Co mají společného Londýn, Tchaj-pej a Pelhřimov? Toto a mnoho dalšího se dozvíte v rozhovoru s hejtmanem Kraje Vysočina Jiřím Běhounkem. Hovořili jsme s ním třeba i o tom, jak do této bašty domácího cestovního ruchu přivést ve větší míře i zahraniční turisty.
Co pro vás osobně znamená cestovní ruch a jakou důležitost mu přikládáte z hlediska kraje?
Na cestovní ruch je třeba v současné době pohlížet jako na průmysl s ekonomickými dopady jako každý jiný. Navazují na něj odvětví dopravy, stavebnictví, vzdělávání nebo třeba gastronomie. Jsem zastáncem udržitelného rozvoje cestovního ruchu založeného na ekonomické, environmentální a sociální udržitelnosti, která důsledně vytváří přínosy pro všechny účastníky. Takto postavený model by se do budoucna měl stát základním stavebním prvkem veškerých aktivit cestovního ruchu.
Můžete prosím shrnout, co se v oblasti cestovního ruchu v kraji událo během vašeho funkčního období?
Bylo by asi nespravedlivé mluvit pouze o posledních čtyřech letech. Nabídka cestovního ruchu a propagace Kraje Vysočina jako turistické destinace se formuje nezávisle na obsazení křesla hejtmana. Na druhou stranu se za posledních pár let Vysočina skutečně nemá za co stydět. Není to tak dávno, co jsme společně s partnerským regionem Dolní Rakousko připravili ojedinělou přeshraniční výstavu s podtitulem „Rakousko. Česko. Rozděleni-odloučeni-spojeni." Ve třech výstavních městech – rakouském Hornu a Raabsu a české, resp. vysočinské Telči se podařilo zmapovat podobnosti i rozdíly obou sousedních zemí v zrcadle dějin. Na obou stranách hranice vidělo výstavu na desítky tisíc návštěvníků, byl to obrovský úspěch a nová zkušenost spojení sil. Pro aktivnější turisty byl dokončen biatlonový areál v Novém Městě na Moravě. Ten už prošel zatěžkávací zkouškou světového poháru a jeho provozovatelé se připravují na pořádání vrcholného mistrovství světa v biatlonu. Nesmím zapomenout na oblíbenou agroturistiku, se kterou souvisí i skvěle značená sít hipotras nebo na naše pionýrské a velice úspěšné propojení muzejních expozic se supermoderní technologií.
 Dalešická přehrada je jedním z hlavních taháků kraje |
To zní zajímavě. Mohl byste být v případě této novinky konkrétnější?
Londýn, Tchaj-pej a Pelhřimov u nás na Vysočině mají jedno společné. Všechna tato města v současné době využívají nejmodernější hi-tech v podobě multimediálních průvodců muzeem fungujících na bázi chytrých telefonů – smartphone. Muzeum Vysočiny Pelhřimov je první, které technologii průvodce po vzoru taiwanského projektu uvedlo v České republice do praxe. V současné době jsou k dispozici k načtení textová, obrazová, audio případně video data popisující expozici nebo konkrétní exponát v pěti jazykových mutacích a v českém jazyce. K podpoře projektu vedení Kraje Vysočina, kterému muzeum v Pelhřimově patří, nevedl pouze zájem o zvýšení turistické atraktivnosti, ale i fakt, že se podařilo do České republiky přinést technologii, která by se zde patrně objevila za dva až tři roky. Fanouškům nejmodernějších technologií tak paradoxně muzeum nabízí testování nového IT systému a navíc jako přidanou hodnotu přidává obrovské penzum informací. A tak se vracím zpět ke svému původnímu tvrzení. Cestovní ruch má obrovský dopad na ostatní hospodářské oblasti.
Vysočina je tradičním cílem pro tuzemské turisty, u zahraničních jsou značné rezervy. Je podle vás šance, že se podaří do vašeho kraje ve větší míře přivést právě zahraniční klientelu? Čím podle vás může být Vysočina pro turisty ze zahraničí zajímavá? Na které zdrojové trhy se případně zaměříte a jakými prostředky tamní cestovatelskou veřejnost oslovíte?
Kraj Vysočina se netají svým hlavním zájmem o domácí respektive tuzemskou klientelu. Ve spolupráci s Vysočina Tourism směřujeme hlavní zájem a nabídku turistických atraktivit právě na ni. Jsme si vědomi obrovského potenciálu turistů z příhraničních oblastí Rakouska, kteří k nám cestují tzv. na otočku za cykloturistikou, památkami UNESCO, dobrým jídlem, pivem a stále častěji za kulturou. Z tohoto důvodu bychom se chtěli na tento cílový trh zaměřit, a to prostřednictvím zviditelnění Kraje Vysočina u rakouských sousedů pomocí marketingových kampaní a společnou spoluprací s rakouskými partnery. Velkým handicapem domácích turistických služeb, a to nemluvím pouze o našem regionu, ale obecně, je jejich vysoká cena. Ale to by bylo opravdu dlouhé povídání… Pokud jde o konkrétní nabídku, pak Vysočina nabízí tři památky UNESCO, na které jsme právem pyšní a z krajské pokladny se snažíme města s tímto kulturním skvostem pravidelně podporovat. Když už jedete na Vysočinu, stojí zato zastavit na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou a navštívit kostel sv. Jana Nepomuckého, projít se židovským městem a synagogou v Třebíči nebo obdivovat historické jádro renesanční Telče. To musíte vidět, zažít, abyste se chtěli vrátit.
Kde vy osobně vidíte silné a slabé stránky Vysočiny z hlediska cestovního ruchu? Jaké vnímáte příležitosti pro další rozvoj?
Obrovskou výhodou Vysočiny je její bezpečnost, dostupnost z různých koutů České republiky, deklarovaná čistota a neporušená příroda, přátelští a bodří lidé a nekomerčnost. Region na pomezí Čech a Moravy si oblíbily především rodiny s dětmi a sportovci – cyklisté a běžkaři. Na slabé stránky se podívám z trochu jiného úhlu a vzpomenu si na přívaly sněhu, které občas brzdí dopravu, pivo, které zteplá, než vylezete v Třebíči na věž s největšími věžními hodinami nebo na rozmazané fotografie a pocuchané účesy, když to na nejvyšším vrcholu Kraje Vysočina Javořici silněji foukne. A o příležitostech regionálního turistického ruchu zase vážněji. Je třeba více využívat vůli turistů a zdržet je v regionu více než jeden den.
Krajský rozpočet je spolu s evropskými fondy jedním z klíčových zdrojů financí pro rozvoj cestovního ruchu v kraji. Jakými prostředky podporuje kraj cestovní ruch nyní a jak vidíte tuto problematiku do budoucna?
Kraj Vysočina je zřizovatelem agentury Vysočina Tourism, která na sebe převzala odpovědnost za řízení turistických aktivit a jejich koordinaci v rámci regionu. Na druhou stranu bez peněz to nejde. Mimo provozních prostředků, které kraj na chod organizace uvolňuje je pozornost směrována i na obce a neziskové organizace, které mohou peníze na kulturu, cestovní ruch a posilování konkurenceschopnosti získávat také z Fondu Vysočiny. Jde řádově o miliony korun ročně. Je jasné, že bez evropských a vlastních zdrojů by rozpumpovat soukolí cestovního ruchu nešlo, ale rozjeto máme snad dobře.
V případě, že uspějete v nadcházejících volbách a budete pokračovat ve funkci hejtmana, na co byste se v oblasti cestovního ruchu rád zaměřil?
Rád bych byl při tom, až bude dokončen jeden z největších projektů Kraje Vysočina v oblasti kultury – Opravy Zámku Třebíč, kde má kraj umístěnu část svých sbírek. Celý zámecký areál by se do dvou let měl stát turisticky velmi atraktivním centrem Vysočiny. Rád bych v našich kulturních organizacích viděl rozmach informačních technologií, podpořil spojení historie a hi-tech a hlavně navázal na úspěšnou spolupráci regionu s agenturou CzechTourism, jejíž podpora je pro nás velice důležitá a motivující. Tak nashledanou na Vysočině.
Text: -red-
Foto: archiv Kraje Vysočina a Vladimír Kunc