Kde historie ožívá a zub času kouzlí ve velkém stylu

Zatímco mnozí finišují s přípravami na blížící se svátky, vy to můžete letos zkusit jinak.. Zpomalte, vypněte a vydejte se do srdce Moravskoslezského kraje, kde se zaposloucháte do prastarých příběhů, dotknete se historie a zadíváte se do dálky. Stačí jen být a všemi smysly nasávat atmosféru i výhledy. Krásou i obdivem se vám zatočí hlava. Přijměte pozvání na adventní putování po bohem zapomenutých panských sídlech. Dost možná to pro vás bude premiéra.

Bylo nebylo…

Kromě torza raně gotického hradu, který se vypíná na zalesněném výčnělku nad meandrem říčky Osoblahy, vyniká Osoblažský výběžek v objetí Polska také působivou přírodou. Hrad Fulštejn nedaleko obce Bohušov na Bruntálsku, z něhož do dnešní dnů zbyla rozsáhlá zřícenina, byl ve své době pokládán za největší tvrz napříč v celém Slezsku. O výstavbu se zasloužil biskup Bruno ze Schaumburku původem z Olomouce. Bývalé panské sídlo pochází z 13. století, o tři století později prošlo renesanční úpravou a na sklonku třicetileté války v roce 1648 podlehlo útokům švédských vojsk a od té doby pustlo. Navzdory nelítostnému času se z hradu dochovalo víc než dost. Jako první nadchne vnější opevnění, kterému vévodí příkopy a valy. Při pohledu na dochované zdivo zkoušené zubem času se dost možná přistihnete při myšlence, že vybudovat hrad holýma rukama – navíc v té době – si zaslouží víc, než jen uznalé pokývání hlavou.

Zřícenina hradu Fulštejn Foto: Petr.bo / Wikimedia Commons (CC-BY-SA-4.0)

Coby kamenem dohodil od obce Liptaň, na vrcholu kopce Strážnice, se do výšky 8 metrů tyčí stejnojmenná rozhledna s dřevěnou konstrukcí. Ačkoliv rozvětvené stromy do jisté míry brání v rozhledu, tak jako tak si v celé kráse prohlédnete Osoblažskou rovinu, obce Slezské Pavlovice i Rusín a také Opolskou nížinu, která je součástí sousedního Polska.

Nízký Jeseník jako na dlani

Milovníci Jeseníků si nesmí nechat ujít návštěvu okouzlující ruiny hradu Vikštejn, který bedlivě střeží řeku Moravici. Vůbec první zmínka o hradu se datuje do první poloviny 13. století. Nechal jej vystavět Vítek z Kravaře, za své pojmenování tedy vděčí Vikštejn prvnímu majiteli. Hrad sloužil k obraně opavského knížectví. Později se stal majetkem opavských knížat, nějakou chvíli tady spřádal plány také loupeživý rytíř, na listině majitelů se v roce 1464 skvělo i jméno Jiřího z Poděbrad. Jak už to tak bývá, pustošivé bitky a válečné vřavy neminuly ani Vikštejn. V době tažení Matyáše Korvína nezůstal kámen na kameni a panské sídlo vzalo za své. O několik let později se rozhodl hrad koupit Jan Planknar z Kynšperka, který jej nechal renesančně přestavět.

Pozůstatky hradu Vikštejn Foto: Shutterstock.com

Podobně jako s dalšími hrady, i s Vikštejnem je spojena strašidelná pověst. Dodnes se prý na hradbách objevuje postava ve zkrvaveném rouchu. Spatříte-li ji, vězte, že máte tu čest spatřit přízrak milované ženy Vítka z Kravaře. Ten jako zdatný rytíř s oblibou pořádal nejrůznější klání a zápasy. Při jednom z nich, kdy stanul proti temperamentnímu soupeři jménem Tunkl, došlo ke sváru, který skončil tak, že pohněvaný bojovník byl vyveden z hradu bez možnosti návratu. Událost tím však pro něj nebyla vyřešena, plánoval se nelidsky pomstít. V době Vítkovy nepřítomnosti se potají vrátil na Vikštejn, jeho choť rozsekal mečem na hradním ochozu a její ostatky vhodil do řeky.

Jakmile prošmejdíte zákoutí tvrze křížem krážem a přelouskáte veškeré informační vývěsky, vystoupejte na hradní věž, odkud se vám naskytne dechberoucí podívaná na smaragdové lesy Nízkého Jeseníku.

Opuštěný hrádek a druhá nejhezčí rozhledna Česka

Zalesněné území nedaleko vesničky Úvalno, kousek od Krnova, skrývá trosky hradu Cvilín. Mnozí jej mohou znát pod označením Šelenburk nebo Lobenštejn. Jeho základní kámen byl položen v 13. století a během své historie patřil hrade nejprve rodu Benešoviců, následně Přemyslovcům a o století později se dostal do vlastnictví opolských knížat. Kolem roku 1474 dobyl Cvilín uherský král Matyáš Korvín a dá se říci, že od té doby to šlo s panstvím z kopce. I přestože došlo k četným přestavbám, v 17. století zůstal opuštěný. Zvídaví návštěvnici mohou dodnes obdivovat široké kamenné zdivo s kruhovou věží, nechybí také studna stejně jako zachovalý hradní příkop.

Hrad Šelenburk Foto: Martin Veselka / Wikimedia Commons (CC-BY-SA-4.0)

Poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné v Cvilíně Foto: Shutterstock.com

Rozhledna Cvilín Foto: Shutterstock.com

Nenechejte si ujít ani barokní poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné z období 1722 – 1728 či rozhlednu Cvilín s výškou necelých 30 metrů. Jedná se o kamennou věž válcového tvaru, na vyhlídkový ochoz se dostanete zdoláním 144 schodů.  Podle ankety iDNES.cz se jedná o druhou nejhezčí rozhlednu v České republice.