Komora veterinárních lékařů, která má na starosti registr zvířecích pasů, evidovala k poslednímu červenci 22 204 cestovních dokladů pro zvířata. Skutečný počet vydaných pasů je ale vyšší. Povinnost centrální evidence platí od letošního května, některé starší pasy zatím registrují pouze veterinární lékaři. Podle jejího člena Petra Matušiny se komora snaží doplnit data zpětně.
Pasová povinnost pro psy, kočky a fretky platí pro cesty do zemí Evropské unie od října roku 2004. Pas vydávají schválení veterináři. Zvíře musí být označeno čipem nebo tetováním. Do Británie, Irska, Švédska a na Maltu vpouštějí celníci pouze psy s mikročipem. „Pokud očipování neodpovídá současné normě, musí s sebou majitel vézt také čtecí zařízení,“ řekl Petr Matušina.
V pase je uveden popis zvířete, fotografie není povinná. Veterinární lékaři do něj zapisují záznamy o očkování proti vzteklině. Podle Státní veterinární správy některé země (Británie, Irsko, Švédsko, Francie, Itálie, Polsko, Malta, Kypr a Lotyšsko) nepovolují vstup štěňatům mladším tří měsíců, která ještě proti vzteklině nebyla očkována. Dánsko a Belgie umožňují výjimky některým zemím, Belgie navíc řeší případy individuálně. Několik států v případě vztekliny požaduje také sérologické vyšetření na přítomnost protilátek.
Británie, Švédsko, Irsko, Malta, Kypr a Finsko chtějí, aby byla zvířata před příjezdem ošetřena proti echinokokóze, stejné státy kromě Švédska požadují i ošetření proti klíšťatům. Při cestě mimo země EU musí mít zvíře identifikaci a očkování proti vzteklině.
Veterinární správa aktualizuje na svých stránkách www.svscr.cz seznam zemí, které požadují i takzvané kulaté razítko, to znamená potvrzení o dobré nákazové situaci v místě původu. Vydává ho zdarma místně příslušná krajská veterinární správa. Toto potvrzení nesmí majitel zapomenout například při cestě do Chorvatska.
Některé země požadují také potvrzení o zdravotním stavu zvířete před cestou, které vydávají veterináři. Do všech států mimo EU je navíc nutné veterinární osvědčení pro neobchodní přesuny, v případě návratu zpět lze použít pas.
Náklady na pořízení identifikace a pasu závisí na konkrétním lékaři, rozhodující je také druh čipu. Orientační ceny za očipování se v současnosti podle Petra Matušiny z Komory veterinárních lékařů mohou pohybovat mezi 350 a 500 korunami, pas stojí 250 až 300 korun.
Na cesty do zahraničí by se měl majitel vybavit některými léky. Pokud pes trpí cestovní nevolností je dobré poradit se s veterinářem. V případě nouze se dá použít i obyčejný Kinedril. Veterinář Oldřich Štancl radí mít s sebou pro jistotu také antibiotika, zvlášť pro cesty do odlehlých míst v teplých krajinách. Ve vysokých teplotách se totiž snadno zanítí i drobné poranění. Horší je uštknutí hadem, které psům v exotických zemích hrozí. Sérum je nutné sehnat na místě, české veterinární ambulance nejsou dostatečně zásobeny ani séry na uštknutí zmijí.
„Důrazně doporučuji před cestou nebo těsně po ní ošetřit psa proti srdečním červům. O tomto riziku se málo ví, přitom se vyskytuje po celé jižní Evropě a je přenosné na člověka,“ připomněl Štancl.
Je také dobré zvážit místo pobytu. „Pokud je pes neklidnější povahy, může mu vadit hluk v kempu a společnost velkého množství zvířat. Pro tento případ bych doporučil vzít s sebou sedalin, který utlumí pocit strachu,“ radí Štancl. Posledním lékem, který by neměl chybět v lékárničce, je přípravek proti bolesti pohybového aparátu. V případě vážnějšího zranění je vždy lepší navštívit lékaře než vyčkávat. Podle Štancla funguje veterinární péče v zahraničí většinou dobře, je ale nutné počítat s většími finančními výdaji.
-red-
Foto: © isifa/Ablestock