Turisté u nás vypijí 4 % piva
Zahraniční turisté v Česku vypijí zhruba čtyři procenta z celkové tuzemské spotřeby piva. Vyplývá to ze studie, kterou pro Český svaz pivovarů a sladoven vypracovala společnost Ernst & Young. Zatímco průměrný Čech ročně vypije 143 litrů piva, na zahraniční turisty připadá šest litrů zlatavého moku za rok. Přes stagnaci domácí spotřeby zůstávají Češi největšími pijáky piva na světě. Z více než 20 milionů turistů, kteří loni navštívili Českou republiku, tvořily více než 70 procent národnosti, které se tradičně umísťují na předních příčkách ve spotřebě piva, jako jsou Němci, Slováci, Poláci nebo Rakušané. Zatímco každý Čech vypije v průměru asi třetinku piva denně, zahraniční turista během své návštěvy Česka zkonzumoval necelá dvě piva, plyne z průzkumu.
Tuzemské pivovary loni uvařily meziročně o 2,75 procenta více piva. Nárůst produkce byl způsoben zvýšením exportu bezmála o desetinu a poptávkou po pivních mixech. Rostl dále podíl lahvového a plechovkového piva na úkor sudového.
Denní lázně v Hodoníně? Snad v lednu 2015
První hosté by měli do denních lázní v Hodoníně přijít podle ideálního scénáře v lednu 2015. Společnost Lázně Hodonín totiž uspěla se žádostí o dotaci a na projekt takzvaných Bliss Day Spa za 120 milionů korun z Regionálního operačního programu dostanou 39 milionů. Na podzim chce ředitel Milan Sýkora udělat výběrové řízení a v prosinci začít stavět, řekl ČTK. Denní lázně jsou poslední službou, která v Hodoníně chybí. „Dotvořili bychom komplex nabídky pro klienty. Denní lázně chceme pojímat hodně léčebně," uvedl Sýkora. Jejich atraktivita spočívá v tom, že se lidé nemusejí ubytovávat a přijdou pouze na proceduru. Sýkora tak vidí potenciál v zákaznících z bližšího okolí Hodonína, tedy i ze Slovenska a Rakouska. Denní lázně nabídnou například kryokomoru, fototerapii, solné lázně, jodové sprchy a bazén. Příležitost tak vznikne i pro poskytovatele ubytování v Hodoníně a okolí. „Budou si moct vytvořit balíčky, do nichž zahrnou naše lázeňské procedury," uvedl Sýkora. Pokud se podaří na podzim vybrat dodavatele stavby a začne se stavět podle plánů v prosinci, bude stavba hotová na konci příštího roku. Dvě ze tří stavebních povolení už lázně získaly, třetí by podle Sýkory neměl být problém. Nový provoz zajistí 14 pracovních míst.
Jesenické lázeňské domy po rekonstrukci
Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku otevřely po několikaměsíční rekonstrukci Jubilejní vilu a dům Mír. Rekonstrukce objektů, které jsou určeny především pro pobyt rodin s dětmi, přišla na 40 milionů korun. Domy jsou po opravách nově propojeny. Uzavřeny byly od loňského roku. Lázně svou kapacitu po rekonstrukci domů nerozšířily, klientům však nyní nabízejí vyšší komfort. „Výrazně nám to zkvalitnilo ubytovací prostory pro matky s dětmi, jde o centrum rodinné rekreace v lázních. Součástí oprav byla i příprava prostředí pro děti, které jsou alergické či astmatické. Prostory jsou nyní antialergenní, jsou tam speciální podlahy i speciální nábytek," řekl ČTK obchodní ředitel lázní Tomáš Rak. Rekonstruována byla také promenáda. Jesenické lázně se specializují na léčení horních a dolních cest dýchacích, potíží krevního oběhu či nervové soustavy. Za svou existenci a pozdější proslulost vděčí Vinzenzi Priessnitzovi, jenž v roce 1822 založil první vodoléčebný ústav na světě. V blízkém okolí vyvěrá ze země kolem 80 registrovaných a pojmenovaných pramenů.
Janské Lázně: dětská léčebna Vesna i pro dospělé
Dětská léčebna Vesna v Janských Lázních na Trutnovsku zůstane zachována, kromě dětí bude sloužit i dospělým pacientům. Vyplývá to z plánu na stabilizaci ekonomické situace a ozdravení podniku, který předložil nový ředitel lázní Josef Šimurda. Státní léčebné lázně Janské Lázně o tom informovaly v tiskové zprávě. Rozhodnutí zachovat provoz léčebny Vesna zdůvodnil Šimurda tím, že má dobré jméno mezi pacienty a také tradici. „Dětských pacientů objektivně ubývá, je třeba tento fakt přijmout a přizpůsobit se mu, stejně jako to již řada dalších dětských zařízení udělala. Vesna bude poskytovat lázeňskou péči jak dětem, tak i dospělým," uvedl Šimurda. Podle něj bude nutné ve Vesně provést stavební úpravy, které zajistí, aby byly zdravotní péče, ubytování i stravování poskytovány pro obě kategorie pacientů odděleně. „Tyto úpravy budou prováděny v následujících zhruba 12 měsících. Dospělým pacientům by pak měla sloužit dvě samostatná patra Vesny," uvedl Šimurda.
Restaurace ve Francii musí „kápnout božskou"
Francouzský parlament se rozhodl přinutit restaurace, aby přiznávaly zákazníkům, zda nabízené pokrmy přímo vyrábějí ve své kuchyni, anebo jsou například z mražených polotovarů. Odhlasoval proto povinnost označovat nabídku na jídelních lístcích slovy „fait maison" (vyrobeno na místě), čímž je rovněž myšleno, že z čerstvých potravin. Zpřísnění podmínek pro provozování pohostinství podpořili podle agentury AFP poslanci napříč levicovým i pravicovým spektrem parlamentu ve snaze chránit dobré jméno francouzské gastronomie ve světě. A učinili tak za okolností, kdy stále více restauratérů přiznává, že svoje pokrmy chystá z polotovarů a mražených ingrediencí. Jestliže to zdůvodňují potřebou hlavně snižovat náklady, jejich kritici je nezřídka podezírají také z pohodlnosti, protože doba přípravy jídel se tak výrazně zkracuje. Restaurace čekají přísné inspekce, které budou ověřovat, zda údaje na jídelních lístcích jsou pravdivé. Podnikům hrozí v případě snahy o podvod přísné pokuty.
V bývalé pískovně v Oldřichově otevřeli ekokemp
V Oldřichově v Hájích na Liberecku otevřeli v červenci ekokemp. Zdejší středisko ekologické výchovy (STŘEVLIK) ho vybudovalo v bývalé pískovně. Čtyřhektarový areál nabízí alternativní a ekologické ubytování, a rozšiřuje tak nabídku levného bydlení pro návštěvníky Libereckého kraje. „Jde vlastně o upravenou přírodní plochu, která nabízí dostatečné soukromí pro klidnou rodinnou dovolenou pod stanem jen pár kilometrů od Liberce," řekla ČTK mluvčí Střediska ekologické výchovy v Oldřichově Lucie Fürstová. Areál Střediska ekologické výchovy v Oldřichově v Hájích, na který ekokemp navazuje, vznikl kolem 350 let staré památkově chráněné roubenky. Kolem domu postupně vyrostl moderní prostor vyprojektovaný tak, aby náklady na energie byly co nejnižší. V areálu je i takzvaný Sluneční dům s 53 lůžky, jsou tam moderně vybavené učebny a laboratoře. Součástí je však i malá farma s koni, ovcemi, kozami, slepicemi a oblíbenou přeštickou prasnicí Edunkou. „To vše mohou využít i návštěvníci kempu," poznamenala Fürstová.
Pardubice: u Tyršových sadů vyroste hotel?
U Tyršových sadů v Pardubicích by jednou mohl vzniknout velký čtyřhvězdičkový hotel s kongresovým centrem. O pozemky, kde stojí více než 20 let nedostavěné torzo sportovní haly, se zajímá developer. V září zastupitelům představí své plány podrobněji. Novinářům to řekli primátorčini náměstci Michal Koláček a František Brendl. „My budeme muset připravit znalecký posudek na ocenění pozemků," uvedl Koláček. Rada podle něj souhlasí s další přípravou projektu, rozhodnou zastupitelé. Developer se zajímá o pozemky na pravé straně ulice U Stadionu směrem k Labi, což jsou bývalá jatka, nedostavěná sportovní hala a volný pozemek na jihu. Všechny pozemky vlastní město a Nadace pro rozvoj města Pardubic. „Jde o hotel se zhruba 150 pokoji. Pokud by město nabídku akceptovalo, do tří let by ten hotel mohl stát," řekl Koláček.
Přes 500 restaurací v Praze nabízí kohoutkovou vodu
Více než 500 restaurací v Praze se zapojilo do projektu „Čerstvá kohoutková?" a nabízí svým zákazníkům vodu z kohoutku. Projekt zahájily společnosti Veolia a Pražské vodovody a kanalizace před čtyřmi roky s cílem zlepšit pohled veřejnosti na vodu z kohoutku. Celkem se v Česku zapojilo do projektu přes 800 restaurací. „V letních měsících je zájem provozoven větší, především tehdy, když restaurace otvírají zahrádky a venkovní prostory," uvedla mluvčí společnosti Veolia Marcela Dvořáková. V Praze nabízejí karafy s pitnou vodou např. v hotelech InterContinental Praha, Grand Majestic Plaza, v kavárně Café Lounge Residence nebo restauraci U Černého slunce. Některé hotely, např. Maximilián a Josef, dávají karafy přímo na pokoje, aby si hosté mohli natočit vodu z kohoutku, s vysvětlením, že pražská voda je kvalitní a nezávadná.
Text: -čtk- a -red-
Foto: Thinkstockphotos.com