Jak je důležité míti profesní svazy. A nejen je…

V současné době se naplno ukazuje, jak důležitou roli hrají asociace, svazy, sdružení a další subjekty hájící zájmy podnikatelů v jednotlivých segmentech cestovního ruchu. S rukama v klíně ale nesedí ani další instituce či jednotliví podnikatelé.

V úvodníku minulého vydání jsem psal o tom, že cestovní ruch nesmí v konkurenci ostatních odvětví skončit jako otloukánek a že se musí velmi hlasitě dožadovat podpory. A právě této role se nyní ujaly především profesní svazy napříč cestovním ruchem. Nebo jinak – tato jejich úloha nyní více vystoupila na povrch, vždyť lobbingu ve prospěch svých členů se většina z nich věnovala i před příchodem nového koronaviru. Tu s větší, jinde s menší intenzitou. A také se střídavými úspěchy. Každopádně aktuální situace ozřejmuje smysl podnikatelských sdružení a profesních svazů naprosto jednoznačně. A co je podstatné, a každý by si to měl uvědomit, tyto instituce nyní nekopou jen za své členy, ale za obor jako takový. Tedy i za ty, kdo byli k fungování podobných společenstev skeptičtí a zatvrzele odmítali do nich vstoupit, a dnes jen vyděšeně skřípou zuby nad chaotickými vládními restrikcemi a nechápavě kroutí hlavou nad systémem jejich uvolňování a nad opatřeními, která by podle vlády měla podnikatelům a živnostníkům pomoci.

Spasí obor záchranný plán?

Je na místě připomenout, že mezi nejaktivnější v tomto směru patří kvintet Fórum cestovního ruchu, Asociace hotelů a restaurací ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Svaz léčebných lázní ČR a Hospodářská komora ČR. Právě tyto svazy nejvíce připomínkovaly vládní opatření zamýšlená na pomoc cestovnímu ruchu a i díky jejich expertním názorům došlo k úpravě některých parametrů zmiňovaných nástrojů. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že poměr vynaloženého úsilí a výsledné podoby podpůrných opatření není úplně optimální (když použijeme eufemismus). Ale co je hlavní: první čtyři z pěti citovaných společenstev přišly s vlastním návrhem záchranného plánu pro cestovní ruch. Jeho součástí je návrh krátkodobých i střednědobých opatření, která by měla přispět k udržení zaměstnanosti v cestovním ruchu a firmám pomoci přežít období nouzového stavu. Ale nejen to, v plánu je řešena také otázka dlouhodobé podpory oboru, tedy na období 3–6 měsíců po skončení stavu nouze, které by mělo být ve znamení všeobecného restartu. S tímto materiálem se můžete detailně seznámit zde: https://1url.cz/@zachranny_plan. V zájmu objektivity je pak třeba poznamenat, že se vláda některými z opatření navrhovaných profesními svazy nechala inspirovat a zařadila je do svého akčního plánu pro cestovní ruch, který byl v době uzávěrky tohoto vydání ve stadiu příprav.

Místy roztříštěné síly

V současnosti je víc než kdy jindy zapotřebí táhnout za jeden provaz. To se sice rámcově daří, drobná zaškobrtnutí ale bohužel registrujeme. Například návrh jednoho z profesních svazů sdružujících cestovní kanceláře a agentury, aby tyto subjekty přestaly komunikovat s klienty ve věci vracení záloh za letos neuskutečněné zájezdy a prostřednictvím takto podnícené nespokojenosti vyvolaly tlak na vládu s cílem uzákonit vouchery – proti takové praxi se okamžitě ohradila „konkurenční“ asociace. Na druhou stranu je třeba asociacím sdružujícím subjekty činné ve výjezdovém cestovním ruchu přiznat lobbistické schopnosti – zatímco ještě začátkem dubna se spekulovalo o tom, že hranice se jen tak neotevřou, již o čtrnáct dní později se veřejně diskutovalo o tom, že by se za určitých okolností mohly otevřít koridory umožňující výjezdy našich občanů do určitých částí Chorvatska či jiných „bezpečných“ destinací. To je na jednu stranu v oné globální mizérii zajímavý krůček vpřed, na stranu druhou si umíme představit, co při takových zprávách prožívají specialisté na exotiku či zájezdy do zemí, které „z rozhodnutí strany (pardon, hnutí) a vlády“ bezpečné nejsou. A co se jim asi muselo honit hlavou, když opakovaně z úst vládních představitelů slyšeli teze o tom, že se mají přeorientovat na domácí cestovní ruch, který bude stát v příštích měsících vouchery, kampaněmi a dalšími způsoby podporovat… 

V současnosti je víc než kdy jindy zapotřebí táhnout za jeden provaz. To se sice rámcově daří, drobná zaškobrtnutí ale bohužel registrujeme.

Ale zpět k asociacím. Dle našeho názoru leckdy dochází k zbytečnému tříštění sil. Máme tu například Asociaci cestovních kanceláří ČR a Asociaci českých cestovních kanceláří, přesto se někteří z jejich členů spolu s dalšími subjekty sami na začátku dubna formou otevřeného dopisu obrátili na premiéra a vyzvali ho k jednání o řešení aktuální situace v turismu. Podobně pak v oblasti horeca vznikla nová asociace APRON, která sdružuje provozovatele restaurací, kaváren a barů – přitom zde již 14 let máme Asociaci hotelů a restaurací ČR… Co to znamená? Možná to, že by se předsednictva a prezidia stávajících profesních svazů měla zamyslet nad tím, proč se toto vše děje, tedy proč podnikatelé nevyužívají zavedených struktur. Odpovídá opravdu činnost profesních svazů představám podnikatelů? Kde jsou rezervy? Co by šlo zlepšit? Není teď ten správný čas připomenout se s nabídkou členství nečlenům? A není třeba načase zamyslet se nad strukturou a výší členských příspěvků?

Od roušek k restartovacím projektům

Koronavirová krize ukázala ještě další fakt, tentokrát pozitivní. Když jde do tuhého, jsou Češi ochotni zapojit svoji kreativitu a pomoci ostatním. Roušky si téměř všichni ušili sami (či za pomoci bližních), mnozí se zapojili do dobrovolnické činnosti, jiní pak finančně či naturáliemi pomohli zdravotnickým zařízením apod. Stejně tak lze mluvit i o podnikatelích – také oni se ukázali jako kreativní a solidární. Nejenže se snaží (leckdy i za cenu kličkování mezi paragrafy) hledat cesty, jak současnou situaci přestát, jako houby po dešti ale také začaly z jejich iniciativy vyrůstat projekty, které mají za cíl pomoci ostatním. Někteří hoteliéři tak třeba nabídli své kapacity pro ubytování zdravotníků a dalších hrdinů z „první linie“ boje proti šíření koronaviru, jiní se rozhodli ubytovávat lidi bez domova, víme o pražském hotelu, který své pokoje pronajímá jako luxusní kanceláře těm, kterým už se zajídá klasický home office apod. A s radostí kvitujeme nově vzniklé platformy jako Zachraň hotel, Zachraň pivo apod., mobilní aplikace typu Vyzvednisi.cz, aktivity portálu Hotelmax.cz a další projekty. To vše nám dává víru v lepší zítřky cestovního ruchu v České republice. Budeme rádi, když nás na další inspirativní příklady upozorníte – a ještě radši s nimi seznámíme své čtenáře.

Foto: Shutterstock.com

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor časopisu COT a portálu iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz