Přihořívá. Dosavadní snížená sazba DPH na ubytovací služby by mohla k 1. lednu 2006 skončit. Designovaný premiér české vlády Paroubek přispěchal s vyjádřením, že přechod na základní sazbu by byl kudlou do zad turistickému ruchu v České republice, ale kdo ví, zda při notoricky deficitním státním rozpočtu nakonec předpokládaný přínos téměř 4 miliard korun ročně nepřeváží.
Pokusme se nejprve shrnout známá fakta. Šestá direktiva EU č. 388 z roku 1977 řešící mimo jiné i zatřídění výrobků a služeb do příslušných sazeb DPH připouští u ubytování možnost jak snížené, tak i základní sazby DPH. Takže k přechodu na vyšší sazbu daně nás nikdo zvenčí nutit nebude. Aktuální situace v jednotlivých státech evropské pětadvacítky přitom vypadala k 1. září 2004 u hotelových ubytovacích služeb takto (v závorce za státem platná sazba DPH v procentech):
Státy se sníženou sazbou:
Belgie (6), Česká republika (5), Estonsko (5), Finsko (8), Francie (5,5), Holandsko (6), Irsko (13,5), Itálie (10), Kypr (5), Litva (5), Lotyšsko (5), Lucembursko (3), Malta (5), Polsko (7), Portugalsko (5), Rakousko (10), Řecko (8), Slovinsko (8,5), Španělsko (7), Švédsko (12).
Státy se základní sazbou:
Dánsko (25), Německo (16), Maďarsko (15), Slovensko (19), Velká Británie (17,5).
Z uvedeného přehledu je patrné, že naprostá většina států Evropské unie dává přednost snížené sazbě, i když někde ani snížená sazba není právě nejnižší (Irsko, Švédsko). Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že prodloužení platnosti snížené sazby DPH v ČR na ubytovací služby za horizont 1. ledna 2006 je v kontextu s většinou ostatních států EU přijatelné.
Snížená sazba?
Při hlubší analýze však nutně začnou na povrch vyplouvat pochybnosti. První velkou neznámou, na kterou nelze s největší pravděpodobností najít adekvátní odpověď, je skutečná rentabilita ubytovacích služeb poskytovaných hotely na území ČR. Nepochybně bude rozdílná v závislosti na geografické poloze hotelu, jeho stavu, vybavenosti a velikosti. Nicméně velké hotely v Praze a některých turistických centrech si na nedostatek zisku s velkou pravděpodobností stěžovat nemohou. V těchto případech není zcela vyloučeno prodávat i po přechodu na základní sazbu daně ubytování za stejné, nebo málo zvýšené ceny. Pro jiné hotely v méně atraktivních lokalitách, starší a hůře vybavené, by však mohlo zvýšení DPH znamenat vážný ekonomický problém zejména v konkurenci s těmi lepšími.
Základní sazba?
Argumentem pro zvýšení sazby daně je poněkud schizofrenní stav v těch případech, kde je spolu s ubytováním prodávána částečná nebo plná penze. Zatímco restaurační stravování spadá pod základní sazbu a je zatěžováno 19 % DPH, na prodej ubytování s penzí uplatňuje část hoteliérů sazbu 5 % DPH. Takový postup není v přímém rozporu se zákonem a stimuluje zákazníka koupit s ubytováním i stravování. To zvyšuje profit hoteliérů na úkor restauratérů. Porušení rovných podmínek konkurence je evidentní.
Konečně Ministerstvem financí ČR odhadované 4 miliardy dodatečných daňových příjmů plynoucích z přechodu na základní sazbu DPH nejsou až tak nezajímavé v kontextu honby za každou ušetřenou (sníženou) miliardou rozpočtových výdajů.
Rovná daň?
A jsou tu další otázky hodné uvážení a seriózní odpovědi. Co ohlašované zavedení rovné daně jako hlavního ekonomického hitu ODS v předvolební kampani? Nezhasnou v případě jejího vítězství dosavadní tučná léta hoteliérů pouze o jeden rok později? A vyjdou státní finance i v případě výrazného rozšíření základu daně s rovnými patnácti procenty? Nebude to nakonec o jeden či dva procentní body víc? Jak se vlastně podepsala rovná daň 19 % v roce 2004 na turistickém ruchu ve Slovenské republice? Pokud k výraznějšímu útlumu nedošlo, tak o co vlastně jde? Jen o zájem hotelových vlastníků a akcionářů udržet co nejdéle dosavadní zisky?
Bez fundovaných odpovědí na položené otázky lze jen těžko preferovat některou z variant. Troufám si však tvrdit, že bez předčasných voleb je prodloužení platnosti snížené sazby DPH na ubytovací služby za 1. leden 2006 téměř jisté. Hoteliéři, akcionáři hotelů a hotelový personál jsou přece také voliči. Boj se vede o každý hlas. Zejména, když je těch hlasů tak málo.
Ing. Jan Klak
Vysoká škola finanční a správní