Infocentra pomáhají turistům najít skryté poklady regionu

Napříč všemi čtyřmi oblastmi Ústeckého kraje je možné nalézt okolo 47 turistických informačních center, z nichž je více než polovina certifikovaným členem A.T.I.C. ČR. Přestože jich, co se týče počtu, v posledních letech mírně ubylo, jejich kvalita má naopak dle všeho stoupající tendenci.

Zatímco v některých městech tohoto regionu se mohli špičkovými informačními centry pyšnit již poměrně dlouho, v jiných došlo k prudkému zvýšení kvality poskytovaných služeb turistům až v posledních několika málo letech. Dle dokumentu nazvaného Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého ale na druhé straně v regionu stále existuje řada míst, kde jsou kvalitní informace návštěvníkům zcela nebo téměř nedostupné.

Graf – Návštěvnost oslovených TIC v Ústeckém kraji mezi lety 2011–2016

„Asi nejpalčivější je tento problém v Benešově nad Ploučnicí a v turistických centrech rozsáhlé oblasti krušnohorského hřebenu. Velkým problémem je také otevírací doba informačních center, neboť není výjimkou, že některá mají o víkendu či v turistické sezoně omezený provoz nebo dokonce zcela zavřeno. Ústecký kraj rozsah poskytovaných turistických informačních služeb na svém území pouze monitoruje, ale nemá žádný nástroj k jeho koordinaci nebo usměrnění,“ doplňuje dále dokument.

Akce přivádějí návštěvníky po celý rok

V Ústeckém kraji není v současné době provoz, rozvoj či modernizace informačních center podporována specifickým dotačním programem, tak jako to bylo v řadě doposud představených koutů republiky. I z tohoto důvodu jsou jednotlivá infocentra mnohem závislejší na svých provozovatelích. Různí provozovatelé zajišťují nejen finanční prostředky, ale ovlivňují i přístup k otevírací době či k míře prodeje jednotlivého zboží a služeb. Je však nutné podotknout, že podstatná část informačních center v regionu je aktuálně v provozu po celý rok. „Zajištění provozu i mimo sezonu je důležité z několika důvodů. Turisté přijíždějí do města po celý rok, což nás velice těší. I když samozřejmě zimní měsíce jsou v návštěvnosti slabší. O to více roste prestiž města, když turista najde v tuto dobu infocentrum otevřené a připravené poskytnout služby,“ vysvětlila Hana Mildová z Informačního centra Litoměřice. Navíc i mimo hlavní turistickou sezonu probíhají v řadě měst různé kulturní akce, které nemusejí být zajímavé pouze pro místní obyvatele. „A samozřejmě se během této doby připravujeme na další turistickou sezonu a na veletrhy,“ dodala dále referentka kultury a turismu Turistického informačního centra Žatec Sabina Řezáčová.

TIC Žatec

Právě každodenní komunikace třeba i s desítkami lidí je dle Hany Boháčkové z Turistického informačního centra Kadaň to nejtěžší na práci v této instituci. S tím souhlasí i Sabina Řezáčová, která navíc dodává, že člověk musí být stále dobře naladěn bez ohledu na okolnosti. Pokud totiž zaměstnanec obslouží zákazníky s úsměvem, dokáže tím zajistit, aby se do infocentra, a tedy i města a jeho okolí rádi vraceli. „A to je náročné vždy – psychicky i fyzicky. Lidově řečeno, můžete se rozkrájet, ale někdy se prostě nezavděčíte. Musíme také sdělovat i informace, se kterými není tazatel spokojen či je jimi zklamán – např. chce navštívit objekt, který je zrovna uzavřen. Pak je třeba improvizovat, nabízet jiná řešení. Někdy fungujeme jako hromosvod. Lidé si chodí stěžovat – na chování obchodníků, zaměstnanců různých institucí, pracovní dobu či špatný přístup úřadů atd.,“ přiblížila někdy nelehkou roli zaměstnanců informačních center Hana Mildová.

Odpověď „Neznám“ neexistuje

Návštěvnost turistických informačních center v kraji má v posledních letech obecně spíše stoupající tendenci (konkrétní údaje lze vidět v grafu). Zatímco se například infocentru v Žatci zvýšil počet návštěvníků od roku 2011 téměř čtyřnásobně, do toho litoměřického zamířilo oproti zmíněnému roku o téměř 68 procent více klientů. „Zaznamenali jsme nárůst turistů z tuzemska. A také to, že nezůstávají pouze jeden den, ale i více dní. Ani celotýdenní pobyt není výjimkou,“ doplnila ke statistikám litoměřického infocentra Hana Mildová. I Kadaňské infocentrum v posledních třech letech zaznamenalo rostoucí trend, u něj však také v průběhu let docházelo k poměrně výraznému kolísání celkové návštěvnosti oběma směry.

TIC Kadaň	Zaměstnankyně IC Litoměřice

I při relativně vysokém počtu návštěvníků, kteří během roku do oslovených informačních center zavítají, obstará jejich chod skutečně minimální počet zaměstnanců. Konkrétně se v Kadani i Žatci jedná o dva kmenové pracovníky s dočasnou výpomocí v těch nejvytíženějších měsících. „Během letní sezony, tedy od začátku dubna do konce října, se střídají vždy o víkendech dva brigádníci,“ přiblížila situaci Turistického informačního centra Kadaň Hana Boháčková. Obdobně rozšiřují své řady o jednoho až dva brigádníky i zaměstnanci žateckého infocentra. V tom litoměřickém zase pracují celoročně dva zaměstnanci na úvazek plný a jeden na úvazek poloviční. „Uvidíme, jaké bude situace od roku 2018, zvláště s personálním zajištěním letní sezony, kterou vykrýváme brigádníky. Zatím jsme na ně měli štěstí, ale studentky nám odrostly, skončily vysokou školu, našly si zaměstnání a my budeme brzy postaveni před problém – zajistit brigádníka – zodpovědného, komunikativního, jazykově vybaveného, ochotného se učit novým věcem a pracovat v sobotu a neděli,“ přiblížila aktuální starosti Hana Mildová. Zároveň připomněla, že zaměstnanec musí mít přehled o všem, co se v místě děje a musí mít komplexní a kompletní informace vztahující se k cestovnímu ruchu. „Dát odpověď ‚nevím‘ nebo ‚neznám‘ pro nás neexistuje. A tak nás vždy těší, když návštěvník vysloví po příchodu do infocentra větu: Vy tady prý všechno víte,“ doplnila.

Dočkají se infocentra dotační podpory?

Před krajem i samotnými informačními centry stojí v příštích letech několik úkolů, které si před sebe vytyčily v programových dokumentech rozvoje cestovního ruchu. Kraj jako takový by především pro další podporu turistické infrastruktury měl začít vyhlašovat a realizovat dlouhodobý grantový program zaměřený na provoz a další rozvoj informačních center na svém území. Podle strategie rozvoje zmíněné v úvodu by k tomu nejpozději do roku 2020 mělo skutečně dojít, přičemž v programu by měla být z rozpočtu každoročně vyčleněna částka pohybující se okolo 1 milionu korun. Jak bylo v tomto seriálu článků několikrát odhaleno, finanční podpora infocenter ze strany kraje je důležitá především pro zajištění jejich dalšího rozvoje. Druhým významným programovým cílem, kterého by chtěl kraj dosáhnout svou podporou, je rozvoj systému sdílení turistických informací a aktualit mezi sousedními infocentry v regionu i mimo něj.

Zatímco se například infocentru v Žatci zvýšil počet návštěvníků od roku 2011 téměř čtyřnásobně, do toho litoměřického zamířilo oproti zmíněnému roku o téměř 68 procent více klientů.

Samotní zástupci oslovených informačních center poté v oblasti své činnosti vnímají spíše drobné nedostatky. „Žádné konkrétní mne nenapadají, ale zlepšovat a pracovat jak na sobě, tak na vylepšení infocentra a servisu návštěvníků je třeba pořád,“ uvedla Sabina Řezáčová. Hana Boháčková se zase domnívá, že místní infocentrum i mnohá další by těžila z navýšení počtu stálých zaměstnanců, kteří by zajišťovali jejich provoz.

„V rámci naší práce si s nedostatky umíme poradit. Ale bylo by pro nás přínosné, kdyby například v národních reklamních kampaních nebyly vidět pouze známé a turisticky atraktivní oblasti, které si už dnes na nedostatek návštěvníků nemohou stěžovat, ale aby byl dán prostor těm doposud opomíjeným,“ zmínila Hana Mildová s tím, že vyšší pozornost by si podle ní zasloužilo nejen město Litoměřice jako takové, ale kupříkladu i České středohoří obecně.

Foto: IC Litoměřice, TIC Kadaň, TIC Žatec