Golf v Česku a jinde (2)

Na následujících řádcích přinášíme další díl seriálu článků o golfové etice z pera prezidentky Czech Golf Travel Association Ing. Marie Jehličkové.

Také se vám to už stalo? Přijedete na turnaj, kam vás pozvou přátelé a na který se moc těšíte. Ve flightu máte sice vám dosud neznámé, leč podle HCP kvalitní hráče. Počasí vypadá slibně a těšíte se na nové hřiště, které jste ještě nehráli. Dostali jste skvělou snídani a welcome drink, všude panuje dobrá nálada a duch zdravé soutěživosti. Jen začít a užít si krásný den. Ať žije golf!

Jenže ouvej. Na první odpaliště přijde spoluhráč s lahví sektu. Dobrá nálada stále panuje, nikdo se k němu však nepřidá. Ach jo, musí to zvládnout sám. Ale proč ne, je přece „single HCP a pašák“. A tak tu láhev za jednu jamku zvládne. Budiž, i když je teprve půl jedenácté a gentlemani většinou nepijí před jedenáctou hodinou dopolední, ale jak říkal Winston Churchill: „Ono je vždycky někde na světě jedenáct, ne?“

Je horko, každý má žízeň. Tím spíš náš „pašák“. Nezůstane proto u jedné láhve, navíc polosladkého sektu, a tak se zbytek hry odehrává stylem „dá-li se kde najít co k pití a obsahuje-li to dost alkoholu, sem s tím!“. A čím více se nápoje míchají, tím lépe. Alespoň pro pašáky…

Že se to dříve nebo později odrazí na kvalitě hry? To je samozřejmé. Potkalo to i „pašáka“, který mne během nedávného turnaje svým počínáním inspiroval k tomuto sloupku. Nevím, jestli šlo v jeho případě o to, že se alkohol míchal, nebo ho bylo příliš či zda šlo o frustraci z nedostatku, pokud je dotyčný zvyklý na větší množství. Pokračovalo to házením holí po neúspěšné ráně, které mimochodem přihlížející marshall k velkému překvapení ostatních hráčů nechal bez odezvy. Výsledkem byla zkažená nálada všech spoluhráčů a tomu odpovídající atmosféra ve flightu a potažmo i kvalita hry. O tom raději psát nebudu, to je nabíledni a nešlo by o veselé čtení.

Zůstaňme u toho, že kdo neumí pít a být stále slušný a společenský, navíc k ženám – byly jsme ve flightu dvě, a udržet golfovou etiketu a své chování „na uzdě“, nechť prosím i nadále pokračuje ve svých pitkách v restauracích čtvrté cenové skupiny. Třeba najde i takovou, kde na televizní obrazovce poběží golf, a on bude moci všem kumpánům u stolu říkat, jaký že je super hráč. Single HCP, prosím! Osobně si ale myslím, že je stokrát lepší na hřišti tolik nepít… Přeji vám krásné golfové léto!

Text: Marie Jehličková,
prezidentka Czech Golf Travel Association
Foto: Petr Manuel Ulrych