|
Ve dnech 16.–18. 5. 2007 proběhl v Budapešti 4. ročník odborné golfové konference Golf Business Forum 2007. Konference opět přinesla velice zajímavé informace o nejnovějším dění v golfovém průmyslu. Zvláštní pozornost byla letos věnována rozvíjejícím se golfovým destinacím, mezi které se řadí jak Česká republika, tak Maďarsko.
Analýza KPMG
Konference byla zahájena příspěvkem Golf Think Tank. Andrea Sartori z KPMG v něm prezentoval výsledky Golf Benchmark Survey, který byl touto poradenskou firmou realizován v loňském roce a jehož se prostřednictvím agentury CzechTourism a KPMG ČR zúčastnila i Česká republika. Výzkum zahrnoval 7 oblastí v rámci Evropy, Středního východu a Afriky (tzv. region EMA) a jeho cílem bylo zajistit spolehlivé statistiky, kterých je v golfovém průmyslu zásadní nedostatek. (Pozn. red.: S některými závěry výzkumu se mohli čtenáři COT business seznámit v letošním březnovém vydání.)
Prvním bodem prezentace byl profil členské základny golfových klubů v regionu EMA. Pokud jde o počet členů klubů, je na prvním místě severní Evropa s 1 118 členy na jeden golfový klub, na posledním Evropa východní s 200 členy. Členská základna je obvykle tvořena muži, ale v některých regionech je výrazný i podíl žen (25 %). Andrea Sartori zdůraznil význam popularizace golfu právě u žen. Specifikou Středního východu je tzv. corporate membership, kdy členství v golfových klubech využívají celé společnosti pro své zaměstnance a obchodní partnery. Střední východ s 46 364 vede také v počtu odehraných kol ročně proti poslední východní Evropě s pouhými 12 000 koly. Stejné rozdělení sil panuje i v oblasti cen green fees, kdy nejvíce zaplatí hráč na Středním východě, tj. 80/100 euro (všední den/víkend) za kolo a nejméně ve východní Evropě, tj. 35/46 euro za kolo. Velmi zajímavým faktem bylo zjištění, že golfové destinace s malou kupní silou mají vysoké vstupní a členské poplatky na hřištích, což výrazně ovlivňuje participaci populace ve hře golfu. Obecná tendence tedy volá po cenově dostupném golfu.
Hovořilo se také o rozdílu mezi privátními kluby a hřišti fungujícími na bázi pay&play. Dnes fungují především dva modely. Buď hráči platí vysoké roční členské poplatky a následně hrají celý rok zdarma, nebo platí nízké roční členské poplatky a za každou hru platí sníženou cenu. Panelisté vyslovili názor, že pro „emerging golf destination“ je lepší druhý model, neboť přispívá k popularizaci sportu v dané zemi. Naprostá většina hřišť je provozována jako komerční entita a klíčem k profitabilitě golfových hřišť je poskytování odpovídající hodnoty klientům za vynaložené prostředky. Tato sekce konference byla zakončena tvrzením, že přes veškerý potenciál Středního východu je v současnosti největší potenciál ve východní Evropě, kde se očekává velký rozvoj golfu.
Učte se od profesionálů!
Panel s názvem Learn from the professional developers vedl David Spencer z Jumeirah Golf Estates, developerské společnosti, která se zabývá rozvojem jedné z nejluxusnějších a největších golfových a rezidenčních komunit světa ležící v srdci Dubaje. David Spencer označil Dubaj za nejrychleji rostoucí město světa, které v roce 2006 navštívilo 6,2 milionu turistů, což představuje desetinásobný nárůst za posledních 15 let. David Spencer seznámil s rozvojem golfu v této oblasti, s výstavbou residenčních jednotek a s celkovým důrazem na neuvěřitelný luxus celého projektu, který koresponduje s image Dubaje jako takové. Zdůraznil, že úspěch celého projektu tkví v tom, že si společnost vybrala ty nejlepší designéry, developery, poradce atd. Společnost Jumeirah Golf Estates ovšem od začátku disponovala potřebným kapitálem k realizaci celého projektu. Z tohoto důvodu připadal většině delegátů příspěvek jako lehce mimo realitu, neboť takové finanční zajištění projektů je opravdu výjimečné. Většina developerů musí řešit zcela opačné problémy než pouhý výběr těch nejlepších z oboru, ale právě problém, jak si dovolit je zaplatit.
Na tento blok konference tematicky navazovaly následující dva bloky s názvem Learn from professional investors a Building a winning development team.
Velmi zajímavý byl také blok Learn from the best in the business vedený Gary Firkinsem z Landmark Media International. Panelisté zdůraznili, že golf a golfové hřiště samo o sobě nevydělávají peníze, ale že existuje řada modelů, které dokážou profit z golfu zajistit. Prvním je golf ve spojení s výstavbou rezidenčního zázemí a následný prodej nemovitostí. Tento způsob zajištění příjmů je patrně nejspolehlivější, nikoliv však jediný. Podobně dobře funguje spojení golfového hřiště s turistickou infrastrukturou, jako je hotel ve spojení s wellness ev. dalšími možnostmi trávení volného času, tedy model „golfový resort“. Na příkladu Dubaje bylo opět objasněno, jak důležité je spojení golf a business. Úspěch Dubaje jako golfové destinace tkví ve spolupráci jednotlivých hřišť dohromady a také v jejich spolupráci s velkými společnostmi, např. leteckou společností Emirates. Panelisté se také dotkli významného tématu, jakým je pro emerging destinaci pořádání velkých golfových turnajů a túr. Hostování turnaje, jako je např. Ryder Cup, má pro destinaci obrovský význam, dokáže ji přidat na golfovou mapu světa a dává jí důvěryhodnost, kterou už nikdy neztratí. Taková investice se tedy rozhodně vyplatí, leč náklady jsou obrovské a málokterá emerging destinace si něco takového může dovolit.
Pořádání golfových turnajů ovšem není jediným marketingovým nástrojem k propagaci golfové destinace. Jako alternativu panelisté vidí pořádání vlastních turnajů a minievents na domácím trhu, které ke golfu přivedou více místních lidí. Pokud jde o oslovení zahraničních trhů, byl zdůrazněn klíčový význam efektivního PR a společné prezentace. Byl zmíněn příklad Algarve, které je evropskou golfovou destinací číslo 1, přestože místní lidé vůbec golf nehrají a destinace žije pouze z golfové turistiky. Je to proto, že se propagují a prezentují kolektivně a že do zahraničí vysílají jeden velice unifikovaný signál. Význam PR byl maximálně zdůrazněn v každém ohledu, tedy i v případě, že se destinaci podaří získat nějakou významnou událost, protože celá investice ztrácí smysl, pokud není stoprocentně využita pro PR destinace. Jako další klíčové faktory pro úspěšný marketing golfové destinace byly označeny tyto body: porozumění tomu, čeho chceme dosáhnout; analýza silných stránek produktu; porozumění „niche“ našeho cílového golfového trhu; jasný plán a jeho dodržení; zachování standardů a skutečnost, že máme jen jednu šanci turisty pozitivně překvapit a naladit, a když uspějeme, golfisté se vrátí zpět.
Golf ve střední a východní Evropě
Posledním a pro Českou republiku jednoznačně nejzajímavějším byl panel nazvaný Hungary Country Focus. Maďarsko je považovánu za jednu z nejrychleji se rozvíjejících golfových destinací ve východní Evropě a dle výzkumu KPMG za konkurenta číslo 1 pro Českou republiku. Z toho důvodu byl tento blok v podstatě zaměřen na porovnání situací obou zemí z hlediska golfu a golfové turistiky. Česká republika má podle analýzy KPMG 28 000 golfistů, 70 hřišť a 52% podíl na trhu střední a východní Evropy. Druhé místo patří Polsku s 24 hřišti a 20% podílem na trhu. Maďarsko má 2000 golfistů, 7 hřišť a podíl na trhu 6 %. Panelisté pod taktovkou Zoltána Kali z KPMG Maďarsko analyzovali budoucnost golfu v Maďarsku. Konstatovali, že Maďarsko v současné chvíli nemá dostatek kvalitních hřišť, dostatečnou domácí základnu golfistů a ani golfové turisty. Dle průzkumu se 89 % Maďarů o golf nezajímá, protože tento sport nemá v zemi žádnou tradici. Golfová iniciativa zatím nemá ani podporu maďarského tourist boardu. Přesto se zde v příštím roce plánuje otevření asi 10 golfových hřišť a země má ambice stát se golfovou destinací, což není nemožné vzhledem k tomu, že – jak bylo zmíněno výše – ani na Algarve nehrají golf místní, ale pouze turisté. Nicméně samostatný fakt, že vzroste nabídka (tedy počet golfových hřišť), nezajistí zvýšení poptávky. Je třeba kvalitní marketing destinace, aby byl zajištěn profit stávajících hřišť i těch, co teprve vzniknou, a především zvýšení kvality hřišť. Pokud nebude v Maďarsku dostatek kvalitních hřišť, nemá destinace šanci na úspěch ani v případě, že budou hřiště spolupracovat, protože spolupráce kvalitního hřiště s těmi, která na základní standardy nedosáhnou, způsobí velice negativní dojem z destinace jako celku. Jako hlavní pozitiva Maďarska jako golfové destinace byly označeny následující skutečnosti: snadná dopravní dostupnost, ekonomická a politická stabilita, západní kultura, investiční příležitosti; jako negativa pak: že země není vnímána jako prázdninová destinace, nemá ani hory, ani moře, relativně dlouhá zima, a navíc investoři očekávají nízké náklady. Hlavní konkurenty vidí Maďarsko v Chorvatsku, Slovinsku, České republice a Slovensku.
Po osobní návštěvě Maďarska se domnívám, že se této konkurence v současné chvíli nemusíme nijak zásadně obávat, protože jsme zatím v golfu výrazně napřed. A nejen v golfu. Naše turistická infrastruktura vykazuje daleko vyšší kvalitu a stejně tak golfová hřiště. Přestože Maďarsko je pověstné svými lázněmi, které chce rovněž nabízet golfistům, je v porovnání s Českou republikou výrazně pozadu. Týká se to zejména prostředí v lázních, čistoty, úrovně služeb, jazykové vybavenosti personálu atd. Zejména jazyková vybavenost výrazně pokulhává a v hlavním městě Maďarska je takřka nemožné se domluvit anglicky. Jako by zde snad s turisty nikdo nepočítal. Golfisté patří mezi mimořádně náročnou klientelu, kterou – obávám se – přes všechny krásy, jež tato nádherná země nabízí, nemůže Maďarsko zatím uspokojit.
Text: Mgr. Helena Kopecká
CzechTourism
Foto: © isifa/Ablestock