Kdo a jak cestuje za památkami?

Teoretizování o tom, jaký význam mají pro cestovní ruch České republiky historické památky, by bylo zcela zbytečné. Každému jen mírně zasvěcenému musí být jasné, že role památek a historických míst je naprosto klíčová. Potřebujete-li ale data a fakta, pokračujte ve čtení. Dozvíte se, jaký potenciál má tento produkt v domácím cestovním ruchu, a co můžete čekat od těch návštěvníků, kteří cestují za památkami.

Pro incoming zřejmě neexistují ucelená data hovořící o zvyklostech návštěvníků historických míst a památek, věnovat se proto budeme jen domácímu turismu. I to má podle našeho názoru vypovídací hodnotu. Pro představu o velikosti trhu, který budeme rozebírat, je třeba znát počet účastníků domácího turismu. Za loňský rok ještě nejsou známy výsledky satelitního účtu cestovního ruchu, vyjděme tedy z dat za rok 2017. Tehdy podle odhadů Českého statistického úřadu Češi po své vlasti vykonali víc jak 90 milionů turistických cest, z toho 36 procent bylo s přenocováním. Nepochybujeme o tom, že v loňském roce bylo toto číslo ještě vyšší.

Budeme-li se zabývat potenciálem produktu nazvaného „Návštěva památek a historických míst“, sáhneme po výsledcích průzkumu USP jednotlivých produktů cestovního ruchu, který pro CzechTourism v roce 2017 realizovala agentura Ipsos. Ze závěrečné zprávy vyplývá, že za účelem návštěvy památek a historických míst cestují dvě třetiny rezidentů. Populárnější už je jen rekreační turistika. Tyto dva produkty jsou spolu nicméně úzce spjaty. Ti, kdo jezdí za památkami, se v 67 % případů věnují i rekreační turistice, 62 % provozuje regionální turistiku, 30 % aktivní sport a 27 % ozdravné pobyty. Celkový potenciál „památkového“ produktu vyčíslila agentura Ipsos v roce 2017 na více než 21 milionů lidí, z toho víc než 17 milionů dospělých a necelé 4 miliony dětí.

Graf 1 – Co je rozhodující při výběru místa návštěvy?

Zdroj: Ipsos / CzechTourism, 2017; n = 610

Překvapením jistě není, že se lidé na cesty za památkami vydávají především z vlastního zájmu o historii. Tento důvod uvedlo 43 procent těch, kteří za památkami cestují. Pro dalších 29 procent je motivem poznávání krás Česka a pro 18 procent poznávání nových věcí.

Historické památky jsou vyhledávány pro svoji atmosféru – někteří účastnici sem míří kvůli specifickému duševnímu rozpoložení (např. romantika), u dalších památky vyvolávají vzpomínky na dětství. Mnohým návštěvníkům přitom stačí prohlédnout si exteriéry, nekupují si proto ani vstupenky. Cestování po památkách je podle závěrečné zprávy z výzkumu vyhledáváno také proto, že posiluje národní hrdost. Často se také pojí s návštěvami přilehlých měst a historických center – návštěvníci památek obvykle oceňují existenci turistických tras pro vycházky po okolí památek.

Graf 2 – Které typy míst jsou podle lidí atraktivní?

Zdroj: Ipsos / CzechTourism, 2017; n = 610

Při výběru konkrétního cíle cesty rozhoduje možnost navštívit další památky a zajímavá místa v okolí, historie dané památky a příběh daného místa, zároveň ale také skutečnost, zda a v jaké výši je vstup do památkového objektu zpoplatněn (podrobněji v grafu 1).

Pokud jde o atraktivitu jednotlivých typů památek, nejlákavější jsou pro účastníky domácího cestovního ruchu zachovalé hrady a zámky, případně jiná panská sídla. Následují památky zapsané na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, zámecké zahrady, parky a obory. Stejně populární jsou u účastníků domácího turismu zříceniny a skanzeny, žebříček uzavírají rezervace a geoparky, muzea a galerie, technické a industriální památky a na posledním místě kostely, kláštery a další sakrální památky. Podrobně se s atraktivitou jednotlivých druhů památek seznámíte v grafu 2.

Graf 3 – Co lidi na cestách zaujalo, či jim přišlo výjimečné?

Výzkumníci se rovněž zajímali o to, co lidi na jejich cestách za památkami zaujalo, resp. co jim přišlo výjimečné. Nejčastější odpovědí byla konkrétní památka jako taková, případně atmosféra daného místa (viz graf 3).

Za památkami a historickými místy cestují lidé nejčastěji 2–3krát za rok (39 %). Čtvrtina se vydává na takto motivované cesty 4–5krát ročně, dvanáct procent dokonce 6–10krát do roka. Víc než desetkrát ročně cestuje za památkami asi 7 procent dotázaných, jen jednou ročně pak 15 procent.

Cesty za památkami a historickými místy jsou nejčastěji jednodenní (44 %), v 16 procentech případů dokonce i kratší než jeden den. Organizace destinačního managementu a podnikatelé v regionech by se proto měly snažit o prodloužení průměrné délky pobytu památkami motivovaných návštěvníků – k návštěvám hradů a zámků nabídnout další atraktivní program, který by je v místech zdržel delší dobu. Na dvoudenní cesty za památkami vyráží 17 % respondentů, na 3–4 dny pak dalších 13 %.

Graf 4 – S kým lidé obvykle jezdí za návštěvami památek a historických míst?

Zdroj: Ipsos / CzechTourism, 2017; n = 659

V domácím cestovním ruchu obecně platí, že lidé cestují nejraději se svým partnerem či partnerkou. Platí to i v případě cest za památkami – tuto možnost uvedlo 45 % takto motivovaných turistů. Třetina cestuje s partnerem či partnerkou a dětmi, 22 % s přáteli.

Pokud jde o způsob organizace cesty, drtivá většina (87 %) lidí cestuje za památkami a historickými místy po vlastní ose. Jen 6 procent přijíždí v rámci organizovaných skupin a 5 procent prostřednictvím cestovních kanceláří či agentur.

Zajímavé je, že většina cest za památkami vzniká spontánně – 58 % respondentů se pro ně rozhoduje maximálně pár dní předem. Naopak plánovaně za tímto účelem cestuje 39 % Čechů.

Foto: Shutterstock.com