Jaký je profil návštěvníků České republiky?

Turistů či výletníků, domácích či zahraničních? Na to vše známe odpovědi díky projektu s názvem Tracking příjezdového a domácího cestovního ruchu a nová interaktivní vizualizace dat agentury CzechTourism.

Hlavním cílem tohoto projektu je získat informace a detailně analyzovat chování turistů i výletníků v České republice, a to jak zahraničních, tak domácích. S výstupy pracujeme nejen v naší agentuře CzechTourism, ale data využívá řada další odborníků v cestovním ruchu, zástupci destinačních agentur i akademická sféra. A co víc, vše je veřejně dostupné na našem portálu http://www.tourismxgames.cz.

Projekt jsme odstartovali koncem roku 2017 a volně tak navázali na Příjezdový cestovní ruch. Základem zůstává primární sběr dat metodou Face-to-Face (řízené osobní rozhovory vedené proškolenými tazateli). V otevřeném výběrovém řízení zvítězila agentura GfK, která na tomto projektu spolupracuje s agenturou MindBridge Consulting. Osobně musím zhodnotit tuto spolupráci jako naprosto bezproblémovou, a právě kombinaci dvou agentur, přičemž jedna se specializuje více na sběr dat a druhá na interpretaci, považuji za naprosto skvělé řešení.

Graf 1 – Typ ubytování (domácí vs. příjezdový cestovní ruch)

 Graf 1 – Typ ubytování (domácí vs. příjezdový cestovní ruch)

Pozn.: Odpověď na otázku „V jakém druhu ubytování jste přenocoval nebo plánujete přenocovat v následujícím místě / následujících místech; Báze: turisté, kteří uvedli kategorii ubytování, v %
 

Při nastavení metodologie projektu došlo, oproti šetření Příjezdového cestovního ruchu, ke dvěma zásadním změnám:

  1. Rozšířili jsme cílovou skupinu také na domácí výletníky a turisty. Sběr jsme nastavili kvótně 1/3 DCR (domácí cestovní ruch), 2/3 PCR (příjezdový cestovní ruch).
  2. Změnili jsme lokality sběru dat. Od dotazování v blízkosti hranic jsme rozložili místa sběru dat do turisticky atraktivních lokalit po celé České republice (dotazuje se v průběhu celého roku na více než 80 místech).

Jedna z nejdůležitějších otázek v dotazníku je zaměřena na zjištění průměrných útrat návštěvníků. V tuto chvíli je to vlastně jediný zdroj dat, z kterého jsme schopni dopočítat bonitu jednotlivých zdrojových trhů. Bohužel je to i nejproblematičtější dotaz, na který ne všichni umějí (či jsou ochotni) odpovědět. Obávali jsme se zkreslení výsledku v případě, že zastihneme turistu na začátku jeho pobytu, kdy útraty bude pouze odhadovat. Pozitivním zjištěním je, že turisté jsou celkem dobře schopni své výdaje odhadnout a výsledky se od skupiny turistů, kteří již končí svůj pobyt v ČR, příliš neliší. Od letošního roku jsme navíc přidali i škálovou otázku na útraty, a tím se výrazně zvýšila „response rate“ zejména u bonitnější cílové skupiny.

Další velmi podstatná otázka v tomto výzkumu se týká typu ubytování. Zjišťujeme, zda se turisté ubytovávají v hromadných ubytovacích zařízeních, v individuálních placených (typu Airbnb) nebo individuálních neplacených (u známých, přátel a podobně). Dík této otázce dokážeme odhadnout poměr a význam jednotlivých typů ubytování, a to až v detailu podle zdrojové země.

Při realizaci výzkumu úzce spolupracujeme s kolegy z Českého statistického úřadu, s kterými sdílíme metodologii i datové soubory, na jejichž základě pak mohou kolegové propočítávat satelitní účet.


(Metodická poznámka: sběr dat od 4. kvartálu 2017 do pololetí 2019; více než 50 000 osobních rozhovorů; kvótně 2/3 zahraničních, 1/3 domácích návštěvníků)


Pár hlavních závěrů z výzkumu

Asi nejzákladnější otázka v turismu zní: „KDO k nám jezdí?“

Téměř 90 % zahraničních návštěvníků ČR tvoří obyvatelé evropských zemí a mezi nimi především obyvatelé sousedních států, hlavně Německa (34 %) a Polska (13 %). Pokud se detailně podíváme na regionální členění, vidíme intenzivní prstenec v blízkosti hranic. Nejvíc Němců k nám přijíždí ze Saska a Bavorska (zhruba 2/3). Více než 1/3 Rakušanů přijíždí z Vídně, ¼ z Dolního Rakouska a 17 % z Horního Rakouska. Polovina polských návštěvníků pochází z Dolnoslezského a Slezského vojvodství.


Pozn.: Nenechte se zmást tím, že žebříček zemí je odlišný od statistik ČSÚ z hromadných ubytovacích zařízení. Metodika našeho výzkumu je jiná, jak jsem uvedla již v úvodu. Dotazujeme i turisty, kteří se ubytovávají v individuálních ubytovacích zařízeních placených i neplacených. A kromě toho také dotazujeme i jednodenní návštěvníky (výletníky).


V úvodu jsem zmínila jednu zásadní informaci, kterou se z tohoto šetření dozvídáme, a to je typ ubytování. Tímto tedy přejdeme pouze k cílové skupině turistů. Češi rádi využívají neplacené ubytování v soukromí u známých, příbuzných, ale i volně v přírodě, případně se spokojí s penziony. U zahraničních návštěvníků převládá ubytování v hotelích. Konkrétní typ ubytování se pak liší podle národnosti. Zatímco turistům ze sousedních zemí vyhovují stejně jako Čechům také nejvíce penziony, turisté z Francie či Itálie již častěji vybírají z hotelů nižší kategorie a turisté ze vzdálenějších destinací jako je Čína, Japonsko či Indie preferují hotely vyšší kvality. Stejně tak Portugalci nebo Rusové. Nizozemce naopak potkáte v kempu.

A za čím k nám turisté a výletníci nejčastěji jezdí?

Tvrzením, že do České republiky jezdí nejvíce turistů za historickými a kulturními památkami, vás již nikdo nepřekvapí. Čím dál častěji ovšem lidé cestují za poznáním a autentickým zážitkem. Na svých cestách kombinují více aktivit, rádi ochutnávají místní jídla a poznávají místní kulturu.

Ano, stále jsou národy, které v rámci návštěvy Evropy objedou více zemí, zde pravděpodobně i při návštěvě České republiky dojde pouze na highlighty. Pak jsou ovšem turisté, výletníci, cestovatelé, kteří hledají něco víc a zde se otevírá prostor pro specifickou nabídku jednotlivých krajů a regionů. Jihomoravský kraj se například již nyní krásně profiluje svojí gastronomií. Do Libereckého kraje míří častěji aktivní, sportovně zaměření turisté, kteří se zde věnují lyžování, cyklistice či pěší turistice. Karlovarský kraj je unikátní lázeňstvím, ale dokáže přilákat i turisty, kteří mají rádi pěší turistiku. Venkovský turismus, pod kterým se skrývá pobyt na farmě, projížďky na koních či agroturismus je naopak nejvíce v oblibě na Vysočině.
 

Japonec, Číňan, Korejec míří za historickými a kulturními památkami. Španěl, Dán či Australan vyhledává společenský život, zábavu a dobrou gastronomii. Nizozemec, Rus či Bělorus u nás rád navštíví přírodní atraktivity.


Graf 2 – Celkové průměrné výdaje (na osobu a den) a orientační podíl výdajů zahraničních návštěvníků před cestou

 Graf 2 – Celkové průměrné výdaje (na osobu a den) a orientační podíl výdajů zahraničních návštěvníků před cestou

Pozn.: odpovědi na otázky „Kolik peněz celkem jste během tohoto svého pobytu na dovolené/výletu utratil/a nebo asi hodláte utratit? / Kolik peněz celkem jste během této své návštěvy utratil/a nebo asi hodláte utratit na území České republiky?“ a „Když jste se chystal/a na tuto svou návštěvu České republiky, utratil/a jste nějaké peníze za zboží nebo služby související s touto návštěvou předem, mimo území České republiky? Pokud ano, kolik to bylo?“
 

Kolik utrácejí?

Pro analýzu bonity trhů je velmi podstatné sledovat průměrné útraty jednotlivých cílových skupin. Zjednodušeně bych pro tyto účely rozdělila návštěvníky na:

  1. Domácí (české výletníky a turisty), kteří utratí v průměru 1 000 Kč na osobu a den.
  2. Zahraniční výletníky (jednodenní), kteří jsou tvořeni zejména výletníky ze sousedních států. Tito výletníci mají poměrně vysoké výdaje na osobu a den, protože značná část jejich útrat je za nákupy. Typickou skupinu v tomto směru tvoří výletníci z Německa (během pobytu v Česku utratí více než 4 000 Kč na osobu a den.
  3. Turisty ze sousedních zemí (Německa, Polska, Rakouska, Slovenska). Tito turisté u nás během pobytu utratí v rozmezí 1 000–1 250 Kč na osobu a den.
  4. Ostatní turisty. Zde je již potřeba se podívat na zemi původu, účel návštěvy atd.
     

Specifičtí jsou turisté z asijských zemí, kteří mají nejvyšší průměrné útraty (více než 4 700 Kč na osobu a den). Téměř 70 % tvoří výdaje před cestou. Nadprůměrné jsou ale i jejich útraty během pobytu v Česku, které se pohybují na osobu a den v rozmezí 1 350–1 500 Kč.

Zaujaly vás některé informace nebo naopak potřebujete detailnější analýzu? Obraťte se na nás. Pokud vás zajímají další podrobnosti z tohoto výzkumu, určitě se podívejte na náš Marketingový informační systém – http://www.tourismxgames.cz. Zde si můžete navíc interaktivně vyhledat detailní informace. Systém je velmi intuitivní, nicméně pokud si nebudete jisti interpretací dat, můžete se na nás obrátit. Rádi vám připravíme analýzu dle vašich potřeb a požadavků.

foto
Soňa MachováCzechTourism
vedoucí oddělení marketingového výzkumu
machova@czechtourism.cz
www.czechtourism.cz
 

Autor

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

Foto: Shutterstock.com

Celyoturismu.cz končí, cestovní ruch se přesouvá na Komoraplus.cz

Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...

Číst více
Foto: CzechTourism

Zahraniční odborníci na cestovní ruch poznali Karlovarský kraj

První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...

Číst více
Foto: DMO Český Krumlov Region

Web destinace Český Krumlov Region uspěl ve Zlatém erbu

Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...

Číst více