Tvrzení, že láska prochází žaludkem, platí i v případě vztahu k turistické destinaci. Čím dál více turistů totiž svět poznává právě prostřednictvím lokální kuchyně. Gastroturismus je jedním z nejrychleji se rozvíjejících segmentů cestovního ruchu a ovlivňují ho zajímavé trendy.
Turisté z celého světa utratili v roce 2017 téměř 187 mld. USD za stravování. Uvádí to alespoň studie společnosti GlobalData z loňského roku. Jídlo a pití tak byly čtvrtou největší výdajovou kategorií v globálním cestovním ruchu (po dopravě, nákupech a ubytování). Jistě, ne každý turista utrácející za stravování je gastroturistou, přesto lze říci, že se hodnota gastroturistického trhu pohybuje v řádu miliard dolarů. Pro úplnost dodejme, že o gastroturismu mluvíme v případě, že je daná cesta buď zcela, nebo alespoň částečně motivována touhou daného člověka okusit lokální gastronomii. Ta je totiž svébytným prostředkem k lepšímu pochopení kultury a historického dědictví navštěvovaného místa.
Místní tradiční gastronomie je navíc jednou z cest, jak se mohou v dnešním globalizovaném světě jednotlivé destinace od sebe odlišit. I proto se ve většině zemí úřady snaží gastronomické tradice udržovat a podporovat. „Propagací unikátnosti regionální kuchyně namísto pokusů o inkorporování zahraničních trendů a přizpůsobení se chutím turistů si může destinaci ochránit svoji kulturu,“ uvádí navíc ve své studii společnost GlobalData. Stále častěji se tak v souvislosti s gastronomií hovoří o lokalizačních tendencích, které jsou pravým opakem vývoje směřujícího ke globalizaci. Na druhou stranu lze stále najít nesčetné případy, kdy se podnikatelé snaží poskytnout svým hostům to, na co jsou zvyklí z domova. Bohužel i v takových kulinárních velmocech, jako jsou Španělsko či Řecko. Ve španělských letoviscích lze najít řadu typicky britských hospod, v Řecku pak množství skandinávských barů a diskoték. A tak bychom mohl pokračovat dál, řadu příkladů bychom našli i v Thajsku a dalších zemích. Koneckonců do svědomí si musíme sáhnout i my – také v centru Prahy jsou cizinci lákáni třeba do irských hospod, latinskoamerických diskoték či provozoven s thajskými masážemi. Lokální kulturní tradice tak mnohde zacházejí na úbytě.
Ano, jsou to mileniálové, komu by měla řada světových destinací vděčit za to, že jejich gastronomické tradice stále žijí. Mileniálové, tedy lidé narození mezi roky 1981 a 1991, se vyznačují tím, že na svých cestách vyhledávají unikátní a především autentické zážitky. To samé platí i o jejich vztahu ke gastronomii. Upřednostňují eticky produkovaná jídla, dávají přednost originalitě před masovostí, rádi objevují nové gastronomické směry a jsou hybnou silou v současném globálním vegetariánském a veganském hnutí. Mileniálové jsou navíc udavači trendů, takže jejich poptávka výrazně proměnila celosvětovou gastronomickou scénu.
Výše uvedené spolu s jejich touhou po zážitkovém cestování vysvětluje to, proč lokální gastronomie hraje tak významnou roli v plánování jejich cest. Víc než třetina mileniálů podle průzkumu GlobalData z roku 2018 přiznává, že známost či popularita destinace, pokud jde o gastronomii, je klíčovým faktorem v jejich rozhodovacím procesu. Ještě o malinko větší podíl vykázala generace Z, která mileniály v příštích letech nahradí. Starší ročníky (generace X a Baby Boomers) tak vysokou důležitost gastronomii ve svém rozhodovacím procesu nepřikládají, nicméně i u těchto turistů jsou patrné změny. Jejich zvyklosti se mění, víc než dřív jsou ochotni přistoupit ke gastronomickým experimentům. V porovnání s mileniály a zejména pak s generací Z jsou tito turisté zajímavější vyšším disponibilním příjmem a s tím související ochotou utrácet.
Gastroturismus se, stejně jako všechna další odvětví cestovního ruchu, v čase proměňuje. Je tomu tak v důsledku sociálně-demografických a dalších tendencí, jež se promítají do poptávky. A jaké že tedy jsou aktuální trendy v oboru? Autoři zprávy společnosti GlobalData si všimli čtyř hlavních.
Jedním z nejběžnějších a nejpopulárnějších způsobů, jak poznat místní gastronomii, je vydat se na cestu za ní ve společnosti místního obyvatele v roli zasvěceného průvodce. Koneckonců tento produkt známe i od nás – také v Praze či Brně můžete natrefit na nabídku vycházek za pivem apod. Tento způsob má jedno velké plus – „domorodec“ má spíš než kdokoli jiný přehled o dění na místní gastronomické scéně a jím zprostředkovaný zážitek je mnohem autentičtější. A často také výrazně levnější. Pokud svoji roli průvodce bere skutečně vážně, dokáže turistům rozmluvit i jejich často bizarní přání ovlivněná všeobecně zažitými zvyklostmi. V Praze je tak kupříkladu nepovede na Staroměstské náměstí na zmrzlinou plněný trdelník, který má s tradiční českou gastronomií společného tolik, co Moravanka s rokenrolem, ale do některé z útulných kaváren či cukráren na mnohem tradičnější rakvičku se šlehačkou. Nejčastější formou vycházek jsou samozřejmě ty spojené s degustacemi, ale spadají sem třeba i výlety na farmy či exkurze do podniků, které se zabývají výrobou tradičních lokálních delikates.
Díky tomuto trendu se mohou turisté s lokální gastronomií seznámit ještě důkladněji – usednou totiž s místními k jednomu stolu v jejich domácnostech a tradiční kuchyni tak vyzkoušejí v její nejryzejší podobě. Kromě jídla a nápojů tak zažijí i zvyklosti hostitele a jeho rodiny a zjistí, jak lidé v destinaci reálně žijí. To je samozřejmě pro dnešní cestovatele nadmíru lákavé, na druhou stranu to s sebou může nést rizika. Například hygienická a následně právní. To v případě, že by takový produkt byl nabízen nelegálně, tedy bez živnostenského oprávnění a souvisejících povolení. V posledních letech proto vznikají aplikace a webové stránky, které zprostředkovávají kontakt mezi hostiteli a jejich potenciálními hosty, a které uvedená rizika minimalizují, resp. pojišťují. Příkladem budiž server EatWith.com, který zájemce o hostitelství poměrně důkladně prověřuje a který veškeré nabízené zážitky pojišťuje do výše 5 mil. GBP. Ovšem to, že bude svíčková nabízená amatérským kuchařem v jeho garsonce na Proseku chutnat stejně jako v certifikovaném podniku v centru města, pochopitelně nezaručí nikdo…
Třetím globálním trendem je „street food“. Umíte si představit třeba návštěvu Bangkoku bez ochutnávky lokálních specialit nabízených v tisících stánků v různých částech města? Nebo výlet do Pekingu bez návštěvy tamního vyhlášeného trhu, na kterém jsou k mání exotické delikatesy v podobě smažených štírů, brouků, hadů a dalších živočichů? A co by byla dovolená u moře bez obligátní ranní procházky po rybím trhu? Podobné podniky obvykle patří k tomu nejautentičtějšímu, co lze v daném místě navštívit a kde lze ochutnat opravdu typické pokrmy. Zájem o pouliční gastronomii a návštěvy tradičních trhů roste podle GlobalData napříč všemi generacemi.
Ochutnat lokální specialitu je jedna věc, zkusit si ji ale uvařit pod vedením zkušeného místního kuchaře je něco naprosto jiného. Jedná se o mnohem hlubší zážitek, který účastníkům odkryje více z tajemství národní kuchyně navštěvované destinace. Kurzy vaření jsou obzvlášť populární mezi mileniály, hojně je ale podle citované studie využívají také rodiny s dětmi i samotní cestovatelé. Účastníci oceňují nejen to, že se naučí uvařit pár tradičních jídel, ale také skutečnost, že se během kurzů setkají s novými zajímavými lidmi, s kterými je spojuje společný zájem.
Gastroturismus podle všeho ještě nedosáhl svého vrcholu, v příštích letech poptávka po takto zaměřených produktech ještě poroste. Pozornost by proto tomuto segmentu cestovního ruchu měli věnovat nejen jednotliví podnikatelé, ale také organizace destinačního managementu na všech úrovních. Předpokladem je přitom rozvoj spolupráce mezi subjekty z cestovního ruchu a restauratéry na straně jedné, s farmáři, pěstiteli a producenty na straně druhé. Studie GlobalData hovoří mimo jiné o tom, že touroperátoři budou muset přicházet s novými gastroturistickými balíčky, které ale musejí být v zájmu úspěšného prodeje kombinovány s produkty z oblasti ekoturismu, wellness a kulturního či dobrodružného turismu.
Foto: Shutterstock.com
(Článek čerpá mj. z dat poskytnutých agenturou CzechTourism.)
Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) ve spolupráci se společností Data Servis – informace zveřejnila výsledky vývoje tržeb v ubytovacích a stravovacích zařízeních za první čtvrtletí letošního roku. Z průzkumu vyplývá, že provozovatelé restaurací zažívají postupný návrat hostů na...
Během 84. valného shromáždění konfederace HOTREC, které se uskutečnilo v Praze, obdržel Pavel Hlinka evropské ocenění za svůj mimořádný přínos k propagaci odvětví cestovního ruchu a pohostinství v České republice. V tiskové zprávě to uvedla Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR...
Za podpory Vinařského fondu a ve spolupráci s Národním vinařským centrem se uskutečnil dvacátý ročník ojedinělé mezinárodní soutěže kupáží, asambláží a známkových vín Cuvée 2022 Ostrava. S velkým ohlasem se v tomto klání setkaly produkty značky Mucha Sekt - degustátoři...
