Jak nízkonákladové aerolinky propojily Evropu?

Letecká doprava se od 90. let minulého století neuvěřitelně proměnila. Zatímco ještě poměrně nedávno bylo cestování letadlem výsadou bohatých a vlivných, po liberalizaci evropského trhu nastal rozmach nízkonákladových dopravců, kteří zpřístupnili leteckou dopravu prakticky všem. A rostoucí počty turistů cestujících na dovolenou letadly nejsou zdaleka jediným důsledkem.

Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) oznámilo, že letecké společnosti po celém světě loni poprvé přepravily rekordní 4 miliardy cestujících a propojily rekordní počet měst. K tomu přispěly hned dva faktory – zlepšení globálních ekonomických podmínek a nižší ceny letenek. „V roce 2000 letěl průměrný občan jednou za 43 měsíců. Loni to bylo každých 22 měsíců,“ řekl generální ředitel IATA Alexandre de Juniac a konstatoval, že létání nebylo nikdy dostupnější. Dle studie „Low-Cost Airlines: Bringing the EU closer together“, kterou si nechalo zpracovat Centrum pro studium evropských politik (CEPS), stojí za růstem tohoto odvětví prokazatelně nízkonákladoví dopravci. Jejich tržní politika zvýšila konkurenci v odvětví, snížila ceny letenek a rozšířila počet letecký linek. Nejenže tito dopravci umožňují cestovat více lidem mnohem častěji, ale zároveň pomáhají spojit odlehlejší či zapadlejší destinace (o něž nemají tradiční aerolinky z mnoha legitimních důvodů zájem) mezi sebou nebo s významnými uzlovými letišti. Především v rámci re­gionální dopravy v zemích EU se pak navíc ukazuje, že v některých destinacích je letecká linka nejen rychlejší, ale také výrazně levnější než pozemní a železniční spojení. Tím tito dopravci oslovili nové cílové skupiny klientů, kteří by jinak leteckou dopravu při svých cestách nevyužili. Jedná se přitom zejména o cestující, kteří míří na kratší výlety či nákupy po Evropě, studenty účastnící se programu Erasmus či zaměstnance cestující kvůli pracovním povinnostem.

Nízkonákladové aerolinky tak dle zmíněné studie napomohly vychovat novou generaci Evropanů, pro které není cestování do ostatních zemí na tomto kontinentě ničím exotickým či finančně nedostupným, ale naprosto běžným a obyčejným. Díky tomu získávají stále větší podíl na trhu (viz graf). To samozřejmě není dáno jen nízkou cenou letenek, na kterou lidé prostě slyší, ale také tím, že nízkonákladoví dopravci nabízejí mnohem větší sedadlovou kapacitu. Zatímco na počátku milénia měly dominantní postavení na trhu tradiční aerolinky, v současnosti je tomu právě naopak. Od roku 2002 se v Evropě navýšil celkový počet sedadel v letadlech o 379 milionů, přičemž 269 milionů z toho tvořily kapacity nabízené nízkonákladovými přepravci. A v takových zemích jako Velká Británie, Irsko, Španělsko, Itálie, Maďarsko a Polsko – tedy tam, kde mají nejznámější nízkonákladové aerolinky své základny – je počet sedadel, která nabízejí, dokonce vyšší než počet sedadel v nabídce tradičních přepravců.

Graf – Podílu jednotlivých typů dopravců na trhu letecké dopravy v letech 1998, 2008 a 2012

Dle zmíněné studie to znamená, že nízkonákladové aerolinky zapříčinily navýšení počtu vnitrostátních i mezinárodních letů v rámci Evropské unie. Nejenže se jim podařilo přilákat nové klienty využívající jejich služeb při cestách na dovolenou či víkendový výlet, ale zároveň významně podpořily i segment služebních cest. Firmy jsou totiž při nastavené cenové politice těchto dopravců ochotny vysílat své zaměstnance na cesty mnohem ochotněji a častěji. Tím pádem napomáhají propojovat evropské země a rozvíjet jejich ekonomiku a integraci.

Foto: Shutterstock.com

Celá studie „Low-Cost Airlines: Bringing the EU closer to­gether“, která vznikla s přispěním společnosti Ryanair, je k nahlédnutí v knihovně materiálů na našem portálu iCOT.cz (www.icot.cz/files/Low-Cost_Airlines.pdf).