HORECA a trh práce: Nejsou lidi!

Sobota podvečer pozdního léta. V mysli doznívají zážitky z uplynulé dovolené a to je ten správný čas vyrazit si do restaurace na romantickou večeři. Vcházíte do svého oblíbeného podniku, který není kupodivu ani zdaleka zaplněn. Usedáte, ovšem žádný číšník k vám nekvačí. Na stole je jídelní lístek s výrazným upozorněním: Dnes samoobslužný večer. Z důvodu nedostatku personálu Vás zveme k pultu, kde si můžete vybrat z připravených pokrmů. Zákusky si lze vytisknout na 3D tiskárně, nápoje jsou k dispozici z automatických píp. Přejeme dobrou chuť!

Někdo bude zklamán, jiný překvapen novinkami. Samoobslužné nalévání nápojů a 3D tiskárny pokrmů už reálně existují a provozovatelé se snaží tímto způsobem nabídnout svým zákazníkům něco, co jinde nepořídí. Ponechme nyní technologické trendy stranou a podívejme se na jiný aspekt: proč v naší oblíbené romantické restauraci chyběl kvalifikovaný personál?

Svět plný lidí, ve kterém nejsou lidi

Nezaměstnanost v České republice se letos drží kolem 5,5 procenta a od února do června 2016 počet lidí bez práce klesal. Od dubna je v Česku nejnižší nezaměstnanost v EU, což je velmi pozitivní ukazatel. Opačnou tendenci má nabídka volných míst, která se zvyšuje. Proto přibývají obory, ve kterých je citelný nedostatek zaměstnanců. Patří mezi ně i HORECA – hotely, restaurace, café; na aktuální stav v oblasti lidských zdrojů jsme se zeptali několika odborníků:

„Situace na trhu práce je stále horší, a to nejen v regionech, kde je poměrně vyšší nezaměstnanost, ale i tam, kde je prakticky nulová. Týká se to již nejen obsazování základních pozic ve službách gastronomie a hotelnictví, ale také pozic středního managementu. Problematika je poměrně široká a vstupují do ní nejen generační a demografické změny, současná struktura školství, podmínky na trhu práce, ale mnoho dalších faktorů,“ říká Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR.

Nabídka služeb v oboru gastronomie se stále rozšiřuje, vznikají netradiční restaurace, stylové čajovny, provozovny s exotickou kuchyní, podniky s kulturním programem – vývoj generuje stále nové pracovní příležitosti a jejich nabídka převyšuje poptávku po nich.

„Pracovní trh je nenasycen a projevuje se silný nedostatek uchazečů o pracovní pozice, a to nejen manažerské, ale i pomocné. Tuto situaci sledujeme napříč pracovním trhem a samozřejmě se odráží i v oblasti hotelů a restaurací,“ dodává Šárka Taxová, branch manager pro Prahu společnosti Grafton Recruitment.

Wanted: kuchař, číšník, recepční!

Z pohádek máme od dětství vštípeno, že takový vrchní kuchař a jeho pomocníci, kuchtíci, jsou báječné persony, veselé, dobrácké a nakonec i po zásluze odměněné. Realita života ale davy mládeže do kariéry kuchtíka nevhání – možná proto, že Řád zlaté vařečky nebo Řád zlaté šunky se už na vypnuté hrudi nevěší (škoda!).

Jak situaci vidí Dana Belušová, PR manager CPI Hotels: „Určitě chybí kvalitní kuchaři. Šéfkuchařem by díky ohodnocení a prestiži chtěl být každý, ne všichni však mají talent a charisma uřídit kuchyni, která obslouží stovky hostů. Takže nejpalčivější je situace u sous-chefů a řadových kuchařů. Kromě dirigenta totiž vždy potřebujete také kvalitní orchestr, abyste mohli tvořit nezapomenutelnou hudbu.“

Vedoucí provozoven ve spolupráci s personálními agenturami či úřady práce nejčastěji hledají pracovníky pro tyto pozice: číšník/servírka, kuchař, recepční, personál pro údržbu a úklid, poptávka je dále po manažerech obchodu nebo v lázeňských zařízeních po lékařském personálu a zdravotních sestrách – výběr je vskutku pestrý.

Vy v Praze se máte, ale co my zde v regionu…?

Setkávají se s problémy se zaměstnaností ve svých podnicích hoteliéři a restauratéři z celé země, nebo jen v určitých regionech? Máme tušení, že názor v mezititulku je fámou…

„Problém s obsazováním pozic existuje napříč celou Českou republikou. Vidíme často případy, že zaměstnavatelé nabízejí pracovní příležitost kandidátům, které před nějakou dobou propustili za hrubé porušení kázně. Nyní je ale povolávají zpět, aby zvládli základní provoz hotelu či restaurace,“ říká Pavla Berková, managing director personální agentury Dream Job, která se specializuje na segment hotelnictví a gastronomie.

Anebo o fámu nejde? Šárka Taxová z Grafton Recruitment dodává: „Stále je zde citlivé rozdělení velkých měst, především Prahy a regionů. Tam, kde se sbíhá kultura a infrastruktura, je jednodušší najít kvalitní pracovní sílu. Pro zaměstnavatele v odlehlém kraji je těžší kandidáty zaujmout a poskytnout jim pracovní podmínky srovnatelné právě například s Prahou.“

Andrea Pfeffer Ferklová, general manager karlovarského Grandhotelu Pupp, potvrzuje celoplošný problém: „Podle našich zkušeností se tato problematika netýká jen regionů, ale celé republiky. Už vůbec nerozhoduje kategorie jednotlivých hotelů. Myslím si, že problémy trápí úplně všechny, napříč republikou i kategoriemi hotelů. A problém se netýká jen oblasti hotelnictví a gastronomie, ale i dalších oborů. Obecně je těch, kdo chtějí pracovat, prostě nedostatek.“

Praha či další velká centra jistě nabízejí více možností, ale čelí také větší konkurenci. Ta se pak citelně zvyšuje v příhraničních oblastech, kde především Německo odsává značnou pracovní sílu, a to ze všemožných oborů.

Mít hospodu a pro vodu už nikdy nebejt k mání…

Waldemar Matuška toužil mít svou hospodu, alespoň v písničce, coby námořník; asi by neměl potíže sehnat do svého podniku nadšený personál. Jak ale dnes získat pracovité lidi na neobsazené pozice? Kde a proč to drhne jako písek v soukolí?

Dovolte osobní zkušenost s přijímacím pohovorem na místo obchodního manažera pro firemní klientelu ve velkém pražském hotelu. Splňoval jsem všechny předpoklady a požadavky na toto exponované místo (chyběl mi pouze věk a vzhled Cristiana Ronalda, ale to nebylo v podmínkách). Hezky jsme si notovali, až došlo na nevyhnutelný dotaz, jaké si představuji ohodnocení. Popravdě jsem řekl, že na minulé obdobné pozici v mezinárodní IT firmě jsem měl tento (nadprůměrný) plat a že si představuji coby elév jistěže o něco nižší. Slečna z hotelového oddělení HR si jen tichounce povzdechla „Uff“, a mně bylo jasné, že jsem prohrál – což se potvrdilo v rozlučkovém e-mailu o týden později. Měla obavu, že jsem „drahý“, že bych stejně brzy utekl na lépe placený post.

Peníze jsou jistě vždy až na prvním místě, ale jaké jsou další příčiny obtížného obsazování míst v HORECA? Vždyť samotný obor je bezesporu zajímavý a barvitý. Nesnadná pracovní doba (služby do pozdních hodin)? Fyzicky náročná práce (číšník)? Znalosti vícero jazyků?

„Pravděpodobně jsou to všechny výše uvedené důvody, nicméně v mnoha případech za tím stojí prostá neochota systematicky a zodpovědně pracovat a budovat si profesní či osobní kariéru od samotného začátku, za cenu relativně nižšího počátečního ohodnocení (15 až 17 000 hrub.), či za cenu případného dojíždění do zaměstnání. A nad tím vším ještě stojí náš naprosto neadekvátní sociální systém, který (nejenom) mladé lidi vůbec nemotivuje k práci,“ odpovídá Jan Motlík, partner & chairman of supervisory board společnosti Axxos Hotel & Spa Management.

Výhled do budoucna

Situace není růžová a vedoucí provozoven se poohlížejí po cizincích. „Ano, pravděpodobně se nevyhneme dovozu lidí ze zahraničí. Platové ohodnocení v segmentu HORECA je dle průzkumů trhu a statistických ukazatelů dlouhodobě pozadu, což ovšem nepovažuji za úplně relevantní ukazatel, protože tabulky zobrazují výhradně oficiální mzdy. Pomoci by mohla reklama na tento sektor v podobě různých atraktivních televizních soutěží a seriálů. Po různých kulinářských kláních se v posledních letech zcela jinak pohlíží např. na pozici šéfkuchaře. Určitě by svou roli sehrála i prestižní škola se zaměřením na cestovní ruch, která by mladým lidem pomohla získat vztah k tomuto odvětví. Byla by škoda, kdyby si uchazeči o zaměstnání tak hezký obor neoblíbili,“ říká Pavla Berková ze společnosti Dream Job.

Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR, vidí naději do budoucna: „Podařilo se nám prosadit mistrovské zkoušky, které budou dalším krokem ke zjednodušení procesu získání odborné a praktické kvalifikace. Umožní zároveň snadnější proces zapojení odborníků z praxe do školství. Chtěli bychom dosáhnout větší otevřenosti trhu práce pro zahraniční pracovníky, což se samozřejmě příliš nelíbí odborům. V loňském roce jsme dokončili projekt MŠMT na odbornou přípravu a stáže pro pedagogy a studenty z oboru a letos připravujeme další projekt pro přiblížení zájemců z řad absolventů škol pro naše členská zařízení. Směřujeme k duálnímu modelu, kde si budou zaměstnavatelé sami již od počátku vychovávat své budoucí pracovníky za konkrétních smluvních podmínek.“

Otázkou zůstává, proč je platové ohodnocení v segmentu HORECA poměrně nízké. Přežívá podvědomé vžité přesvědčení, že si pracovníci restaurací a lidé „na place“ vždy pomohou „bokem“? Je podíl třeba recepčního na celkovém produktu a službě nízký? Tady se odhaluje ono drhnoucí úzké místo: náročná práce, často s potřebnými nadstandardními znalostmi (vícero jazyků) a s přímým a okamžitým vlivem na spokojenost platících zákazníků nabízí nízké ohodnocení, které nemotivuje – je nutné vydržet a růst, což si zájemci o práci často nejsou ochotni uvědomit a akceptovat. Na druhou stranu je třeba chápat, že konkurence je ve všech oblastech cestovního ruchu obrovská a nedovoluje zvyšovat náklady, včetně mzdových, nad ekonomické meze…

Foto: Thinkstockphotos.com