Představujeme vám Jana Szántó – člena Rady Ústeckého kraje s kompetencemi pro oblast zahraničních vztahů, cestovního ruchu a regionálního rozvoje. Do funkce nastoupil v loňském roce, kdy se Ústecký kraj po několikaletém propadu již druhým rokem veze na vlně nárůstu počtu turistů, a to zejména zahraničních. V čem vidí tento úspěch, co chce udělat pro udržení příznivého vývoje, jaké jsou jeho plány, kde vidí rezervy…?
S jakými plány a představami jste funkci člena Rady Ústeckého kraje přijímal? Do jaké míry se vaše původní představy za těch pár měsíců změnily nebo dále rozvinuly?
V mé práci vycházím z dlouhodobě nastavené koncepce regionálního rozvoje, kam spadá také cestovní ruch. Sektor turistických služeb má v Ústeckém kraji významný tržní podíl a mým cílem je podporovat podnikatelské aktivity aktérů cestovního ruchu vytvářením infrastruktury jako jsou například cyklostezky, lodní turistická doprava, značení stávajících turistických cest a budování tras nových. Neméně důležitá je podpora destinačního managementu Ústeckého kraje, který zajišťují jeho čtyři destinační agentury formou projektů na podporu trvale udržitelného rozvoje regionů Ústeckého kraje, marketingovou podporou turistiky a ochrany životního prostředí. Do budoucna chci rozvíjet vztahy se Svobodným státem Sasko v příhraniční spolupráci a budu také podporovat aktivity směřující k zápisu Českosaského Švýcarska na seznam přírodních památek UNESCO.
Z údajů ČSÚ vyplývá, že Ústecký kraj během loňska navštívilo o 6,8 procenta turistů více než v roce 2011. V posledním čtvrtletí přibyla oproti roku 2011 desetina cizinců, o procento však klesl počet domácích hostů. I přes tuto růstovou tendenci byl kraj druhým nejméně navštěvovaným. Co to znamená pro vaši práci v letošním roce? Jak chcete pracovat s českým trhem a jak ještě více posilovat příjezdy zahraničních turistů?
Podle tabulek Českého statistického úřadu byl roční nárůst zahraniční i domácí klientely opravdu 6,8 %, což řadí Ústecký kraj na páté místo mezi kraji. Budeme-li posuzovat roční nárůst pouze zahraniční klientely, řadí se Ústecký kraj na místo osmé s procentním vyjádřením 7,6 při celorepublikovém nárůstu zahraničních turistů 6,8 %. Růstová tendence je tedy patrná a vámi zmiňované druhé místo od konce ve 4. čtvrtletí si dovolím poupravit. Ústecký kraj za sebou v celkovém součtu zahraniční a domácí klientely nechal kraje hned tři, a to Středočeský, Pardubický a Jihomoravský. Na podzim a v závěru roku tedy není Ústecký kraj v hledáčku turistů tak atraktivní, je to dáno doznívající intenzitou marketingové kampaně, podzimním klimatem, na horách se sníh ještě nedrží atp. V tomto období klesá počet ubytovaných, avšak v řadě měst probíhají rozličné akce, zejména v době adventu a především rezidenti kraje je hojně navštěvují. Rezervy můžeme hledat v lázeňských a wellness pobytech, kongresové turistice a vsadit lze i na gastronomické akce.
Asi nejdůležitějším čtvrtletím roku, které vypovídá o návštěvnosti obecně, je třetí. Každého roku jsme v něm zaznamenali největší úspěch. Jde o období hlavní turistické sezony, dobu výletů a dovolených. V průběhu 3. čtvrtletí 2012 Ústecký kraj navštívilo o 19,1 % více než ve stejném období předchozího roku. Na tomto nárůstu mají zásluhu jak domácí hosté (meziroční navýšení o 21 %), tak zahraniční návštěvníci (navýšení o 15,4 %). I když k navýšení počtu hostů došlo ve všech krajích republiky, nejvíce hostů meziročně přibylo právě v Ústeckém kraji, dále následoval kraj Jihočeský (+17,1 %) a Plzeňský (+15,4 %).
Malý Pravčický kužel
|
Úspěch vyplývá z projektu na podporu cestovního ruchu Brána do Čech a činnosti čtyř destinačních agentur Ústeckého kraje České Švýcarsko, České středohoří, Dolní Poohří a Krušné hory. Mediální kampaň Ústeckého kraje je podpořena stejnojmenným webovým turistickým portálem, který přináší jeho uživatelům informace o turistických místech, akcích a tipech na výlety. Ve struktuře hostů Ústeckého kraje vedou nadále rezidenti. Ze zahraničí přicestovali do kraje nejvíce turisté z Německa, Slovenska a Nizozemska. Turistickou nabídku kraje prezentujeme na zahraničních veletrzích cestovního ruchu, zahraničních zastoupeních ČR a agentury Czech Tourism, inzercí v zahraničním tisku a účastí, či samotným pořádáním press tripů pro zahraniční novináře.
Například do Památníku Terezín přijíždí přes 200 tisíc návštěvníků ročně, co chcete udělat pro to, aby se zdrželi v kraji déle a čerpali i další služby?
Památník Terezín má především specifickou zahraniční klientelu, která toto pietní místo přijíždí navštívit z Prahy formou fakultativního výletu. Našim cílem je rozvinout spolupráci s incomingovými agenturami a poskytnout jim kvalitní nabídku služeb, aby své klienty prvoplánově přivezly do Ústeckého kraje včetně přenocování, odkud by směřovali na prohlídku Památníku Terezín a samotného historického města Terezín. Dopravní spojení mezi Prahou a Ústeckým krajem je na výborné úrovni, buď po dálnici D8, nebo vysokorychlostním železničním koridorem přístupným ze směru od Drážďan s mezinárodním letištěm a od Prahy. Kvalita stravovacích a ubytovacích služeb v okolí Terezína má vzrůstající tendenci a bohatá turistická nabídka může prodloužit dobu pobytu návštěvníků. První kroky v tomto směru učinila Destinační agentura České středohoří, která vyvíjí aktivity směřující k tomuto nelehkému úkolu.
Z výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch (lokalita Severozápadní Čechy), který průběžně realizuje agentura CzechTourism, vyplývají z etapy výzkumu „léto 2012" zhoršující se hodnocení ubytovacích služeb. To je samozřejmě v rukách podnikatelů v oblasti ubytování. Jak funguje komunikace a spolupráce v této oblasti mezi krajem a podnikateli? A jak by podle vás měla fungovat?
Pokud je mi známo, úroveň služeb ubytovacích zařízení v Ústeckém kraji se nezhoršuje, spíše naopak. Do regionu přijíždí náročnější klientela, což je pozitivní. V minulých letech byla například z Regionálního operačního programu Severozápad podpořena řada projektů na podporu udržitelného rozvoje cestovního ruchu v oblasti podpory Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení. Nové hotely a penziony v Krušných horách a Českém Švýcarsku nabízejí návštěvníkům nejvyšší možný standard po celý rok. S podnikateli funguje spolupráce formou prezentace nabízených služeb prostřednictvím turistického webového portálu Brána do Čech a přímým kontaktem s návštěvníky na veletrzích cestovního ruchu a podobně.
Ten samý výzkum zaznamenal v loňském roce meziroční zájem cyklistů o cyklotrasy Ústeckého kraje. V jakém stádiu je Labská cyklostezka a jaký je další harmonogram napojení na jiné trasy?
Labská stezka v Ústeckém kraji je momentálně zprůjezdněná asi z 60 % ze 100 km, které na území kraje vedou. Již v sezoně letošního roku se dokončí důležité propojení měst Děčín a Ústí nad Labem a přibudou i nové kilometry stezky na Litoměřicku. Na LS navazují cyklostezky Ploučnice, Ohře a Krušnohorská magistrála. Ploučnice bude stejně jako LS dokončena letos, na Krušnohorské se začne pracovat a budou opraveny některé staré a zprovozněny nové úseky – cca 15 km. Ohře bude letos kompletně proznačena číslem 6 a začne spolupráce s Karlovarským krajem na jednotné propagaci.
 Turistická doprava na Labi – loď Porta Bohemica |
Své kořeny máte v Litoměřicích. Jaký vidíte potenciál Litoměřicka v oblasti vinařství a vinařské turistiky? Není škoda, že je tato oblast tak trochu ve stínu vinařské Moravy?
Kvalita vín z produkce vinařů Litoměřicka z tohoto stínu rozhodně vystupuje. Ačkoliv jde o nejseverněji položenou vinařskou podoblast Evropy, vinice zde těží z příhodných mikroklimatických podmínek, které díky nižší nadmořské výšce a chráněným jižním svahům malebné krajiny Českého středohoří, produkují lahodná vína specifické chuti. Dominantní jsou odrůdy bílého vína.
Pokud jde o stín, tak pouze mediální a tomu se snažíme čelit. Ústecký kraj prezentuje vinařskou produkci z Velkých Žernosek, kde je pěstováno víno na viničních tratích patřících Žernoseckému vinařství, Klášterním vinným sklepům Litoměřice – Agrofrukt Kamýk, Vinařství Hrabkovský a Rodinnému vinařství Mikulenkovi. Z Malých Žernosek je známé Vinařství sv. Tomáše. Proti proudu Labe je na stráních nad řekou vinařství se 400letou tradicí Lobkovické zámecké vinařství. Také horu Hazmburk a obec Třebívlice lemují vinice Zámeckého vinařství Třebívlice. A protože viničná podoblast Českého středohoří zasahuje až na Mostecko, nelze opomenout České vinařství Chrámce.
Záměru propagovat víno z Ústeckého kraje přispěly v loňském roce Propagační dny s degustací vína v nákupním centru Letňany v Praze. Pravidelně jsou pořádány Vinařské Litoměřice, což je soutěžní a prodejní akce vinařů z celé České republiky a lokální vinobraní. Rozhodně bude kraj v propagačním úsilí pokračovat i nadále. Potenciál vinařské turistiky je díky malebnosti destinace České středohoří obrovský. Základ je kvalitní víno a nadhodnotou jsou přírodní scenérie sopečných kuželů, nespočet vyhlídek, zkrátka zajímavá krajina s možností pěší turistiky, cykloturistiky, řadou koňských farem s možností vyjížděk a nespočet kulturních památek.
Jste také předsedou Správní rady Labské paroplavební společnosti, která je jednou z hybných sil cestovního ruchu v Ústeckém kraji. Plánujete nějaké novinky pro letošní rok či v dlouhodobějším horizontu?
Základním prvkem rozvoje cestovního ruchu je mobilita. Návštěvníci, kteří navštíví určitou turistickou lokalitu, musejí mít možnost se po ní pohybovat. Lodí Labské paroplavební společnosti Porta Bohemica 1 bude letos možné cestovat po Labi v úseku Litoměřice, Velké Žernoseky, Lovosice a Píšťany s konečnou zastávkou opět v Litoměřicích. Tato okružní jízda je osvědčený model s nezapomenutelným zážitkem proplutí labským kaňonem Porta Bohemica. Úsek je lemovaný příkrými stráněmi vinic s vyhlídkou na vyhaslé kužely sopek Českého středohoří v čele s královnou Milešovkou. Navíc každý víkend je zejména pro dětské pasažéry připraveno v rámci okružní plavby představení Přepadení piráty z Labibiku. Loď je navíc vybavena gastronomickým zázemím a přeprava jízdních kol je samozřejmostí.
Text: -red-
Foto: archiv Krajského úřadu Ústeckého kraje, V. Sojka
www.kr-ustecky.cz
www.branadocech.cz