Duben, respektive jeho 12. a 13. den, měl v kalendáři červeně vyznačen nejeden hoteliér a restauratér. V tomto termínu se totiž konal další ročník konference Hospitality & Tourism Summit. A již v úvodu je třeba předznamenat, že tento event z dílny společnosti Blue Events patřil opět k tomu nejlepšímu, co se v této oblasti nabízí. A opravdu to neříkáme proto, že jsme měli tu čest se na obsahu konference podílet. Hlavní téma konference bylo shrnuto do hesla Kde brát sílu a motivaci pro další rozvoj. Dějištěm byl hotel Crowne Plaza Praha.
Financování, kvalita a legislativa cestovního ruchu
První část jednání v plénu řídil prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky Václav Stárek. Kvalitu coby nástroj konkurenceschopnosti vyzdvihl do názvu svého příspěvku Aleš Hozdecký, ředitel Odboru cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Z jeho úst ale zazněly také informace o přípravě nové státní koncepce cestovního ruchu pro léta 2014–2020. Ta by měla být pojata praktičtěji než koncepce dosavadní, mimo jiné i díky tomu, že by do tohoto dokumentu měly být zapracovány poznatky z analýzy stávající koncepce. Krátce se Hozdecký zmínil o přípravě zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu, o budoucím zaměření kohezní politiky v oblasti cestovního ruchu po roce 2014 či o uvažované novele zákona 159/1999 Sb. A samozřejmě byla řeč o národním systému kvality služeb v cestovním ruchu, který ministerstvo připravuje.
Generální ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška vystoupil s prezentací o aktuálních trendech na straně domácí i zahraniční klientely. Řeč byla mimo jiné o tom, že předvídání spotřebního chování turistů je stále složitější. Jasný je ale trend od globalizace k lokalizaci a roste poptávka po nabídkách šitých na míru. Turisté také stále více chtějí být součástí dění. Informace hledají především na internetu a u známých. Zazněly též vybrané informace z loňské letní části monitoringu domácího cestovního ruchu – mimo jiné to, že většina návštěvníků cestuje s partnerem či známými, přes 80 procent využívá stravovací zařízení a většina utratí za den částku do 1 000 korun, z hlediska aktivit vede pěší a poznávací turistika, cykloturistika a vodní sporty. Většina návštěvníků se do regionu vrací opakovaně a s pobytem v regionech panuje spokojenost. Klesá význam CK jako informačního zdroje, roste naopak význam internetu, zejména vyhledávačů a specializovaných portálů. Vondruška hovořil i o trendech v Evropě, které jsou popsány v monitoringu na http://monitoringevropa.czechtourism.cz . Zazněly i úvahy o očekávaném vývoji cestovního ruchu v letošním roce – scénáře se liší od mírného nárůstu až po zhruba 12procentní pokles.
Jakub Hlaváček, ředitel odboru výzkumů, trendů a inovací agentury CzechTourism pak hovořil důležitosti segmentace návštěvníků při cílení marketingových aktivit a prezentoval výsledky průzkumů zaměřených na vnímání České republiky ruskými turisty a čínskými bloggery. Tyto informace si můžete detailněji přečíst v minulých vydáních COT business.
V následné panelové diskusi na téma Pohon a brzdy cestovního ruchu se účastníci zamýšleli nad předpokládanými efekty chystaného zákona o cestovním ruchu a nad tím, jak financovat a kontrolovat smysluplnost regionálních programů. Diskuse byla i o významu kvalitativních standardů v cestovním ruchu. Zapojili se do ní ředitel K+K Hotels Otakar John, zástupce ředitele lázeňského komplexu Felicitas Josef Mičan, Jan Školník z Agentury pro rozvoj Broumovska a také radní hl. města Prahy Václav Novotný. Z jejich vyjádření mimo jiné vyplynulo, že pohonem pro cestovní ruch by měla být zejména spolupráce a synergie.
Slušnost, zodpovědnost a adresnost se vyplácejí
Zodpovědnost v HORECA podnikání v širším smyslu byla tématem druhého plenárního bloku konference. Tuto část uvedl viceprezident SOCR ČR Pavel Hlinka provokativním příspěvkem s názvem Proč mají platit jen poctiví. Zdůraznil, že šedá ekonomika, kdy někteří podnikatelé vyplácejí až 50 % mezd „pod stolem", způsobuje nejen nerovné podmínky, ale sráží i celkové výsledky a renomé oboru.
Navazující přednáška Tomáše Máčaly, generálního ředitele Crowne Plaza, mnohé velmi překvapila svým filozofickým rozměrem, který reflektoval posun ve vědomí celé společnosti. Na mnohých příkladech dokumentoval, že kromě peněz a materiálních potřeb nabývá na významu hlavně radost z naplnění osobních hodnot, jakými jsou štěstí, harmonie, zodpovědnost, respekt, úcta, … a předvedl, jak se tyto hodnoty mohou pozitivně odrazit v řízení hotelového businessu.
Jiným způsobem vystihl respekt k novým hodnotám zákazníků příspěvek Luboše Kastnera z Plzeňského Prazdroje. Dokázal, že ani leader trhu s robustní tradicí se nesmí zaleknout odvážných inovací a změn, které se mu s ohledem na měnící se preference zákazníků vyplatí.
Hezký příklad reakce na sílící environmentální cítění spotřebitelů představili i zástupci vybraných hotelů a restaurací v diskusi na téma kohoutkové vody nabízené zákazníkům a hotelovým hostům namísto vody balené. O své konkrétní zkušenosti s podáváním kohoutkové vody se podělili Martin Jambor, operations manager Hotelu Josef a Maxmilian Hotelu, Aleš Pikal, food and beverage manager z hotelu Park Inn Prague, a Jaroslav Tuček, jednatel z kavárny Můj šálek kávy.
Zodpovědností a určitou značkou kvality v gastronomii je tzv. „Slow Food" – styl gastronomie, který vznikl v 80. letech v Itálii jako protipól fastfoodovým jídelnám. O této organizaci působící v 150 zemích, ale především o osvětě slow food hovořila na konferenci Blanka Turturro.
Svěží marketingové nápady
Odpolední blok konference moderovaný Romanem Vacho přinesl sérii „best practices", které se zařadily mezi nejlépe hodnocené příspěvky konference.
Nejvyšší náklady ve službách jsou vždy na pracovní sílu. Jak s ní správně hospodařit, jakých chyb a stereotypů a tím i zbytečně vysokých nákladů se vyvarovat, vysvětlila Eva Háková, Director of Finance, Hotel Mandarin Oriental Prague.
Mezi best practices velmi zaujala Marta Marianová a její Hotel ve vinařství a Vinařství v hotelu – inspirativní vtipně podaná případová studie kongresového hotelu Galant v Mikulově. Rozměr a vize tohoto podnikatelského záměru během jeho realizace odvážně narůstaly a paní Marianová s dalšími členy rodiny si vysloužili velkou poklonu celé audience za důslednost, s jakou dokázali z původního „vředu na tváři Mikulova" vybudovat největší zelený hotel s nejvyšším komfortem na jižní Moravě.
Velkým osvěžením konference byla dvě závěrečná marketingově orientovaná vystoupení. V tom prvním vysvětlil Tomáš Hrivnák pojetí značky jako sociálního objektu a ukázal na pozitivních i negativních příkladech, proč tvorba destinační značky nemůže být tyranskou disciplínou a vznikat příkazem shora, ale vždy musí dát kontrolu nad svým obsahem lidem, kteří v destinaci žijí.
A závěrečný příspěvek Petra Šourka a Pavla Kotyzy, jednatelů cestovní agentury Corrupt Tour „To nejlepší z toho nejhoršího" získal díky humornému podání překvapivě úspěšného podnikatelského záměru s nečekaným mezinárodním ohlasem od účastníků nejlepší ocenění, i když mnozí přítomní do poslední chvíle nevěděli, zda to, co slyší, je pravda nebo zda si z nich pánové nedělají legraci.
Párování piva s jídly aneb jak se dobře bavit i vzdělat na společenském večeru Společenský večer na závěr prvního konferenčního dne se konal ve velmi originálním prostředí Staré čistírny odpadních vod – Ekotechnickém muzeu v Bubenči. Ti, kdo pozvání na večer přijali, rozhodně nelitovali. Atmosféra krásně osvětlené a příjemně vyhřáté industriální stavby, seznámení s její historií na prohlídkové exkurzi či dobrá hudba byly kulisou k hlavní programové náplni, jíž bylo putování po 5 stanovištích nabízejících pivní speciály z portfolia Plzeňského Prazdroje doplněných speciálním jídelníčkem sestaveným šéfem kulinárního týmu Nestlé Tomášem Konopkou. Účastníci nejvíce ocenili odbornou i zábavnou show Václava Berky, nadšení a zaujetí sládků a kuchařů na všech stanovištích a to, že dostali průvodce s rozpisem všech receptů doplněných fotografiemi. V rámci společenského večera byl také vyhlášen vítěz hlasování o nejúspěšnější koncept marketingové komunikace v hotelnictví a lázeňství za rok 2011. Samotná volba proběhla na závěr odpoledního bloku summitu, kdy o vítězi hlasovali přímo přítomní účastníci v sále. Vítězem se stal Chateau Herálec Boutique Hotel.
Diskuse – nejpraktičtější a nejvíce ceněná část konferenčního programu
Druhý den konference patřil pěti specializovaným diskusním sekcím, věnovaným efektivitě v gastronomii, marketingu a managementu měst, problematice HR ve službách, metodám, které napomohou zvýšení loajality zákazníků a formám spolupráce při řízení cestovního ruchu v regionech. Všechny sekce byly mimořádně dobře připraveny – podle výsledků hodnocení na základě písemné ankety získaly nejlepší průměrnou známku v historii konference.
Gastronomie a efektivita
Lukáš Limprecht, viceprezident AHR ČR pro gastronomii a provozovatel Zámecké restaurace Vlašim si do diskusní sekce pozval Jakuba Černého, projektového manažera společnosti Torád, bratry Müllerov, spolumajitele restaurací Šupina & Šupinka, Třeboň, Romana Poláška, spolumajitele Hotel-Restaurantu Na Mýtě, Bezděkov nad Metují a Václava Svobodu, odpovědného vedoucího Hybernia Praha, aby s nimi z pohledu restaurací fungujících v rozdílném prostředí hledal a nacházel odpovědi na společné otázky: Jak vytvořit v gastronomii hodnotu pro zákazníka i pro provozovatele? Jak uvařit za 80 nebo 120 Kč a co za to nabídnout? Jak vnímají českou kuchyni a kolik jsou ochotni za ni zaplatit zákazníci z velkého města vs. zákazníci z regionů? Jak nalákat turisty na regionální speciality? Tradicí, kvalitou a rodinnou atmosférou. Jak pracovat s nabídkou poledního menu? Kritérium úspěšné restaurace aneb jak dosáhnout toho mít i v pondělí večer plno? Co zákazník očekává od moderní gastronomie a jak ho zapojit do naplnění jeho očekávání?
City marketing a management destinace
Tomáš Hrivnák, specialista na řízení značek ze společnosti Idealisti řídil jednání v sekci věnované city marketingu a managementu destinace. V té účastníci hledali odpovědi na otázky jako „Jaký formát by měla mít rozvojová strategie města jako turistické destinace?", „Jak pracovat se značkou města?", „Jak systematicky prezentovat aktivity města veřejnosti a efektivně komunikovat s domácími či zahraničními médii?" „Jaká jsou rizika vytváření městské identity shora, tedy cestou administrativních nařízení?", „Jak optimálně nastavit nástroje a rámce pro spolutvorbu městské identity zdola?" nebo „Jaké jsou výhody spolupráce občanských a zájmových skupin?"
První z řečníků, jednatelka společnosti DRING Consulting Barbora Hrdinová, mluvila o důležitosti rozvojové strategie pro města s ambicí být lákavou turistickou destinací. Hojně ve svém příspěvku citovala z nedávné studie European Capital City Tourism od společnosti Roland Berger, z které mimo jiné vyplynulo, že města, která mají zpracovánu rozvojovou strategii, nebyla v době ekonomické krize tolik postižena poklesem cestovního ruchu. Zaznělo i několik příkladů inspirativních strategií – např. Visit Scotland nebo země kolem Baltského moře. Při plánování strategie je podle Hrdinové potřeba klást si tyto dotazy: „Jak je naše město či místo vnímáno?", „Máme něco unikátního?", „Máme příběh?", „Jaké jsou naše silné stránky?" a „Jaké jsou současné trendy?". Je třeba také zvážit, zda má město zpracovávat strategii samo či s dodavatelem a zda ke zpracování přizvat i odborné partnery a veřejnost.
Adéla Koudelová, vedoucí oddělení Marketingu investičních příležitostí a turismu Magistrátu města Ostravy představila město jako centrum nejrychleji rostoucího tuzemského regionu. Ostrava se podle jejích slov změnila, neboť investicemi zúročila svoji průmyslovou tradici. Rozvojová strategie města staví na tom, aby Ostrava byla městem pro život, a vychází ze strategických dokumentů, jako jsou strategický plán rozvoje města na léta 2009–2015, integrovaný plán rozvoje města a Marketingová strategie rozvoje turistické oblasti. Město nyní pracuje na nové vizi pro léta 2012–2020, v souladu s kterou by mělo město posílit svoji konkurenceschopnost v rámci vnitřního trhu EU a zrychlit růst směrem k průměru ekonomické úrovně EU. Rozvojová strategie města jako turistické destinace pak staví na turismu profesním, industriálním a zábavním. A zřejmě úspěšně – v loňském roce přenocovalo v Ostravě o 12,4 procenta více lidí než v roce předchozím a Ostrava byla tahounem návštěvnosti celého kraje.
Že je Plzeň vnímána jako „město piva", není pochyb. O tom, jak se město pokouší obohatit tuto značku o kulturní rozměr v souvislosti s kandidaturou (a následnou výhrou) na Evropské hlavní město kultury 2015, pak na konferenci přednášela Zuzana Smotlachová, vedoucí odboru prezentace a marketingu plzeňského magistrátu. Jak informovala, strategie města v oblasti cestovního ruchu je nyní novelizována. Připomněla historické milníky města i jeho značky, která je svázána s image legendárních místních značek a kulturních tradic. Zmíněny byly strategické dokumenty i instituce, které mají zodpovědnost za marketing města. Smotlachová přestavila i vývoj loga Plzně od „historického komiksu" po současná dvě loga spojená s projektem EHMK 2015 (podle aktuálních informací by mělo dojít k sjednocení vizuálního stylu projektu i města). Plzeň coby turistická destinace se dnes prezentuje jako město piva, město památek a příběhů, město kultury, město na soutoku čtyř řek či jako „zapomenutý" region Plzeňsko. Od Smotlachové se účastníci také dozvěděli, jak se město v příštích letech změní.
Zajímavým příspěvkem byla i prezentace vedoucí Kanceláře strategie města Magistrátu města Brna Marie Zezůlkové. Ta se zamyslela nad tím, co je city branding a proč má smysl se jím zabývat, a dále hovořila o tom, jak je budována značka města Brna. Strategie města podle ní vychází z vize, která říká, že „Brno chce být městem s pozitivní image, místní ekonomickou základnou zaručující jeho konkurenceschopnost v evropském prostoru, s dobrou dopravní dostupností, kvalitními podmínkami pro život obyvatel a zdravým životním prostředím a centrem inteligence, výzkumu a inovací. Brno chce být lepší." Zezůlková hovořila o tom, jak složité bylo hledání identity a priorit Brna, ukázala vývoj loga a sloganu města („Žít Brno") apod. Povzdechla si nad tím, že implementace strategií a zavádění značky jsou závislé na schvalování politiků, takže celý proces je zdlouhavý a komplikovaný. V Brně se navíc situace zkomplikovala tím, že se aktivity města staly „obětí" guerilla marketingu a nabraly poněkud jiný směr.
HR alias služby stojící na lidech
Diskusní sekce Zdeňky El Kassemové, HR Director, Four Seasons, byla rozdělena do dvou částí. V první vystoupili Jana Felxová a Jakub Morávek ze společnosti AK Felix & spol. s praktickými dopady novelizace zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce. Diskuse se zaměřila zejména na to, jaké jsou praktické dopady definice závislé práce a jaké faktické důsledky lze předpokládat s novým vymezením nelegální práce (problematiky tzv. švarcsystému).
O nejčastějších chybách při výběru zaměstnanců hovořil Martin Šafr z Institutu pro pracovní psychodiagnostiku.
Protože zaměstnanec je základním předpokladem poskytování kvalitních služeb, úlohou vzdělávání zaměstnanců v rozvoji zaměstnaneckých dovedností se zabýval Michal Vevera, HR & Training Manager OREA Hotels. Hovořil o postavení trainingu, jeho poslání a cílech a jaké aspekty ovlivňují trainingový proces.
Ve druhém bloku hovořil Jan Žufan, prorektor pro výzkum a vedoucí Katedry ekonomie a ekonomiky, Vysoké školy hotelové v Praze 8, o flexibilitě pracovní síly a jejím optimálním využití v podnicích služeb.
O to co dokáže síla vnitřní motivace zaměstnanců a jak jí dosáhnout se podělil Erik Zlámal ze společnosti Starbucks Coffee. Vysvětlil, proč při výběru nových kolegů má pro něj osobnost vždy přednost před zkušenostmi.
Jak zajistit, aby se turisté vraceli
Klára Zachariášová, generální sekretář AHR ČR, moderovala sekci hledající odpověď na otázku „Jak zajistit, aby se turisté vraceli". Témata pro jednání byla vypsána tato: Co funguje z pohledu ziskovosti nejlépe – věrnostní programy, akce, speciální nabídky? Teorie i praxe věrnostních systémů. Jak může pomoci systém postavený na datech? Jaká je realita věrnostních programů v hotelnictví a restaurací v ČR? Jak vnímají věrnostní systémy velké hotely a jak malé? Jak mohou pomoci vybudovat loajalitu zákazníků slevové akce? Jak může budování loajality napomoci kampaň na slevovém portále?
První se do hledání odpovědí pustil Tomáš Poucha z Marketingového institutu, který se zamýšlel nad tím, co je věrnostní program a jaká očekávání od něj mají marketér a klient. Kromě jiného naznačil, že principem věrnostních programů není poskytování slev, ale získávání dat a práce s nimi. Díky věrnostnímu programu může firma získat přehled o tom, kolik a za co zákazník utrácí, co ho táhne zpět, jak se běžně chová, co je u něj pravidlem, kde na něj mluvit a na co slyší. A tím pak může lépe zacílit svoji komunikaci, zvyšovat prodej a realizovat zisk.
Vlastimil Plch, výkonný ředitel Chateau Mcely, krátce představil tento hotel a jeho vize, mise a představy. Informoval, že od roku 2009 zde funguje třístupňový věrnostní systém pro individuální hosty, od roku 2011 pak také program pro firemní klientelu. Vlastním program má také hotelová restaurace Piano Nobile – to pro hosty navštěvující pouze restauraci. Podle Plcha je důležitá propracovaná komunikace i s hosty mimo program, stejně jako neustálé vylepšování současného programu. „Nezbytné jsou výjimečné nabídky a stále nová překvapení," řekl Plch, podle kterého chce hotel nabízet víc než jen slevu typu 2+1 apod. Jako příklad uvedl třeba nabídku, kdy si hosté mohli nechat v hotelu zhotovit profesionální foto – a že jen málokdo přijel jen „na otočku", je nabíledni. Věrnost klientů buduje hotel i takovými drobnostmi, jako je pecen domácího chleba při odjezdu apod.
O věrnostním programu řetězce OREA HOTELS hovořil Zdeněk Hlinský, generální ředitel pražského OREA Hotelu Pyramida. Posluchači se tak dozvěděli o čtyřech typech karet a slevách z pultových cen, které díky nim hosté získávají. Hlinský potvrdil myšlenku, že principem věrnostního programu není sleva, ale možnost lépe komunikovat s hosty na základě dat, které řetězec díky věrnostnímu programu získává. Komunikaci s hosty označil za vůbec to nejdůležitější. „Oslovení klienta jménem při check-inu udělá víc než dvacetiprocentní sleva," konstatoval Hlinský. Podobně funguje i pozvání na drink od ředitele hotelu, kdy může navíc hotel získat cennou zpětnou vazbu. Řeč byla i o věrnostním programu pro sekretářky coby způsobu motivace korporátních a MICE hostů.
V sekci dále vystoupil Luděk Louda, ředitel obchodu hotelu InterContinental Praha. Od něj se přítomní dozvěděli, že hosté tohoto zařízení mají hned tři šance stát se členy věrnostního programu. Zhruba padesát milionů lidí ve světě nyní v kapse nosí kartičku programu skupiny InterContinental Hotel Group. Vlastní program pak představila i značka InterContinental, nejnověji také pražský hotel InterContinental. Ten, jak Louda zdůraznil, sází na jednoduchost – hosté získávají předem jasně definované benefity za každou x-tou návštěvu. Dále se pak Luděk Louda zamýšlel nad tím, co je cílem věrnostních programů a proč by měly hotely usilovat o opakované zákazníky.
Jako poslední před diskusí dostal slovo Jiří Carba, generální ředitel slevového serveru Zapakatel.cz. I ten má totiž nastaveny dva věrnostní programy – pro nakupující a pro dodavatele. Kromě toho Carba prezentoval výsledky nedávné analýzy chování hotelových hostů nakupujících na slevových serverech, která byla založena na odpovědích 40 hotelů v Čechách a na Slovensku a mezi 200 náhodně vybranými zákazníky. Analýza mimo jiné ukázala, že hoteliéři stále ještě neumějí náležitě pracovat s daty, která během komunikace se zákazníkem získávají. Možná i proto přetrvává názor, že slevové servery negenerují opakovanou návštěvnost.
Na nedostatky v práci s daty poukázala také analýza o používání věrnostních programů, kterou nedávno provedla AHR ČR mezi svými členy a jejíž výsledky prezentovala Klára Zachariášová. Velká část věrnostních programů nemá nastaveny cíle, špatně jsou nastaveny benefity, provozovatelé programů nevědí, na koho cílí, a špatně pracují s daty. Práci s věrnostními programy byla věnována závěrečná bohatá diskuse.
Řízení cestovního ruchu v regionech, formy spolupráce
Konference Hospitality & Tourism Summit není zaměřena jen na HORECA sektor, své významné místo zde má historicky i regionální problematika. Letos sekce moderovaná Evou Frindtovou, vydavatelkou C.O.T media, věnována řízení cestovního ruchu v regionech a formám spolupráce. O vztazích mezi krajskými úřady a organizacemi, které zajišťují rozvoj cestovního ruchu v krajích, regionech a oblastech, hovořili představitelé krajských úřadů, ale také zástupci destinační společností.
V úvodu sekce nejprve vystoupil Marek Mráz, ředitel odboru strategie a marketingové komunikace CzechTourism, aby představil nový model spolupráce s regiony, základní pilíře propojení národní úrovně marketingové komunikace s regionální nabídkou. Základním předpokladem funkčnosti spolupráce je konzistentní komunikace mezi agenturou CzechTourism a koordinátory turistických regionů. O tom, kde se potkává koncepce aktivit agentury CzechTourism s regionálními koncepcemi hovořili následně i zástupci regionů. Stále živým tématem se ukázala rajonizace cestovního ruchu.
V první části neplánovaně vystoupil také Aleš Hozdecký, ředitel odboru cestovního ruchu MMR, neboť řízení cestovního ruchu v regionech bude v následujících letech ovlivněno realizací či absencí připravovaného zákona o cestovním ruchu. Pak již následovaly současné modely řízení spolupráce v regionech.
První příklad ukázal, jak může fungovat spolupráce na území turistického regionu, který zasahuje do více krajů. Konkrétně šlo o region Český ráj, který leží na území tří krajů. Jaké jsou formy spolupráce, podpory a financování, vysvětlily Pavla Bičíková, manažerka projektů Sdružení Český ráj, Eva Hornová, vedoucí oddělení cestovního ruchu odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libereckého kraje a Vlasta Kratochvílová, vedoucí oddělení cestovního ruchu, odbor regionálního rozvoje, cestovního ruchu a kultury Královéhradeckého kraje. Třetí kraj, na jehož území Český ráj zasahuje, je Středočeský, z jeho strany se ale o spolupráci příliš hovořit nedá.
V úvodu tohoto příkladu, kdy není spolupráce všech tří krajů zdaleka vyvážená, vystoupila Lidie Vajnerová, náměstkyně hejtmana Libereckého kraje a předsedkyně Komise cestovního ruchu Rady Asociace krajů ČR s informacemi, jak přistupují jednotlivé kraje ke spolupráci v oblasti cestovního ruchu v kontextu celé republiky (k této problematice podrobněji na str. 44).
Druhý model – více destinačních managementů na území jednoho kraje – bylukázán na příkladu Ústeckého kraje. Jak je organizováno řízení cestovního ruchu v tomto kraji, proč zvolil krajský úřad model čtyř turistických regionů, které činnosti zajišťují v Ústeckém kraji destinační agentury, jak probíhá spolupráce s podnikateli, způsoby financování činnosti, co je Brána do Čech atd. vysvětlili Jiří Válka z oddělení regionálního rozvoje a cestovního ruchu Ústeckého kraje a Jiří Rak, vedoucí destinační agentury České Švýcarsko, o. p. s.
Konference Hospitality & Tourism Summit 2012 zaznamenala nejlepší hodnocení praktického přínosu odborných workshopů v její dvanáctileté historii. Ať je ta příští stejně tak kvalitní.
Text a foto: Eva Frindtová a Petr Manuel Ulrych
Foto: Jiří Šeda