Bude Západočeský lázeňský trojúhelník žádat o zápis na seznam světového dědictví UNESCO samostatně nebo společně s dalšími nejvýznamnějšími evropskými lázněmi? O tom jednal v karlovarském hotelu Imperial ve dnech 19.–21. 5. 2011 kulatý stůl, u nějž se sešli vyzvaní odborníci na architekturu a urbanismus lázeňských měst spolu se zástupci Ministerstva kultury ČR, Karlovarského kraje a jednotlivých měst.
Mnoho obyvatel České republiky, stejně jako obyvatelé mnoha dalších evropských zemí, má spojeno území západních Čech – dnešního Karlovarského kraje – s pojmem Západočeský lázeňský trojúhelník, který představuje tři světoznámá lázeňská města – Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy lázně. Především ti, kdo tato tři města, nebo aspoň jedno z nich navštívili, dobře vědí, že se zde nejedná pouze o léčbu různých neduhů vzácnou léčivou minerální vodou, ale že se tady setkáváme se zcela mimořádnou lázeňskou architekturou, typickou pro dobu jejího zrodu, především druhou polovinu 19. století a první polovinu století dvacátého.
 Zleva: primátor města Karlovy Vary Petr Kulhánek, radní kraje Eva Valjentová, náměstkyně MK ČR Anna Matoušková, hejtman Josef Novotný, poslanec Parlamentu ČR Rudolf Chlad |
Po porovnání architektury měst Západočeského lázeňského trojúhelníku s ostatními slavnými lázněmi v Evropě, jako jsou např. Vichy, Spa nebo Baden–Baden, dospěli čeští odborníci k poznání, že pokud hodnotíme urbanistickou kvalitu lázeňských území, kvalitu typických lázeňských staveb, jako jsou kolonády, pitné haly, lázeňské hotely nebo drobné objekty v lázeňských parcích, nezadají si Karlovy Vary, Mariánské Lázně i Františkovy Lázně v ničem s renomovanými lázeňskými městy západní Evropy.
Není proto divu, že se na základě tohoto poznání zrodila myšlenka navrhnout památkově chráněná lázeňská území měst Západočeského lázeňského trojúhelníku jako kandidáty pro nominaci na zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního wdědictví UNESCO. Zpočátku se jednalo pouze o nominaci jmenovaných tří českých lázeňských měst, navrhovaných Českou republikou. V současné době – po absolvování několika zásadních jednání na domácí i evropské úrovni, došli odborníci na lázeňskou architekturu k názoru, že minimálně 6–8 evropských lázeňských měst má takovou historickou a architektonickou hodnotu, že mají velkou šanci být zapsána na Seznam kulturního dědictví UNESCO jako „ucelená série“. Půjde tedy s největší pravděpodobností o zápis několika nejvýznamnějších a nejznámějších evropských lázní, mezi které budou jistě patřit Západočeský lázeňský trojúhelník, Spa, Vichy, Baden-Baden a Montecatini Terme.
 Alberto D´Alessandro, Itálie a Jiří Vajčner, MK ČR |
V listopadu roku 2010 se v německém Baden-Badenu konala na toto téma významná mezinárodní konference. Padlo zde mnoho pochvalných slov jak o Karlových varech, Mariánských Lázních i Františkových Lázních, tak i o belgických lázních Spa, italských Montecatini Terme či francouzských Vichy. Nebylo zde však naprosto konkrétně řečeno, podle jakých kritérií budou evropská lázeňská města na seznam UNESCO nominována. Ani pro renomované odborníky není jednoduché navrhnout objektivní pravidla – kritéria, podle kterých budou jednotlivá lázeňská města posuzována a následně nominována.
A právě tímto nelehkým problémem se zabývalo jednání tzv. „Kulatého stolu vyzvaných odborníků k porovnání architektonických a urbanistických hodnot měst Západočeského lázeňského trojúhelníku a významných lázeňských měst v Evropě“, které se konalo v karlovarském hotelu Imperial ve dnech 19. –21. května 2011. Toto zásadní jednání zorganizoval, za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Karlovarský kraj spolu s Národním památkovým ústavem v Praze. K diskusi v rámci Kulatého stolu se sjeli experti z Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Belgie a České republiky. Výsledkem velmi bouřlivé debaty a výměny názorů je zatím předběžná shoda na několika základních kritériích pro nominaci na Seznam kulturního dědictví UNESCO (např. vznik od počátku 19. do poloviny 20. stol., přírodní léčivý zdroj – minerální, horké příp. studené prameny, ale také návštěvy či pobyty významných osobností – umělců nebo politiků, kteří ve známých lázních při svých setkáních tvořili evropské dějiny). Tato základní kritéria budou korespondenčně dopracována a shrnuta do tzv. „Karlovarského memoranda“, které by mělo spatřit světlo světa do konce června letošního roku. Je jistě příjemné a velmi lichotivé, a to nejen pro Karlovarský kraj, samotná města Západočeského lázeňského trojúhelníku, ale pro celou Českou republiku, že se Město Karlovy Vary stalo lídrem této velmi významné evropské aktivity. Karlovarské memorandum bude rovněž na pořadu jednání politických zástupců zainteresovaných evropských měst, které pozval na konec června letošního roku do Karlových Varů primátor Petr Kulhánek. Právě tito političtí zástupci by měli co možná nejintenzivněji a nejúčinněji působit na ministry kultury ve svých zemích a to proto, aby schvalovací proces byl pokud možno co nejkratší. Zatím pouze města Západočeského lázeňského trojúhelníku a belgické Spa figurují na tzv. národním Indikativním seznamu, který je základem pro vlastní nominaci na Seznam světového dědictví UNESCO.
 Michal Beneš, MK ČR a Rostislav Vondruška, ředitel CzechTourism |
K tomuto významnému diplomatickému úspěchu jistě přispěla odborně komentovaná prohlídka Mariánských Lázní a Františkových Lázní, která předcházela vlastnímu jednání, a kterou absolvovali všichni zahraniční experti. V průběhu hlavního jednacího dne, který následoval, byla v jednacím sále i v kuloárech slyšet slova uznání, oceňující urbanistickou ucelenost, autenticitu prostředí i kvalitu lázeňských staveb, např. Nových lázní a Hlavní kolonády v Mariánských Lázních, která byla v roce 2010 prohlášena za Národní kulturní památku nebo budovu Císařských lázní či kruhový altán Františkova pramene a hudební pavilon ve Františkových Lázních. Velmi dobrým dojmem zapůsobila i následná prohlídka nejznámějšího města lázeňského trojúhelníku Karlových Varů, především Zítkova kamenná Mlýnská kolonáda a budova Městského divadla, postavená dvojicí slavných vídeňských architektů Fellnerem a Helmerem se svou nádhernou, umělecky mimořádně cennou oponou, jejímž autorem je slavný vídeňský malíř Gustav Klimt.
Jednání Kulatého stolu byl přítomen hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný, náměstkyně ministra kultury České republiky Anna Matoušková, člen Fišerovy vlády – bývalý ministr pro místní rozvoj a současný ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška, poslanec Parlamentu ČR Rudolf Chlad, radní pro kulturu, památkovou péči, lázeňství a cestovní ruch Karlovarského kraje Eva Valjentová, primátor Statutárního města Karlovy Vary Petr Kulhánek, místostarosta Města Mariánské Lázně Petr Horký a místostarosta Města Františkovy Lázně František Šnajdauf.
 Zahraniční experti Lisa Poetschki Meyer, Volkmar Eidlot, Paul Simons a Luc Peters |
Velmi kvalitní podklady pro jednání Kulatého stolu připravili český expert na lázeňskou architekturu Lubomír Zeman a náměstkyně generální ředitelky Národního památkového ústavu v Praze Věra Kučová.
Na závěr je třeba konstatovat, že základní myšlenkou a cílem ochrany památek „Unesco“ je zachování mimořádných historických hodnot pro příští generace. Je ovšem také známou pravdou, že památky, které figurují na prestižním Seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO, jsou nejnavštěvovanějšími objekty, územími či areály, pokud je hodnotíme z pohledu cestovního ruchu. Přejme si, aby tato aktivita byla úspěšně završena. Západočeský lázeňský trojúhelník pod ochranou UNESCO bude mít zásadní význam nejen pro uchování výjimečných hodnot, které vytvořili naši předkové, ale bude mít i zásadní význam pro zvýšení návštěvnosti regionu, a tím zvýšení životní úrovně jeho obyvatel.
Text: Jan Prudík, Krajský úřad Karlovarského kraje
Foto: Veronica Pródis a Jan Prudík