Loni sopka Eyjafjallajökull zatopila cestovnímu ruchu nad Evropou, letos se o to samé s poněkud menším efektem pokusil vulkán Grímsvötn. Kdo by ovšem čekal, že to bude mít cestovní ruch v Grónsku spočítané, byl by na omylu. Podle cestovních kanceláří zaměřených na cesty do Skandinávie je poptávka po cestách na největší světový ostrov největší v historii.
Grónsko je vulkanický ostrov a sopečné erupce na něm nejsou ničím zvláštním. Ačkoliv výbuchy sopek Fimmvörduháls a Eyjafjallajökull, ke kterým došlo v březnu a v dubnu loňského roku, a nově také erupce vulkánu Grímsvötn v květnu tohoto roku vzbudily velký ohlas, nejednalo se vzhledem ke geologické povaze Islandu o nic výjimečného. Naopak. Lidé z celého světa si Island přirozeně spojují s jeho vulkanickou činností. Díky ní nabízí ostrov přírodní krásy, které jiné kouty světa těžko mohou nabídnout v takovémto rozsahu.
 V pozadí sopka Eyjafjallajökull během loňské erupce |
I proto letos láká Island nebývale velké množství turistů. „Podle našich islandských partnerů přicestuje letos na Island rekordní počet turistů. Výbuch sopky měl tak pro Island v dlouhodobém důsledku propagační účinky,“ říká Petr Burian, majitel a manažer CK Periscope Skandinávie.
„Turisté si na místě ještě více uvědomí, že velká část Islandu byla v pradávné historii, ale i poměrně nedávno, sopečnými výbuchy, následnou erozí a dalšími procesy vytvořena. A že loňské menší výbuchy bez výronu lávy, které měly za následek pouze popel ve vzduchu, vlastně nic neznamenaly,“ uvedl nedávno RNDr. Josef Chodur, specialista na Island a průvodce CK Periscope Skandinávie.
V současnosti jsou sopky na Islandu v klidu a jako už dlouhou dobu pod neustálým dohledem úřadů. Turistům rozhodně žádné nebezpečí nehrozí. To se potvrdilo při loňských výbuších, po kterých bylo nutné pouze upravit trasu některých zájezdů na Island. „V loňské sezoně jsme operativně upravovali některé programy našich zájezdů, pro letošní jsme zásadní změny nedělali,“ řekl Petr Burian. Ani květnová erupce sopky Grímsvötn nevyvolala potřebu itineráře změnit. „Klienti několika málo zájezdů se pravděpodobně během jednoho dne setkají s pohledy na začerněnou krajinu či ledovce, ale zároveň uvidí jak úsilí Islanďanů očistit okolí bydlišť od prachu, tak sílu přírody – tráva bude prorůstat vrstvou popílku,“ uvedl na náš dotaz v červnu tohoto roku Petr Burian. „Klienti zůstali po výbuchu Grímsvötnu v klidu, nezaznamenali jsme zvýšený počet dotazů,“ dodal. Prodej podle jeho slov pokračuje v normálu, CK Periscope Skandinávie tak letos na Island odveze několik stovek klientů.
Pro výbuch sopek na Islandu existuje jednoduché vysvětlení. Island je totiž jednou z geologicky nejmladších zemí na světě. „Nachází se na středoatlantském hřbetu, zóně, kde se rozchází euroasijská a severoamerická litosférická deska. S tím je přirozeně spojena dlouhodobě aktivní vulkanická a postvulkanická činnost. Procesy formování této země tedy neustále probíhají. Jejich nejmarkantnějšími projevy jsou výbuchy sopek, které provázejí výlevy lávy, produkce popela, plynů a častá zemětřesení. Z turistického hlediska jsou atraktivnější méně ‚destruktivní‘ postvulkanické projevy jako jsou početné gejzíry, bahenní tůně, vývěry horkých plynů a termální prameny,“ vysvětluje Josef Chodur.
Na Islandu se nachází přes 100 činných sopek. Za posledních 20 let došlo na Islandu celkem k sedmi erupcím sopek. Jedná se o Grímsvötn (1996, 1998, 2004 a 2011), sopku Hekla (2000) a tolik sledovanou Eyjafjallajökull, která se ozvala téměř současně se sousedním vulkánem Fimmvörduháls (2010).
Nejničivějším pro místní obyvatele nebyl kupodivu světoznámý Eyjafjallajökull (který v podstatě ohrožoval „pouze“ vzdušný prostor nad Evropou), ale Grímsvötn v roce 1996. Následná povodeň totiž zničila veškerou infrastrukturu na jihovýchodním pobřeží ostrova, a na několik týdnů tak přerušila dopravní spojení po okružní silnici číslo jedna.
Text: -red-; Foto: Thinkstockphotos.com