Který Pražan by rád neslyšel, že jeho město patří k nejkrásnějším metropolím světa, a to i přesto, že život v ní má pro její obyvatele jistá úskalí. Do hlavního města ročně přicestují téměř 4 miliony cizinců. Ti však na Prahu nahlížejí jako na celek, a především její historická část u nich vzbuzuje zážitkové emoce. O České republice se mluví jako o srdci Evropy a o Praze jako její konzervatoři. „Co Čech, to muzikant,“ říkávalo se už za Rakouska-Uherska. Platí to však dodnes?
Kladné odpovědi na tuto otázku se lze dobrat dokonce i ve vzdálených zemích jako v Japonsku, Jižní Koreji, Austrálii či Americe. Čeští skladatelé a interpreti, kteří po světě šíří naši hudbu, se navíc významně podílejí i na zvýšení zájmu turistů navštívit zemi „kde hudbu mají lidé i v srdci“. Tolik citace prezidentky ASTA na prezentaci České republiky na Světovém turistickém kongresu ASTA v Montrealu v roce 2005.
O existenci egyptských pyramid víme již od školních let, a přesto není nad to spatřit je na vlastní oči. A totéž lze říci i o české hudbě. Ta je v zemi svého původu vnímána jako samozřejmost, ale ona je zároveň součástí turistických programů. Průzkumy ji řadí dokonce k důležitým motivačním návštěvnickým faktorům. Zatímco hudební sluch je spojován s ušima, vnímání hudebního prožitku je spojováno se srdcem a láskou k hudbě. Navozuje i srdečnost tolik důležitou k poznání země, do níž turisté s určitým očekáváním přijeli.
Necestují však čeští umělci raději za svým publikem do zahraničí, kde se jim dostává nejenom zasloužených ovací, ale i honorářů? Na to jsme se zeptali operní pěvkyně Anny Klamo.
Od doby, kdy jsem zpívala v Dětském pěveckém sboru Československého rozhlasu, jsem měla možnost cestovat po světě a zažívat radost z úspěchů, které jsme u publika měli. A když jsme v nejrůznějších soutěžích ještě vyhrávali, byla jsem přesvědčena, že Češi jsou nejlepšími muzikanty na světě, a já jsem moc chtěla mezi ně patřit.
Jste laureátkou mnoha mezinárodních pěveckých soutěží v Česku, Evropě, Kanadě, a přesto se nebráníte speciálním vystoupením před obyčejným publikem.
Na soutěžích, kterými jsem prošla již od studentských let na HAMU, jde o profesionalitu hlasu a projevu před vysoce odborným publikem-porotou. Běžné publikum od vás očekává, že do toho dáte navíc i kus svého srdce. Tam už nejde o jemné nuance pro odborníky, ale o zážitek. A má-li ho publikum, máme ho i my.
Je rozdíl zpívat a hrát představení cizincům u nich doma nebo doma u nás?
Jako sólistka jsem měla krásné role v operách, operetách i muzikálech prakticky ve všech známých scénách v republice včetně Národního divadla a Státní opery v Praze. Lidé zde hudbě rozumějí, ale jejich reakce na výkony umělců – jak bych asi řekla – jsou kultivované. Možná pod vlivem italských tenorů ale začínají již být spontánnější, živější a uvolněnější.
Jak na vaše vystoupení reagují v zahraničí?
Musím říci, že obstát v konkurenci skvělých pěvců je velice náročné. Přijedeme-li jako sólisté ze zahraničí, neočekává publikum, že jsme tam přijeli na výlet. S manželem Michalem, též operním pěvcem, jsme projeli například několikrát USA a Japonsko s galaprogramy a představeními Rusalky. A právě to, že několikrát, svědčí o tom, že česká hudba a zpěv v originálním i cizojazyčném provedení mají ve světě vynikající úspěch.
Vy však zpíváte nejen na velkých pódiích, ale také v hotelích, klubech, lázních, firemních akcích atd. Není to pro vás hlavně nutnost obživy?
V zahraničí je to zcela běžné a k tomu máme uzpůsobený i široký repertoár. Rozhodně nejsme hudební kulisou či dezertem k večeři, a to jak v Čechách, tak v zahraničí. Náš repertoár vyžaduje nákladné kostýmy, líčení, hudební doprovod a na to padne také velká část naší obživy – honorářů.
V prosinci jste měli mnoho koncertů s vánoční tematikou a také speciální programy přizpůsobené silvestrovskému veselí. Většina vašich diváků byla z řad zahraničních turistů, že?
My jsme se nacestovali až dost a stále více jsme si byli vědomi, že cizinci chtějí slyšet naši hudbu v zemi, která jí je proslulá. Proto rádi spolupracujeme s incomingovými cestovními kancelářemi na hudebních pořadech. Umíme pro jejich klienty připravit program tzv. na klíč, a to i v několika jazykových mutacích. V letošním roce budeme mít po celý srpen každý pátek a sobotu originální představení plná překvapení na Maltézském náměstí v Praze v sídle jediné evropské Konzervatoře Jana Deyla pro zrakově postižené. A právě tam by její absolventi mohli vyprávět, jak lze svět poznávat pomocí hudby, jak se hudbou a zpěvem dostat od srdce k srdci.
Vaše nabídka představuje mimo jiné výběr písní a duetů, který zpívala nejvýznamnější česká sopranistka Emma Destinová společně se svým jevištním partnerem, italským tenoristou Enricem Carusem na nedávno zrekonstruovaném zámku ve Stráži nad Nežárkou, nejkrásnější melodie a písně, volné zpracování nejhranější české opery na světě Rusalka vycházející z části z principů Laterny magiky.
Naše Rusalka, to je barevná show, kdy se zpěv na divadelní scéně střídá s dějem na plátně. U zahraniční klientely zaznamenává zcela mimořádný úspěch. Neberte to jako reklamu, ale my svůj repertoár budujeme po mnoho let a dá se říci, že jsme mu věnovali tisíce hodin.
Anna a Michal Klamo vždy přemýšleli, jak jej přiblížit turistům z různých zemí světa. Poznali, že jejich vkus není stejný, a proto tomu odpovídá i komponování jejich programů. Je to sice náročnější, ale například na „jejich“ srpnovou Rusalku jsou některá představení vyprodána zahraničními turisty již nyní. „Praha nabízí po většinu roku pro zahraniční návštěvníky nejrůznější kulturní akce. V této pestrobarevné mozaice budou svítit i naše hudební kamínky,“ uzavírají Anna a Michal Klamo.
Text: Ladislav Dragula, Enviropress
Foto: archiv