Po nejrůznějších poplašných článcích o tom, jak letošním říjnem skončí dosavadní praxe (rozuměj volnost) ve způsobu uvádění cen zájezdů a bude vydán zákon předepisující snad i velikost sumy a písmen, ve kterých bude vyvedena, se počátkem října uskutečnilo velmi seriózní jednání s ředitelem odboru cenové politiky ministerstva financí Ing. Maštálkou za přítomnosti zástupců všech zainteresovaných stran – asociací cestovních kanceláří, Svazu obchodu a cestovního ruchu i sdružení obrany spotřebitele, přičemž ministerstvo financí disponovalo i názorem Ministerstva pro místní rozvoj.
Po důkladné a obsáhlé diskuzi se všechny zúčastněné strany (s výjimkou SOS a Unie cestovních agentur) shodly na tom, že problém cenové tvorby ve službách je natolik složitý, že řešení formou uspěchané novely by bylo kontraproduktivní a mohlo by způsobit spíš chaos než pořádek. Problém eventuálního klamání spotřebitele je řešen přednostně v zákoně na ochranu spotřebitele. Takže pokud dochází ke klamání spotřebitele, jde o nedodržování již platného zákona. K vynucení dodržování zákonů ovšem slouží jiné instrumenty než vydávat zákon další, jehož dodržování by zase muselo být vynucováno.
Novela zákona o cenách by neměla vytrhovat jeden typ služeb, ale zabývat se celým spektrem – k tomu je ale třeba důkladné přípravy. Přitom novela zákona o cenách je na programu k předložení v prvním pololetí příštího roku, takže by bylo vskutku zbytečné vnášet nějakým letošním přílepkem další právní chaos do již tak nepřehledné české legislativy. Ministerstvo financí bude tedy celou problematiku monitorovat (resp. již tak v tuto chvíli činí) a výsledný návrh novely projde standardním připomínkovým řízením, k němuž budou přizvána i příslušná sdružení. Samozřejmě, že o tom pak budeme zase informovat. Prozatím se tedy v cenovém zákoně rozhodně nic nemění (článek v Hospodářských novinách z 15. 10. spojil dohromady cenovou problematiku s novelou zákona na ochranu spotřebitele – viz níže). Až bude navržena „velká cenová novela“, ACK bude prosazovat, aby případné změny s dopadem na katalogy byly přijaty s termínem účinnosti respektujícím technologické lhůty v cestovním ruchu.
Poněkud jiný je bohužel přístup ČOI, která trvá na tom, že jedině jejich výklad zákonů je ten správný. Přitom způsob interpretace zákona 159/1999 Sb., jakož i zakonzervování na tom, že cestovní kanceláře musí, zatímco o nějaké kontrole, natož pokutování letecké společnosti ani vidu, poněkud odporují logice (zda a nakolik odporují právu, musíme ponechat případnému soudu). Veškeré pokusy o jednání zatím ztroskotaly. Což neznamená, že je vzdáme. Jen upozorňujeme, že kontroloři ČOI zřejmě ještě budou ve svém zadání pokračovat s nezměněnou vervou a s údajně „výchovnou“ výší pokut.
Ing. Eva Mráčková
vedoucí sekretariátu ACK ČR