|
Lázeňská společnost Imperial Karlovy Vary se v souladu se svojí filozofií prezentuje jako „tvůrce moderního lázeňství“. Jeden z nejnovějších počinů firmy toto heslo naplňuje doslova a do písmene – počátkem října představil Imperial zbrusu nový a vpravdě revoluční lázeňský pohárek. Jméno a tvar mu propůjčila květina kala, autorem je renomovaný designér Štěpán Kuklík.
Na první pohled se to nemusí zdát zcela zřejmé, ale vyvzorovat a uvést na trh lázeňský koflík zcela nového tvaru je výjimečná událost. Ne, že by tato typická lázeňská pomůcka nelákala k moderním zpracováním, ale různé novodobé designové pokusy, byť umělecky třeba zajímavé, zůstaly na úrovni tvarových extravagancí a do sériové výroby nebyly zařazeny. Vývoj pohárku pro klasické lázeňské účely se na dlouhá desetiletí zastavil.
Historie lázeňských pohárků
První lázeňské koflíky z kameniny a později z porcelánu se objevují od 30. let 17. století. Nahradily dříve používané nádobky cínové, keramické a skleněné. Nejstarší dochovaný koflík pochází z 1. poloviny 18. století. Původními lázeňskými pohárky byly nejprve obyčejné hrnky, případně bucláčky cibulovitého tvaru. V letech 1750 až 1850 převažovaly koflíky vejčitého tvaru. Problém ale spočíval v tom, že při pití minerální vody musí pacient promenovat, takže při pití z hrnku docházelo k různým společenským nehodám i úrazům. Proto byl pohárek na konci 19. století opatřen dnes již typickým dutým ouškem, které slouží k nasávání léčivé vody do úst. „Nevíme, kdo brčko vynalezl, ale první pohárky s ním se začínají objevovat po roce 1890,“ říká Stanislav Burachovič, historik Krajského muzea Karlovarského kraje, muzea Karlovy Vary.
V polovině 19. století se pohárky nosily během lázeňské vycházky, aby nepřekážely, v koženém pouzdře zavěšeném přes rameno, mnohdy po způsobu kukátek či dalekohledů. Byly totiž poměrně velké, vešlo se do nich běžně kolem 210 mg minerální vody (dříve, ještě přibližně před 120 lety, se vyráběly koflíky o obsahu 150 mg). Ploché pohárky se objevují po roce 1900. Jejich design vychází vstříc požadavkům elegance, ale také praktičnosti a skladnosti, při procházkách se daly pohodlně ukrýt do kapsy či dámské kabelky.
Od poloviny 19. století do dnešních dnů zůstávají lázeňské pohárky poměrně luxusním uměleckým předmětem, kdysi bohatě dekorovaným ruční drobnomalbou karlovarských motivů, který při pobytu v lázních funguje jako praktická léčebná pomůcka i jako módní doplněk, a po návratu z lázní zůstávají středem zájmu jako suvenýr.
Kala: v jednoduchosti je síla
Nový design Kala vychází důsledně z klasických, konzervativních tvarů lázeňských pohárků. Zároveň se však svou jednoduchostí a čistotou tvaru, inspirovanou květem stejnojmenné rostliny, hlásí k soudobému designu a k modernímu pojetí uměleckého zpracování praktických předmětů. Pohárek zachovává všechny požadavky léčebné pitné kúry i praktičnosti pro pacienta při jeho používání. Uvnitř pohárku je kalibrace naznačující předepisované dávky minerálky. Tím se pohárek Kala odkazuje k hlubší minulosti, kdy lázeňské koflíky bývaly cejchovány.
Pohárek Kala není určen pro distribuci v běžných prodejnách porcelánu, v prodeji bude výhradně v hotelech společnosti Imperial Karlovy Vary a na několika dalších místech. Vyráběn je v několika variantách lišících se dekorem a tvarem ucha, čímž společnost vychází vstříc klientům s různým vkusem. Základní varianta je bez dekoru a bez ucha. Bílá varianta s uchem se nazývá Kala Alba. Verze se stříbrným dekorem nese název Kala Argenta. Nejvíce zdobenou verzí s poněkud historizujícím dekorem i designem ucha je Kala Aurea. Výrobcem pohárků je společnost Thun Studio, známé kvalitou zpracování své produkce. Záštitu nad pohárkem Kala převzala paní Livia Klausová, manželka prezidenta ČR.
-red-
Foto: Imperial Karlovy Vary
 O autorovi pohárku MgA. Štěpán Kuklík (33) patří k našim nejnadanějším designérům. Věnuje se navrhování interiérů i designu drobných předmětů běžné denní potřeby. Mezi nejvýznamnější realizace jeho designérského studia Artcore patří mj. gastronomické interiéry nového komplexu River City v pražské čtvrti Karlín, které navrhoval pro klienty Europolis a Maar Dimo. Projekt River City získal několik významných architektonických cen. Ucelené vzdělání získal Kuklík na Střední průmyslové škole keramické v Bechyni, kde vystudoval obor Výtvarné zpracování keramiky. Design výrobků vystudoval na Výtvarné škole Václava Hollara v Praze. Poté byl přijat na Divadelní fakultu Akademie múzických umění, kde studoval v ateliéru Scénografie alternativního divadla pod vedením docenta Kalfuse a docenta Matáska. Souběžně při studiu na DAMU studoval na Vysoké škole umělecko-průmyslové v ateliéru Design výrobků, kde strávil 2 roky pod vedením Michala Froňka a Jana Němečka ze studia Olgoj chorchoj. Studium scénografie jej přivedlo k práci filmového architekta. Realizoval několik krátkometrážních filmů pro FAMU a později pracoval i pro zahraniční produkce. V roce 2004 společně s kolegyní a partnerkou Mayou Raškovou založil ateliér Artcore, který se věnuje nejen navrhování interiérů, ale poskytuje klientům komplexní servis také v oblasti designu průmyslových výrobků. |