S krajským hejtmanem Jiřím Zimolou jsme po roce hovořili o cestovním ruchu v Jihočeském kraji. Zastavili jsme se u některých statistických ukazatelů, probrali trendy v příjezdech našich i zahraničních turistů a obšírněji pohovořili o plánech kraje v oblasti cestovního ruchu.
Statistické informace za loňský rok hovoří o tom, že Jihočeský kraj navštívilo v loňském roce o 9,6 procenta více turistů než v roce 2011. Nadprůměrně přitom přibylo cizinců, kteří také v kraji déle nocovali. Z těchto výsledků máte, předpokládám, radost. Hodláte tyto tendence podpořit či zužitkovat i v příštích měsících?
Samozřejmě nás tyto výsledky rostoucí návštěvnosti Jihočeského kraje těší a věřím, že nejen kraj a jím zřizovaná Jihočeská centrála cestovního ruchu udělají vše pro to, aby tento trend pokračoval i v dalších turistických sezonách. Hodně bude záležet také na snaze podnikatelů v cestovním ruchu.
 |
Stejné statistiky ukázaly také jeden, možná trochu paradoxní, fakt – do kraje loni zavítalo více Číňanů než hostů z Rakouska. Rostl i počet hostů z dalších asijských zemí, zejména z Japonska a Jižní Koreje. Čím si tento trend vysvětlujete? Budete s ním v dalším období nějak marketingově pracovat?
Odpovídá to ekonomickému růstu těchto asijských zemí. Velkým lákadlem jižních Čech pro asijské turisty jsou samozřejmě památky UNESCO, Český Krumlov a Holašovice. Ani tento trend není ničím zcela novým. Možná mají lidé pocit, že co je u sousedů, to jim neuteče a mohou tam kdykoli. Vycházím z faktu, že ani návštěvnost Čechů v Rakousku není nikterak závratná. Myslím, že bychom měli pracovat hlavně na tom, aby se zde turisté zdržovali déle. Asiaté zvládnou navštívit Prahu, Český Krumlov a Karlovy Vary během dvou dnů.
Věřím, že zájem konkrétně Rakušanů o návštěvu Jihočeské kraje by v letošním roce mohl stoupnout. A to především díky přeshraniční Zemské výstavě, kterou společně pořádá Jihočeský kraj a Horní Rakousko. V Českém Krumlově, Vyšším Brodě, Freistadtu a Bad Leofeldenu budou připraveny zajímavé, mnohdy interaktivní, výstavy ze společné historie a soužití Čechů a Rakušanů v obou regionech. Samozřejmě věřím, že se zvýší také zájem Jihočechů o návštěvu Rakouska.
Počet domácích hostů v kraji vzrostl také, ale ne tak výrazně jako počet hostů zahraničních. Agentura CzechTourism by navíc podle nově schválené Koncepce státní politiky cestovního ruchu měla svoji činnost zaměřit spíše na podporu příjezdového cestovního ruchu než domácího turismu. Bude se kraj ve svých aktivitách snažit více než dosud stimulovat domácí cestovní ruch, nebo se také zaměříte spíše na hosty ze zahraničí?
Trendem dnešní doby jsou vzhledem k velké pracovní vytíženosti především prodloužené víkendy či krátkodobé pobyty spojené s intenzivním zážitkem. Především se každému turistovi snažíme poskytnout dobré zázemí, nabídnout kvalitní služby, zajímavý program, kulturní i sportovní vyžití… Nerozlišujeme, jestli se jedná o turistu, který trvale bydlí v Prachaticích a na dovolenou jede na Jindřichohradecko, či zda k nám zamířil na dovolenou Východočech, Američan nebo Japonec. Důležité je, aby odjížděl odpočatý, zrekreovaný, s dobrými zážitky, vzpomínkami a dojmy. A když navíc bude odjíždět s přesvědčením, že se sem chce vrátit, pak si myslím, že všichni, kteří se věnují rozvoji cestovního ruchu v našem regionu, odvedli dobrou práci.
Pokud je řeč o domácích hostech, podívejme se na výsledky loňské letní etapy monitoringu domácího cestovního ruchu agentury CzechTourism. Z něj mj. vyplynulo, že byť domácí turisté přijíždějí z větších vzdáleností, většina tráví v kraji pouze jeden den, což se projevuje v nižší míře využití ubytovacích kapacit. Budete na tuto skutečnost nějak reagovat?
Jak jsem naznačil v předchozích odpovědích, každý turista je u nás vítán. Dovolil bych si předpokládat, že jednodenní turisté jsou především z okolních krajů, tedy ze Středočeského, z Vysočiny či Plzeňského. Samozřejmě, že bychom byli rádi, aby se zdrželi déle. Na druhou stranu jsem realista a vím, že mnoho rodin bojuje s velmi napjatým rodinným rozpočtem a nocleh pro čtyřčlennou rodinu v obyčejném penzionu představuje minimálně 1 000 Kč. Proto chápu, že se k nám vydají na výlet, užijí si hrady, zámky, koupání, pěší a cyklovýlety, třeba i dobrý oběd, ale večer se vracejí přespat domů. Samozřejmě se snažíme vytvářet takovou nabídku pro turisty, aby je lákalo zdržet se v regionu déle.
Etapová zpráva zmíněného průzkumu přináší také některá doporučení. Autoři mj. doporučují posilovat vnímání regionu jako vhodného ke krátkodobým výletům i dlouhodobějším pobytům, zlepšit rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit, komunikovat různorodost nabízených aktivit a vybavenost regionu pro různé cílové skupiny, více využít potenciálu internetu pro propagaci regionu a nabídky služeb a také více komunikovat přátelskou atmosféru kraje. Berete tato doporučení v potaz a plánujete je nějak přetavit v konkrétní skutky?
Jihočeský kraj byl prvním krajem, který pod sloganem „Jižní Čechy harmonické" začal turistům představovat takzvanou produktovou nabídku při propagaci turistického ruchu. To znamená, že jsme např. na veletrzích cestovního ruchu, ale i v propagačních materiálech distribuovaných do informačních center volili propagaci celého regionu podle zájmových skupin turistů. Své si v nabídce najdou zvlášť cykloturisté, rodiny s dětmi dále milovníci památek, pěší turisté, vyznavači lázeňských pobytů či gastroturisté.
Samozřejmě nepodceňujeme internetovou nabídku, a tak kromě spolupráce s portálem Kudy z nudy provozujeme na podporu turistického ruchu web www.jiznicechy.cz . Kromě atrakcí, které turistům neutečou – hrady, zámky, ubytovací kapacity, na www.jiznicechy.cz najdou tipy na cyklovýlety a zajímavá místa našeho regionu či kalendář akcí, které se v daném místě budou konat v době, kdy se na jih Čech chystají na jednodenní výlet, prodloužený víkend či několikatýdenní dovolenou.
Se službami v regionu panovala mezi respondenty uvedeného průzkumu vcelku spokojenost, případné negativní ohlasy se vztahovaly k dopravní dostupnosti kraje. Blýská se v tomto ohledu na lepší časy?
Myslím, že i přes rostoucí náklady se kraji daří zachovat v regionu optimální autobusové i železniční spojení. Také pro údržbu a rozvoj krajských silnic II. a III. třídy děláme maximum. Jsme si ale vědomi absence dálničního spojení Jihočeského kraje se zbytkem republiky. Dálnice D3 vzniká jen po velmi nesourodých krátkých úsecích a R4 se zasekla u Písku. Bohužel výstavba těchto dopravních tepen není v kompetenci krajů, ale státu. Ten sice tvrdí, že dálnice D3 je jednou z jeho dopravních priorit, ale její urychlená dostavba zůstává jen na papíře a to dokonce v době, kdy se rozhoduje o dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Kraj se snaží soustavně vyvíjet tlak na Ministerstvo dopravy a na Ředitelství silnic a dálnic a přesvědčit je o nutnosti dostavět tyto dopravní tepny v co nejkratším intervalu. Jsou to silnice důležité pro celkový rozvoj regionu, ne jen pro turistický ruch. V této snaze máme i podporu rakouských kolegů.
V našem loňském rozhovoru jste naznačil, že kraj bude hledat strategického partnera pro modernizaci letiště v Plané u Českých Budějovic. Jaký je vývoj v této problematice? Platí pořád váš předpoklad, že se podaří modernizaci letiště dokončit v letech 2014–2015?
Je třeba si uvědomit, že projekt krajského letiště vznikal několik let před ekonomickou krizí. Stále platí má informace o tom, že hledáme strategického partnera. Nechceme vybudovat letiště za stovky milionů korun a ve finále zjistit, že jeho provoz musíme dotovat. Proto teď možné pokračování tohoto projektu podrobujeme důkladné analýze. Chceme zjistit, co na letišti opravdu nezbytně musí vzniknout a co by byl příjemný, ale možná zbytečně drahý nadstandard. Chceme zjistit, jaký je zájem případných provozovatelů letiště. Netroufám si tvrdit, že by letiště zahájilo v roce 2015 komerční mezinárodní provoz. Je to tak náročný projekt, že víc než kde jinde platí – dvakrát měř a jednou řež. V našem případě dvakrát přemýšlej a analyzuj a jednou plať účelné a smysluplné investice.
Jaké plány má kraj v oblasti cestovního ruchu pro letošní rok?
Na každou sezonu se snažíme připravit pro turisty nějakou novinku. Letos jsme zvolili slogan „Jižní Čechy výstavní". Samozřejmě, že nás inspirovaly připravované výstavy – Andyho Warhola v Alšově jihočeské galerii a Zemská výstava, do které se jižní Čechy zapojily prostřednictvím dvou výstavních měst – Českého Krumlova a Vyššího Brodu. Výstavní je ale také jihočeská příroda, nabídka tras pro cyklisty, jihočeské památky, atmosféra regionu a zájem turistů o náš region.
Cílem historicky první přeshraniční Zemské výstavy je představit prolínající se osudy dvou národů a přispět k upevnění vzájemných vazeb. Jednotlivé expozice budou k vidění až do listopadu v Českém Krumlově, Vyšším Brodě, Bad Leonfeldenu a Freistadtu. Představí návštěvníkům expozice zaměřené na život v příhraničí, kulturní a umělecké poklady, rozvoj obchodu, hospodářství a další prvky, které ovlivnily vztahy Čech a Rakouska. Návštěvníci výstav se mohou těšit, že na vlastní oči uvidí například Závišův kříž a expozici středověkého gotického umění ve zrekonstruovaných prostorech vyšebrodského kláštera. V muzeu v Českém Krumlově se seznámí s velkolepými česko-rakouskými projekty, které se nikdy neuskutečnily. Například s projektem z doby Karla IV. Podle tohoto projektu se měla propojit Vltava s Dunajem. V opravené krumlovské synagoze se mohou návštěvníci těšit na výstavu 4 fotografové, 2 země, 1 region. Představí práci čtyř fotografů, kteří na přelomu 19. a 20. století působili v Krumlově, Vyšším Brodě, Bad Leonfeldenu a Freistadtu. Snímky doplní příběhy konkrétních lidí i rodin.
Alšova jihočeská galerie letos slaví 60. výročí od svého založení. Na letní prázdniny proto připravuje výstavu díla americké pop-artové ikony Andy Warhol – Zlatá šedesátá. Výstava bude tvořena v minimálním rozsahu devadesáti velkoformátových originálních sériografií ze zápůjček od soukromých sběratelů a je nanejvýš pravděpodobné, že bude doplněna zajímavým konvolutem exponátů z Múzea moderného umenia Andyho Warhola v Medzilaborcích. Výstava se bude konat v Zámecké jízdárně, která je hlavním expozičním sálem Alšovy jihočeské galerie.
Změnil se nějak oproti loňskému roku rozpočet na realizaci plánů v cestovním ruchu?
Snažíme se rozpočet příliš nesnižovat, i když také kraje se potýkají s propadem příjmů. V letošním roce jde na nejrůznější grantové programy na podporu cestovního ruchu, kultury a přírodních atraktivit z rozpočtu kraje celkem 29,75 milionu korun. Loni byla tato částka 33,25 milionu. Jsou to prostředky na granty například na produkty a služby v cestovním ruchu, na obnovu drobné sakrální architektury v krajině, na podporu živé kultury, ale také na podporu muzeí a galerií, které nezřizuje kraj.
Jihočeská centrála cestovního ruchu letos hospodaří se stejným rozpočtem jako loni – od kraje, který ji zřizuje, dostala na činnost 6,5 milionu korun. Další finanční zdroje pak čerpá z Evropských fondů, zde se jedná především o přeshraniční projekty či od agentury CzechTourism v rámci podpory kongresové turistiky prostřednictvím Czech Convention Bureau.
Text: -red-
Foto: Jihočeský kraj