Kdo utrácí při cestách nejvíce? Výletníci!

Foto: Shutterstock.com Foto: Shutterstock.com

V loňském roce přijelo do Moravskoslezského kraje více než 2,9 milionu návštěvníků. Pozitivním zjištěním je proto kromě 3procetního meziročního nárůstu jejich počtu i skutečnost, že turisté vynakládají při svém pobytu stále více finančních prostředků na nejrůznější zážitky i co nejkvalitnější služby. Jak se tento trend projevuje na charakteristice a příjezdech bonitních klientů, kteří míří na severní Moravu?

Zajímavé informace mohou v tomto ohledu přinést statistiky zveřejněné v dokumentu nazvaném Výsledky cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji – Fact Sheet 2019. Ten například uvádí, že celkové příjmy cestovního ruchu vzrostly vloni meziročně o 17 %, díky čemuž přesáhly hranice 10 miliard korun. Do regionu přijelo nejvíce jednodenních návštěvníků, kteří jsou v interních statistikách kraje označováni jako výletníci. Na celkové návštěvnosti se tato cílová skupina podílí 44 % a má ze všech návštěvníků v průměru nejvyšší denní útratu. Další zajímavostí je, že 87 % všech zahraničních výletníků bylo z Polska.

Co se týká srovnání rezidentů a nerezidentů, je v níže uvedené infografice možné vidět, že výletníci přijíždějící do kraje ze zahraničí utrácejí za služby a zážitky více než dvojnásobné peníze oproti těm z České republiky. „Obecně víme, že v minulém roce přijelo nejvíce návštěvníků ze Slovenska, Polska, Německa a Ruska. Kromě toho lze předpokládat, že bonitní klientela byla rovněž z řad dalších nejpočetnějších zdrojových trhů pro Moravskoslezský kraj, tedy z USA, Spojeného království či Rakouska,“ objasnila Hana Vítková z Moravian-Silesian Tourism.

Míří do kraje bonitní klientela?

Pro Moravskoslezský kraj nejsou „luxury“ turisté primární cílovou skupinou, a nejedná se tudíž o segment, na který by krajská turistická centrála Moravian-Silesian Tourism speciálně cílila. „Cílené marketingové aktivity jen a výlučně pro velmi bonitní klientelu (luxury tourism) nemáme, jelikož v našem kraji není požadovaná nabídka ‚velmi luxusních‘ služeb. Navíc takto klientelu ani nekategorizujeme a neposuzujeme. Je logické a jasné, že různí návštěvníci mají různé návyky, ubytovávají se v různých typech HUZ, stravují v různých zařízeních a utrácejí různé množství peněz za další zábavu, kulturu či návštěvu atrakcí,“ vysvětlila Hana Vítková. „Důležité je pro nás proto spíše zachování různých segmentů návštěvníků. Návštěvníky kategorizujeme dle zdrojových trhů a typu ubytování – tedy turisté v HUZ, turisté v IUZ a výletníci (tj. jednodenní návštěvníci). Zde sledujeme i jejich útratu, kdy nepatrně vyšší průměrnou útratu mají výletníci,“ potvrdila pak i výše uvedená čísla.

Vysokou různorodost návštěvníků oproti zaměření na segment náročných turistů poté pozitivně kvituje i Jiří Šimon, ředitel informačních center a destinačního managementu turistické oblasti Ostravsko. „V současné situaci podle mého názoru Ostravě a vlastně celému Moravskoslezskému kraji prospělo, že jsme se drželi více při zemi a necílili třeba pouze na návštěvníky ze vzdálených trhů (například z Asie). Variabilita segmentů návštěvníků se ukázala jako klíčová a bude dobré ji udržet i do budoucna. Samozřejmě s tím, že se budeme ještě více snažit návštěvníky oblasti motivovat k prodlužování pobytu a vyšším útratám,“ vysvětlil svůj pohled.

Návštěvnost Moravskoslezského kraje v roce 2019 s přehledem
průměrné denní útraty návštěvníků dle jejich typu a místa původu

Návštěvnost Moravskoslezského kraje v roce 2019 s přehledem průměrné denní útraty návštěvníků dle jejich typu a místa původu

Pozn.: HUZ – hromadná ubytovací zařízení, IUZ – individuální ubytovací zařízení.
Návštěvníci se dělí na turisty a výletníky. Turista je návštěvník, který v kraji stráví alespoň 1 noc, výletník pak pouze jeden den bez přenocování.
Zdroj dat: Moravian-Silesian Tourism

Co brzdí zájem

Co přitom za rozhodnutím necílit speciálně na luxury klientelu primárně stojí? Dle Hany Vítkové je to do jisté míry dáno skutečností, že v Moravskoslezském kraji aktuálně nenajdete ubytovací kapacitu té nejvyšší kategorie (5 hvězd a více), kterou by tato klientela vyhledávala, a to včetně návazných luxury služeb. Druhým důvodem pak může být i dopravní dostupnost, především co se týká leteckého spojení. „Nedostatkem je absence přímého leteckého spojení s významným evropským uzlovým letištěm. Ovšem od 25. října nám – i v této nelehké době – startuje letecké spojení do Varšavy. Tato linka má přitom širokou nabídku návazných letů do Evropy, Asie i Severní Ameriky,“ objasnil situaci ředitel destinačního managementu turistické oblasti Ostravsko. Zástupci Moravian-Silesian Tourism věří, že nárůst bonitní klientely se v souvislosti s leteckou linkou polského dopravce LOT dá očekávat. „Nejedná se totiž o nízkonákladovou společnost, takže jde hlavně o propojení s dalšími destinacemi v EU. Automaticky se také o bonitní klientelu kraj uchází při pořádání velkého množství hudebních a sportovních akcí,“ doplnila Hana Vítková další důvody.

 A v tomto ohledu to podobně vidí i Jiří Šimon: „Určitě lze předpokládat, že se v souvislosti s chystaným startem leteckého spojení přes Varšavu do celého světa budeme na bonitní klientelu více zaměřovat. Pokud se to i přes aktuální situaci povede, bude mít smysl oslovovat jak například státy kolem Baltského moře, tak i vzdálené trhy.“ Připustil však, že pro krajské město či jeho okolí se náročná klientela toužící po luxusu pravděpodobně nikdy nestane primární cílovou skupinou. „Nicméně její podíl by mohl stoupat s postupným zkvalitňováním služeb, zmíněným rozšířením leteckého spojení z ostravského letiště, případně s rozšířením nabídky ubytování, například o luxusní butikový nebo pětihvězdičkový hotel. Je však otázkou, zda nějaký z hotelových řetězců, oslabených koronavirovou krizí, vyhodnotí tento fakt jako příležitost,“ připustil ředitel destinačního managementu turistické oblasti Ostravsko.

Čím může kraj zaujmout

Turisty do kraje v posledních letech lákají především velké mezinárodní sportovní, kulturní a společenské akce či festivaly. „Na tyto akce jezdí turisté, kteří z našeho pohledu rozhodně bonitní jsou, nebo aspoň jejich část. Pokud totiž na akce typu Colours of Ostrava, Beats for Love, Janáčkův máj, Zlatá tretra, velké tenisové, hokejové či para hokejové a další akce přijedou lidé, kteří jsou zde po celou dobu ubytovaní, stravují se a využívají další služby včetně návštěv atraktivit, rozhodně pro nás zajímavou bonitní klientelu představují a současnou nabídku pro ně vnímáme jako dostatečnou. Velmi láká industriál či areály v horských střediscích. Významná je v tomto segmentu také business klientela a návštěvníci kongresů či seminářů nebo filmaři, kteří přijíždějí na obhlídky lokací, či samotná natáčení,“ odhalila Hana Vítková.

I v samotné Ostravě jsou to pak především business cestující a účastníci různých akcí, kteří se kromě Česka a Slovenska rekrutují především z Německa, severských států nebo Velké Británie, a jejich pobyt je tak samozřejmě spíše krátkodobější. Máme zde také výjimečné zázemí pro pořádání kongresů a konferencí s minimálně evropským přesahem,“ popsal Jiří Šimon. Doplnil však, že zajímavou skupinu před koronavirovou krizí představovali pro oblast Ostravska – a tedy v zásadě i pro kraj – hosté lázní Darkov nebo Klimkovice pocházející z oblasti Perského zálivu nebo Ruska, což rozhodně bonitní klientela je. „Přijížděli na dlouhodobé pobyty a v Ostravě využívali služeb obchodů a restaurací nebo navštěvovali zdejší atraktivity.“

To ostatně dokládají i aktuální statistiky, které uvádějí, že v porovnání s celou Českou republikou má Moravskoslezský kraj nadprůměrnou délku pobytu lázeňských hostů. Domácí turisté tráví v lázních na severu Moravy v průměru 28 dní a u zahraničních klientů je to průměrně 19 dní. Republikový průměr je přitom 9,4 dne. Ostravskou nabídku navíc dle Jiřího Šimona skvěle doplňuje také infrastruktura v okolních turistických oblastech. „Ať už jsou to kvalitní golfová hřiště a lázeňská zařízení, nebo wellness resorty v blízkém podhůří Beskyd,“ doplnil na závěr.

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

Foto: Shutterstock.com

Prague City Tourism zbohatne o 45 milionů

Radní hlavního města dle očekávání schválili záměr magistrátu navýšit základní jmění městské firmy Prague City Tourism (PCT) o 45 milionů korun na celkových 111 milionů. Základní jmění bude navýšeno úpisem 45 000 akcií.

Číst více
Foto: Shutterstock.com

ČUCR: cestovní ruch patří na Ministerstvo průmyslu a obchodu

Cestovní ruch je průmysl a jako takový patří do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu. S touto ústřední myšlenkou se formou otevřeného dopisu obrátil prezident České unie cestovního ruchu Viliam Sivek na představitele obou koalic, které uspěly v podzimních parlamentních...

Číst více
Foto: A.T.I.C. ČR

Blíží se TÝDEN turistických informačních center ČR

Ve vazbě na Světový den pro rozvoj informací vyhlásila Asociace turistických informačních center ČR (A.T.I.C. ČR) na období od 25. do 31. října TÝDEN turistických informačních center. Do akce se zapojí 146 informačních center z celé České republiky....

Číst více