Vlastně to ani taková rarita není. Záležitosti obrany víry byly v historii většinou spojeny s ohněm a mečem a opevněné nebo na nepřístupných místech postavené kláštery najdeme ledaskde. Ale aby vynikaly ještě originální výzdobou, jako malované kláštery v rumunské Bukovině, to už je opravdu výjimka. Pojďme se na některé z nich podívat – stojí za to.
Malované kláštery jižní Bukoviny najdete v severozápadním cípu rumunské Moldávie. Vznikaly v 15. a v 16. století jako opevněné bašty pravoslavné církve v oblasti, kterou prakticky neustále ohrožovali bezvěrečtí nájezdníci. Jejich stavební schéma se v drtivé většině opakuje a je velmi jednoduché po obvodu chrání klášter vysoké zdi mnohdy opatřené střílnami a v rozích zesílené hranatými nebo kulatými věžemi, ve vnitřním prostoru se pak nachází chrám, ubytovací prostory pro mnichy, další církevní stavby a v moderní době zhusta muzea a prodejničky upomínkových předmětů.
To, co dělá tyto kláštery unikátem, je výzdoba vnějších zdí chrámů. Je namístě hned poznamenat, že hlavním důvodem, proč byly chrámové zdi pokryty množstvím fresek, nebyla hlediska estetická, ale vzdělávací nebo řekněme spíše propagandistická. Výjevy z biblických příběhů a apokryfů měly negramotným poddaným připomínat, jak se mají chovat, že mají držet ústa a krok, aby s nimi vrchnost a církev neměla problémy a nevtíravě jim dát na vědomí, jak to s nimi dopadne, když se těchto doporučení nebudou držet.
A tak je například hlavním motivem výzdoby kláštera v Sucevitě jedinečný výjev Žebříku
ctnosti, ale hned vedle se skví opravdu naturalistické pojednání Posledního soudu, kde andělé dují do trub poslední troubení, srážejí meči k zemi bezvěrce a Turci a Židé se svíjejí v předsmrtných křečích. Ve ztvárnění Apokalypsy figuruje dvouhlavý Antikrist a andělé rozlévající ohnivé řeky. Nad ztvárněním nejodpornějších druhů pekelných mučení stydne krev v žilách i nejotrlejším konzumentům comicsů.
Patrně nejatraktivnější fresky se nacházejí v klášteře Voronet [výslovnost je Voronec] poblíž města Gura Humorului, proto se mu také někdy říká Sixtinská kaple Východu. Tamější varianta Posledního soudu opravdu předčí všechny ostatní malby s touto tematikou. Od Gury Humorului na sever najdete v dřevěné vesnici klášter Humor, který má snad ze všech tady jmenovaných nejpoklidnější atmosféru. Na rozdíl od ostatních klášterů je obehnán dřevěnou hradbou. Ve stejném směru vybíhá od Gury Humorului pohoří Obcina Mare, pás zalesněných kopců s půvabnými a voňavými poianami. Přibližně v polovině jeho délky najdete na jeho východních svazích vesnici Sucevita [Sučevica] s již zmíněným stejnojmenným ženským klášterem a na západních úbočích monastýr Moldovita [Moldovica]. Moldovita je menší, ale zato se pyšní freskami na téma Obléhání Cařihradu, Velebení Panny Marie a Rodokmen Kristův. A samozřejmě nesmí chybět oblíbený Poslední soud.
Když sejdete z kopců Obciny Mare na severu, dostanete se do známého kláštera Putna. Ten sice nemá vnější nástěnné malby, ale zato je první velkou sakrální stavbou Bukoviny a jsou v něm uloženy tělesné ostatky Štěpána Velikého, který jej založil. O nedělním přijímání se z něho linou dlouhé zpěvy ženského sboru a parkoviště před klášterem je plné aut věřících.
Pokud nemáte auto, je návštěva klášterů v Bukovině časově poněkud náročná. Ano, samozřejmě, dá se to provést po způsobu dávných poutníků, začít jako my na severu u Putny a vzít to přes hory a doly od jednoho kláštera ke druhému. Budete na to potřebovat asi týden. Civilizovanější způsob spočívá v tom, že si zájezd po klášterech objednáte v některé cestovní kanceláři v Suceavě nebo si auto najmete, třeba i s řidičem a průvodcem. Anebo se obrátíte na Rumunské centrum pro turistiku v Mikulandské 2/123, 110 00 Praha 1, tel./fax 02-2491 1160.