Zvýrazněným tématem letošních veletrhů cestovního ruchu byla také kulturní turistika. I to je důvod, proč do Brna zavítal (na pozvání Národního památkového ústavu) hlavní architekt světoznámého zámku ve Versailles Frédéric Didier. Pro odbornou veřejnost uspořádal dvě přednášky, na kterých hovořil o obnově výjimečného historického objektu, které se věnuje od roku 1990.
Francouzský architekt hovořil o třech hlavních úpravách, které souvisejí s rekonstrukcí či obnovou památek ve Versailles a jejich zpřístupněním veřejnosti. Tou první je obnova pozlacené železné vstupní brány, která byla v minulosti rozebrána na zbraně a nyní v obnovené podobě bude sloužit k regulaci příchodu návštěvníků. Mimochodem změny letos nastanou i ve virtuálním návštěvnickém vstupu, neboť na webových stránkách začne sloužit nový rezervační systém vstupenek pro jednotlivce (pro skupiny již systém funguje). Druhý architektonický úkol, který spadá do Didierovy agendy, je obnova Malého Trianonu – zahrady a zámečku Marie Antoinetty, který byl ve špatném stavu po ničivé vichřici v roce 1999. Třetím a neméně aktuálním úkolem je přestěhování technického zázemí pracovníků zámku ze současných historických prostor do budovy bývalé vojenské nemocnice.
 Zámek ve Versailles |
Architekt poté odpovídal na četné dotazy publika. Jeden z nich se týkal i komerčního využití objektu. „Rauty a další společenské akce jsou pro nás důležité, neboť představují nezanedbatelné příjmy,“ řekl Frédéric Didier. „Máme pro tyto příležitosti vyčleněny prostory v zámku i v přilehlých budovách. Jednou z nejdůležitějších je velká oranžérie, kam se vejde až tisíc osob. Ročně pořádáme asi sto recepcí a také kulturní akce – koncerty, výstavy.“
Zámek ve Versailles, který je dnes nejnavštěvovanější památkou v Evropě, vznikl v době vrcholu královské moci ve Francii a stal se symbolem absolutistické monarchie. S přestávkou za vlády regenta Filipa Orleánského byl zámek od roku 1682 až do francouzské revoluce (1789) sídlem královského dvora a vlády Francie. Mnohé evropské paláce se snažily být kopií Versailles (Petrodvorec, Schönbrunn, Eszterháza apod.). V roce 1979 byl zámek s parkem zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Samotný zámek má tyto části: jižní křídlo, ve středu Královské nádvoří, vpravo severní křídlo, úplně vpravo Opera, za Královským nádvořím Mramorové nádvoří obklopené jádrem zámku, které končí Zrcadlovým sálem. Jádro zámku má půdorys ve tvaru písmene U. Jeho nejdůležitější součástí byla králova ložnice s okny vedoucími do čtvercového dvora (Mramorové nádvoří), kde se scházela francouzská šlechta.
Nejprostornější místností jádra byl Zrcadlový sál, který byl zbudován v roce 1678. Je 79 metrů dlouhý, překlenutý klenbou s bohatou malířskou výzdobou. Okna na jedné straně odpovídají zrcadlům na stěně protější. Fasáda zámku obrácená do nádvoří má typické prvky architektury počátku 17. století: střídání cihel a tesaného kamene, špičaté střechy, nádvoří se sochami, kde se konala divadelní představení. Zcela odlišně působí fasáda obrácená do zahrady. První poschodí člení pilastry a rytmicky vystupující portiky, nejvyšší poschodí má malá polokruhová okna.
-bvv-; -jp-
Foto: Jan Pomykal a Ted Brown