Na svou slávu není nijak nápadná a v krajině byste ji běžně přehlédli. Nevysoký částečně zalesněný kopeček asi pět kilometrů severozápadně od Chebu opravdu nepůsobí nijak dramaticky, pro geology je ovšem Komorní hůrka místem téměř posvátným. Její stáří se odhaduje na 180 000 – 450 000 let (což je z geologického hlediska v podstatě batolecí věk), a je tudíž naší nejmladší sopkou.
Komorní hůrka vznikla na dně již vysychajícího slaného jezera, které se rozkládalo v dnešní Chebské a Sokolovské pánvi. Její vrchol dnes dosahuje výšky 503 metrů a najdete na něm poměrně výrazný kráterovitý útvar. Lákavou představu, že se nacházíte v původním sopečném jícnu, si bohužel musíte nechat zajít. Nejedná se totiž o kráter, ale o starý lom. Sopka vznikla jediným výbuchem se strombolskou aktivitou, při níž je v krátkých i delších intervalech z kráteru vymršťována žhavá láva a vypálené horniny z podloží. Zrození „vulkánu“ navíc podnítila erupce plynů, která navršila mnohametrové vrstvy strusky, zejména východním směrem od současného vrcholu. Na závěr sopečné činnosti vyplnila čedičová hornina sopouch a překryla také část struskovitého materiálu.
 Nevýrazný zalesněný kopec rozhodně nepřipomíná kdysi činnou sopku |
Komorní hůrka je dnes jednou z nejprobádanějších sopek, známou v celém vědeckém světě. O její věhlas se zasloužily desítky odborníků, kteří sopečnému kuželu věnují pozornost více než 200 let. Především tomu tak bylo v období konce 18. a první poloviny 19. století, kdy vrcholil spor mezi tzv. neptunisty a plutonisty o otázkách vzniků hornin a tvarů zemského povrchu. Podle neptunistů vzniklo vše, tedy i čediče, usazením vrstev v mořské vodě. Plutonisté zastávali názor o vzniku hornin sopečnou činností. Vědeckého sporu se významně účastnil i slavný německý básník J. W. Goethe. Několikrát Komorní hůrku navštívil, aktivně se zapojoval do pře o jejím původu a navrhl prokopat kopec a získat tak odpověď. Teprve po Goethově smrti, v letech 1834 – 1837, podnikl Kašpar hrabě ze Šternberku (ve své době to byl nejlepší znalec geologie u nás a jeden ze zakladatelů Národního muzea v Praze) nákladné průzkumné práce. Systémem asi 300 metrů dlouhých důlních chodeb se mu podařilo najít sopečný jícen vyplněný čedičem. Tím byl podán nezvratný důkaz o sopečném původu kopce.
 Smírčí kříž pod Komorní hůrkou |
 Pamětní deska J. W. Goetha připomínající básníkovy zásluhy při výzkumu vulkánu |
Památku na slavného básníka a jeho zásluhy při výzkumu Komorní hůrky připomíná ve skále zasazená pamětní deska s reliéfem jeho hlavy. Není také bez zajímavosti, že si místního kvalitního kamene všimli lidé již ve středověku a z tmavého čediče vystavěli románskou Černou věž chebského hradu. Na úpatí kopce je také vztyčen zajímavý smírčí kříž. Všechny sopky na našem území již vyhasly. Toho, že by opět začaly „dýchat“, se snad nemusíme obávat. I když, kdo ví, Chebsko je stále naší nejaktivnější seizmickou oblastí a dává to o sobě sem tam vědět.
Text a foto: Jan Pomykal