Klady a zápory statusu UNESCO pohledem Jiřího Skalického

Letošní rok se nese ve znamení výročí 25 let od zapsání Pražské památkové rezervace na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jak vnímá návazný vývoj a proměnu metropole, nám odhalil ředitel odboru památkové péče pražského magistrátu Jiří Skalický.

Plánujete k příležitosti tohoto výročí ně­jaké aktivity?

Praha připravila k tomu výročí dvě výstavy a konferenci. První výstava nazvaná „Praha světová 2017 – 25 let v UNESCO“ proběhla v průběhu května a června na Kampě, kde pomocí velkoformátových panelů prezentovala historický a urbanistický vývoj města. Druhá výstava bude probíhat od poloviny listopadu a bude se věnovat nerealizovaným projektům v Praze od Rakousko-Uherska do současnosti. Součástí oslav bude dále i dvoudenní konference nazvaná Praha světová, která proběhne 6.–7. 12. 2017 a bude se věnovat třem základním tématům. Prvním bude občanské žití ve městě. Druhé bude více památkové a bude se věnovat tomu, co zápis na Seznam UNESCO hlavnímu městu přináší, či nepřináší. A poslední část se bude věnovat plánům, strategiím a perspektivám rozvoje v historických centrech. Na konferenci se představí řada příspěvků, ve kterých by měly zaznít nejen pozitivní názory na život ve městech na Seznamu UNESCO, ale i příspěvky monitorující jisté negativní aspekty života uvnitř těchto lokalit.

Konference by měla přispět do diskuse o tom, co vlastně UNESCO jako takové za 25 let Praze přineslo, nepřineslo či dokonce vzalo.

 
Jak vnímáte zápis Prahy na Seznam UNESCO vy? Převažují podle vás přínosy, nebo zápory?

Pro menší sídla a města je to zdroj příjmů. To, že jsou zapsaná na Seznamu, vytváří multiplikační efekt v oblasti cestovního ruchu. Z něj získané zdroje pak doplňují městský rozpočet. Na druhou stranu si Praha, Český Krumlov i další města začínají uvědomovat problém vylidňování center a svízelnou situaci s obnovou domů v historickém centru. Je to daleko složitější a přísnější z hlediska administrativy a také finančně náročnější, na což samozřejmě vlastníci domů reagují po svém. A to nemusí vždy odpovídat našim představám. Praha proto nyní zpracovává strategické plány a zmíněná konference by měla přispět do diskuse o tom, co vlastně UNESCO jako takové za 25 let Praze přineslo, nepřineslo či dokonce vzalo. Témata jako žití v centru města, jeho rozvoj, zahušťování a zastavění, výškové stavby či otázka záchrany některých budov, které nemají další relevantní využití, jsou totiž velmi diskutabilní. Chceme ukázat příklady ze zahraničí, a to i zemí a měst, která s UNESCO již tolik nespolupracují, či která byla ze Seznamu vyškrtnuta, jako například Drážďany a jiné.

V minulosti jste uvedl, že se příliš nedaří skloubit představy subjektů v cestovním ruchu a památkářů. Vnímáte v tomto ohledu určitý posun?

Za posledních pět let zde posun určitě je, a to nejen v komunikaci mezi námi a institucemi v oblasti cestovního ruchu. Jako památkáři se s nimi však nemůžeme úplně ve všem ztotožnit. Jednou z těchto oblastí je využití nemovitostí v centru, které slouží cestovnímu ruchu. Ale to je „bolest“ všech historických center měst zapsaných na Seznamu. Jejich vylidňování je totiž způsobeno tím, že se dala přednost cestovnímu ruchu a z něj plynoucím finančním prostředkům. Lidé bydlící v centru nemají takové podmínky žití, jaké by si představovali a odcházejí. Vytěsnili se na úkor cetek a drahého zboží. Různá města, jako například Lisabon či Benátky, se rozhodla situaci řešit regulací, ale příliš se jim to zatím nedaří, takže uvidíme, jak se to povede Praze.

Jedním z řešení by mohl „Management plán ochrany světového kulturního dědictví“. Kdy bude hotov?

Management plán musí mít zpracovaný každé město, které je zapsané na Seznamu UNESCO. V září bude hotova podoba, která projde připomínkovým řízením, přičemž bychom jeho finální podobu rádi schválili do konce roku. Vše ale musíme projednat i v rámci dalších orgánů města. Ovlivňuje totiž i odvětví jako jsou doprava, výstavba, kulturní akce či právě cestovní ruch. Do každého trochu zasahuje a zároveň odkazuje i na ostatní strategické materiály. Je však otázkou, zda to Rada hlavního města Prahy vezme na vědomí a dá mu vyšší punc závaznosti pro organizace založené a zřizované městem.

Jedním z cílů, které jste si ve své funkci vytyčil, je snížení náporu turistů v centru metropole. Kam jinam byste chtěl tyto turisty nalákat?

V současné době jsme se zaměřili na propagaci Vyšehradu a akcí mimo hlavní turistickou sezonu, jako je například festival světla Signal, který má mohutnou podporu. Mnohem více chceme do povědomí dostat i sídliště Osada Baba, u kterého připravujeme zápis na seznam Evropského dědictví. V současnosti jsme se zaměřili například i na projekt Pražských vinic. Chtěli bychom totiž ukázat, že Praha má své tradice v oblasti pěstování vína a má celou řadu malebných zákoutí s tím spojených.

Foto: -pmu-