názoru představuje „nová“ česká kuchyně, která již v mnohém zohledňuje zásady zdravé výživy.
Právě příspěvek Martina Hoffmeistera vyprovokoval čilou diskuzi. Mezi přítomnými v sále bylo velké procento sommeliérů, kteří zastávali názor, že ani spojení tradiční české kuchyně a kvalitních tuzemských vín nemusí být problémem, pokud bude v gastronomických zařízeních hostům k ruce dobrý sommeliér.
Všichni se nakonec shodli na tom, že sommeliéři by v kvalitních restauračních a hotelových zařízeních chybět neměli, na druhou stranu, jak přítomné upozornil kupříkladu Guiseppe Vaccarini, sommeliéři o své místo na slunci, respektive o uplatnění svých schopností musejí bojovat, a to třeba tak, že budou usilovat o práci na manažerských pozicích, přičemž v těchto pozicích mohou přítomnost sommeliéra v restauraci prosadit poměrně bez problémů.
Zda čeští sommeliéři přijmou tato slova jako výzvu, to ukáže čas.
-lpd-
Sekce V – Marketing na HORECA trhu
Přestože slovo marketing je v našich slovnících každodenně skloňováno v mnoha podobách, stále je ještě potřeba hovořit také o elementárních marketingových postupech, neboť tomuto oboru či některým jeho částem není v mnoha případech věnována taková pozornost, jakou si zaslouží, a jeho význam mnozí stále podceňují. V každém případě se jedná o velmi aktuální téma pro začátečníky i pokročilé. Proto zařadil pořadatel konference téma „Marketing na trhu HORECA“ jako jednu z pěti sekcí panelové diskuze.
Jeden z mnoha problémů HORECA trhu může souviset např. s očekávaným nárůstem provozů tzv. rychlého občerstvení, kdy mohou mít ty restaurace, které se potácí v nepromyšleném marketingu, značné problémy. Proto by mezi jejich podnikatelské priority měla patřit např. propracovaná kvalita poskytovaných služeb, vyšší péče o zákazníka či např. zvýšený zájem o klientelu z řad seniorů.
Příspěvky čtyř panelistů marketingové sekce, moderované Evou Frindtovou, jednatelkou vydavatelství COT media, měly zcela odlišný charakter a jiný pohled na problematiku marketingu.
První vystoupil Tomáš Kravka, manažer pro výzkum trhu spotřebního zboží, Gfk Praha. Sofistikovaně zpracované výsledky výzkumu stravovacích zvyklostí českého klienta vedly k zamyšlení nad tím, co si český host skutečně přeje, a mohou být návodem či inspirací, jak a v čem vyjít hostům vstříc a získat tak náskok před konkurencí.
Vladimír Bureš, ředitel hotelu Port, Máchovo jezero, se naopak podělil o své zkušenosti z praxe. Hotel Port byl svojí polohou na břehu Máchova jezera vnímán jako sezonní provozovna. Pan Bureš hovořil o konkrétních marketingových krocích, které je potřeba udělat pro získání celoroční obsazenosti.
Po praxi přišla ke slovu opět teorie. Přestože Daniel Frolec, jednatel společnosti Unilever ČR, hovořil o základních souvislostech marketingu, nejednalo se o nudnou teorii, kterou je možné vyčíst z řady publikací. Forma i obsah jeho vystoupení si získaly pozornost všech přítomných posluchačů. Přestože hlavním mottem příspěvku pana Frolce byla elementární otázka „co je to marketing“, byla jeho slova přínosem a inspirací.
Posledním ze čtveřice panelistů byl Petr Krč, jednatel CK Atis a prezident Klubu desátníků. Tématem jeho vystoupení byla samotná myšlenka Klubu desátníků jako marketingového nástroje, kdy své členství v tomto klubu využívají ti, kdo jsou na trhu deset a více let, jako výhodu ve svém marketingu.
Následná diskuze pak otevřela otázky jako např. jaký je poměr informací a intuice v práci marketingového pracovníka či kolik stojí vybudování nové značky na trhu. V každém případě tato sekce prokázala, že téma marketingu má na této konferenci své místo i v následujících ročnících.
-efr-
A sommeliérem roku 2003 se stává…
Nejvýznamnější soutěž českých sommeliérů už zná svého vítěze. Finále šestého ročníku Trophée Bohemia Sekt – Sommelier ČR 2003 proběhlo v předposlední říjnový den v rámci konference Horeca 2003 v Top Hotelu Praha.
Do soutěže se přihlásilo celkem 32 zástupců sommeliérských domů a restaurantů, jako jsou Restaurace Lví Dvůr Praha, Restaurant Flambée Praha, Grandhotel Pupp Karlovy Vary, Francouzská restaurace, Obecní dům Praha, Hotel International Brno, La Fattoria Praha, Restaurant Rybí trh Praha, Hotel Savoy – Praha a další.
Libor Nazarčuk v průběhu soutěže |
Soutěžící prošli nejprve písemným testem, který prověřil jejich znalosti z historie i současnosti oboru vinařství, technologie výroby, uložení i ošetřování vína, dále byla na řadě degustace a určování vín. Ivo Dvořák, horeka manager společnosti Bohemia Sekt, vítěz loňského ročníku této soutěže a muž, který moderoval finálový večer, hodnotil test jako „velmi náročný“.
Do večerního finále postoupili tři nejlepší z prvního kola – Klára Götzová (Merlot Grands Vins, Praha), Otakar Žoudlík (sommeliér – Val Olivier, Praha) a Libor Nazarčuk (nezávislý novinář a sommeliér). Jejich výkony bedlivě sledovala komise, v níž zasedli přední odborníci v oborech sommeliérství, vinařství a gastronomie. Komisi už tradičně předsedal generální ředitel akciové společnosti Bohemia Sekt, Josef Vozdecký, hlavním porotcem byl Martin Pastyřík, prezident Asociace sommeliérů ČR. Pozvání do týmu hodnotitelů přijala také řada zahraničních hostů, mezi nimi prezident Asociace sommeliérů Itálie a mistr světa Best Sommelier Contest, Lisabon 1978, Guiseppe Vaccarini. Komise se zaměřila především na profesionalitu vystupování, znalosti v oblasti doporučení vína k menu, úroveň servisu sektu a podávání červeného vína čestným hostům.
Na začátku vlastní soutěže si každý z finalistů vylosoval pořadové číslo a spolu s ním i dvojici známých osobností českého show businessu, které následně obsluhoval. Jako první se na pódiu objevila Klára Götzová, která se věnovala moderátorce Romaně Vítové a vicemiss Markétě Divišové. Klářin výkon byl velmi vyrovnaný, pár „trestných“ ovšem utržila při degustaci s následným určováním vína. Poté místo u stolu na pódiu přijaly režisérka Theodora Remundová a herečka Jitka Sedláčková, kolem kterých se „točil“ Otakar Žoudlík. Také jeho vystoupení proběhlo bez zásadních chyb. Třetí soutěžící – Libor Nazarčuk, obsluhoval hudebníka Martina Maxu a zpěvačku Moniku Absolonovou, a ačkoli se v prvních chvílích mohlo zdát, že Nazarčuk podlehl návalu nervozity – mluvil dost rychle, takže mu v určitých momentech nebylo rozumět – nakonec jak porotu, tak obecenstvo nadchl svými hlubokými znalostmi a sympatickým smyslem pro humor.
A jaké je tedy konečné pořadí? Sommeliérem roku 2003 se stal Libor Nazarčuk, druhé místo obsadil Otakar Žoudlík a třetí místo patří Kláře Götzové.
-lpd-
