O cestovním ruchu v Ústeckém kraji jsme hovořili s Janem Szántó, krajským radním pro regionální rozvoj, cestovní ruch a zahraniční vztahy. Kromě významu turismu pro kraj jsme si v rozhovoru vzali na paškál třeba i podporu cykloturistiky či novinky chystané v kraji pro turisty.
Z titulu své funkce jste odpovědný za zahraniční vztahy, cestovní ruch a regionální rozvoj. Jakou váhu ve vaší činnosti má druhá zmiňovaná oblast, tedy cestovní ruch?
Cestovní ruch je jedním z faktorů regionálního rozvoje. Takže je zřejmá neoddělitelná provázanost obou činností v mé gesci. Cestovní ruch, zejména investice do infrastruktury, přináší regionu vyšší zaměstnanost ve službách, ovlivňuje stavebnictví, příjmy obyvatel a v souhrnu zvyšuje životní úroveň obyvatel regionu.
Mám-li přikládat cestovnímu ruchu váhu ve všech svých činnostech, tak jednoznačně z pohledu marketingových aktivit Ústeckého kraje, který pod značkou Brána do Čech propaguje region vně i navenek jako region s nevídanou geomorfologickou rozmanitostí odrážející se v čarokrásné přírodě pískovcových skalních měst Českého Švýcarska či sopečného pohoří Českého středohoří. Severní část s Krušnými horami, kde jsou ideální terény pro zimní sporty a cyklistiku a na západě Dolní Poohří, které je ideální pro historickou exkurzi do královských středověkých měst s bohatou kulturní nabídkou.
Úspěšný jednotný marketing tak vlastně naplňuje podstatu cestovního ruchu, kterou je dočasné cestování osob do cílových destinací s využitím služeb, které jejich cestování podporují. A čím je dočasnost delší, třeba týden dovolené, tím je atraktivita kraje a dopad vytváření podmínek pro budování infrastruktury cestovního ruchu vyšší a úspěšnější.
A co znamená cestovní ruch pro vás osobně? Kam nejraději zamíříte vy, coby turista, a proč?
Cestovní ruch je velice subjektivní záležitost, takže má rada je využít širokého spektra nabídky turistických míst, turistických tras a akcí na interaktivním webovém turistickém portálu Ústeckého kraje www.branadocech.cz. Ten se začátkem nové turistické sezony 2016 dostane nejenom nový kabát, ale hlavně jsme pro jeho uživatele připravili technická vylepšení. Osobně každoročně mířím na zajímavá místa popsaná v tradičním magazínu Brána, který letos v květnu vydáváme již popáté. Magazín má skvělé ohlasy a stálé odběratele, a pokud již není v informačních centrech k dostání, turisté již několikátý rok oceňují možnost stáhnout si ho na webu Brány do Čech, stejně jako řadu jiných propagačních materiálů.
Pokud bychom se omezili jen na Ústecký kraj, který jeho kout je vám nejbližší? Máte nějaký „tajný tip“ pro zájemce o cestu do kraje?
Nerad bych se opakoval, tato otázka médií je častá, ale nelze nikdy opomenout oblíbená místa z dětství, takže jednoznačně Klínovec, Vejprtsko a Žernosecké jezero u Velkých Žernosek. Tajných tipů mám několik, a to především tam, kde se povedlo něco kvalitního, nového. Za všechny chci zmínit pro naše končiny netypický, originální podnik v úpatí zříceniny hradu Košťálova v Třebenicích na Paříkově náměstí, a to místní Čokolaterii.
Stále častěji poptávají touroperátoři turistické balíčky sestavené na míru potřebám turistů. Destinační agentury Ústeckého kraje České Švýcarsko, České středohoří, Krušné hory a Dolní Poohří jsou připraveny vyjít vstříc požadavkům klientů jak na individuální, tak na organizovanou turistiku.
Vraťme se k vaší funkci. Ony tři činnosti se samozřejmě vzájemně prolínají, podmiňují a doplňují. Jak se například projevuje cestovní ruch jako faktor regionálního rozvoje v Ústeckém kraji?
Ústecký kraj jako většinový investor čtyř páteřních stezek Ústeckého kraje odvedl již podstatnou část práce. Cyklostezka Ploučnice, Labská stezka a Krušnohorská magistrála s propojkami do Německa, tvořící tak Cykloregion Krušné hory, jsou již plně využívány cyklisty i in-line bruslaři. Podél cyklostezek nebo v blízkém okolí vzniká řada cyklopůjčoven, cyklokempů, opraven kol a v neposlední řadě penziony a restaurace. Tedy nová pracovní místa. Stejně tak je tomu i v odlehlejších místech, avšak místech s přírodními krásami, kudy vedou turistické stezky. Místní lidé využívají turistického potenciálu a podnikají nejenom ve službách, ale místní kulturní zvyklosti, lidové tradice předkládají turistům jako kvalitní zážitek. Příkladem takového místního turistického produktu je Jízda velikonočních jezdců v Mikulášovicích, která letos připadne na 27. března.
Pojďme se ohlédnout za loňským rokem. Jaké pocity toto ohlédnutí doprovázejí, pokud jde o vývoj cestovního ruchu v Ústeckém kraji? Co vám dělalo největší radost, a co naopak přidělávalo vrásky?
Finanční prostředky použité na eventy, veletrhy a press tripy se pozitivně odrážejí v počtu turistů, kteří k nám zavítají. Němci jsou tradiční základna cizinců, na turistických stezkách a atraktivitách je stále více slyšet polština. Jednání probíhají i ohledně využití potenciálu turistů z asijského kontinentu.
Statisticky byl loňský rok opět pozitivní, vidíme za tím úspěch naší marketingové kampaně.
Kraj je mj. zaslíbeným rájem cyklistů. Labská stezka je fenoménem, o kterém se není třeba dlouho rozepisovat, jak se ale daří její „mladší sestře“, tedy Krušnohorské magistrále? Máte již data ze sčítačů za uplynulý rok?
Labská stezka je vedena na území dvou států a sedmi spolkových zemí v rámci Německa a čtyř krajů v České republice. Z celkových cca 400 km na území České republiky připadá na Ústecký kraj 96 kilometrů. Fenomén Labské stezky budujeme společně s Nadací Partnerství, se kterou jsme společně s dalšími zapojenými subjekty měli možnost pokřtít na veletrhu cestovního ruchu Holiday World 2016 jediného oficiálního průvodce po Labské stezce Handbuch 2016. Sčítače v roce 2015 zaznamenaly 150 000 průjezdů cyklistů, takže je patrná obrovská návštěvnost.
Podél cyklostezek nebo v blízkém okolí vzniká řada cyklopůjčoven, cyklokempů, opraven kol a v neposlední řadě penziony a restaurace. Tedy nová pracovní místa. |
||
 |
 |
|
Krušnohorskou magistrálu rozvedu podrobněji. Od začátku měření v srpnu 2014 do konce roku 2015 prošlo celými Krušnými horami celkem 197 173 lidí. Z toho bylo 66 552 cyklistů a 130 621 pěších.
V zimním období (prosinec 2014 až březen 2015 + prosinec 2015) bylo zaznamenáno 57 714 pěších či běžkařů, což znamená cca 44 procent všech pěších. Cyklistů projelo v těchto měsících pouze 3 144, tedy necelých 5 procent ze všech zaznamenaných cyklistů.
Krušnohorská magistrála s délkou 136,5 kilometru je na české straně nejdůležitější dálkovou cyklistickou linií podél česko-německé hranice. Vede po celém hřebeni Krušných hor od Děčínského Sněžníku přes Klínovec podél česko-německé hranice a nabízí obrovský potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Díky propojkám do sousedního Saska vznikl jedinečný cykloregion. Obě trasy mají napojení na Labskou cyklostezku a nabízí se tak téměř 600 km okružních cyklotras. Ve spolupráci se sousedním Karlovarským krajem připravujeme rozšíření cykloregionu na celé území Krušných hor, kde se v Chebu napojí na Cyklostezku Ohře.
Co nového připravujete pro cyklisty v příštích měsících?
Úseky Labské stezky, které jsou v majetku Ústeckého kraje, jsou vybaveny odpočívadly, informačními tabulemi a je na nich zajištěna základní údržba. Pro kvalitu prožitku z cyklojízdy přichystal Ústecký kraj novinku. Darovací smlouvou převede společnost ČEZ Ústeckému kraji několik mobilních kontejnerových buněk, ze kterých vzniknou hygienická zařízení pro cyklisty. Umístěna budou na nejfrekventovanějších úsecích v blízkosti odpočívadel.
Avšak to základní je na každém jednom uživateli cyklostezek. Je to zachování pravidel lidské slušnosti, tedy především udržování čistoty stezky, pravidel bezpečného provozu, zamezení vandalismu a krádeží. Na jedné straně budujeme stovky kilometrů cyklostezek, a na druhé straně jeden neoprávněný vjezd automobilu na stezku poškodí a vyřadí z provozu dílčí úsek, který byl nedávno uveden do provozu.
A na jaké novinky se mohou těšit ostatní účastníci cestovního ruchu?
Vsadili jsme na úspěšnost loňského Cestovatelského deníku s názvem Okolo Českého Švýcarska a pro tento rok jsme vydali obdobný materiál S praotcem Českým středohořím. Cestovatelský deník je interaktivním popisem týdenní dovolené smyšlené rodiny, vlastně jakýsi návod na trávení volného času v dané destinaci.
Regionální potravina, regionální produkt, to jsou pojmy, které jsou základními kameny cestovního ruchu. Gastronomické speciality, místní pivo, víno, to jsou taháky pro turisty, každý chce přece ochutnat něco místního. Letos jsme zacílili tímto směrem, takže letošní jubilejní 40. výstava Zahrady Čech v Litoměřicích představí návštěvníkům pestrou paletu ode všeho. Litoměřické výstaviště poskytlo pro tyto účely celý pavilon, a to nás těší.
V posledním rozhovoru pro COT business jste se zmiňoval o tom, že kraj zpracovává Strategii rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji pro období 2016–2020. Na jakých pilířích tato strategie stojí a kam směřuje?
Strategie staví na využití turistického potenciálu a rozvoji čtyř turistických destinací Ústeckého kraje, definuje celokrajská témata a produkty, marketingovou kampaň Ústeckého kraje a řadu dalších aspektů. Momentálně jsme ve fázi před dokončením; materiál bude projednán v Komisi cestovního ruchu Ústeckého kraje a následně předložen Radě a Zastupitelstvu Ústeckého kraje ke schválení.
Text: -red-
Foto: KÚ Ústeckého kraje