Gastronomický cestovní ruch Česka a jeho aktuální trendy

Gastroturismus patří mezi nové, aktuální a stále více se prosazující formy cestovního ruchu. Ve světě i v České republice. Jedná se o takovou formu cestovního ruchu, při které jsou účastníci motivováni ­požitkem z konzumace pro ně nových pokrmů. Kromě konzumace vybraného pokrmu může být zážitkem pro účastníka možnost spolupodílet se na jeho přípravě nebo testování.

Ochutnávání a poznávání nového se ovšem netýká jen pokrmů, ale i nápojů, jakými mohou být například pivo či víno. Tyto aktivity jsou spojovány se zážitkovým cestovním ruchem, který patří mezi nové formy cestovního ruchu. Ve spojení s gastronomií je vnímán jako součást kulturního cestovního ruchu.

V současnosti se v oblasti zážitkového gastroturismu v České republice nejvíce uplatňují následující trendy:

• molekulární gastronomie, tedy taková gastronomie, v níž se využívají čerstvé a přírodní suroviny. Ty jsou upraveny tak, že se pomocí chemických postupů mění skupenství surovin a mění se jejich tradiční vzhled (okurkový kaviár, štrůdlové špagety apod.). Nejčastěji se při přípravě těchto netradičních pokrmů využívá tekutý dusík (−196 °C). Významným českým představitelem molekulární ­gastronomie je šéfkuchař Petr Koukolíček. Restaurace, náležící mezi nejznámější a které v České republice využívají molekulární gastronomii, jsou restaurace Field či Golf restaurant Hodkovičky.
• bio gastronomie. Způsob přípravy pokrmů, které zohledňují životní prostředí a snaží se ulehčit zatížení přírody. V restauracích se zpracovávají kvalitní domácí či bio produkty od místních či regionálních dodavatelů. Typickým zařízením, které tohoto trendu využívá, je např. Chateau Herálec. Cílem je představit unikátní suroviny, které jinde vyjma navštívené destinace nelze ochutnat.
• front cooking je trend velmi úzce spjatý se zážitkovou kuchyní. Přitažlivost přípravy pokrmu spočívá ve skutečnosti, že kuchař připravuje vybraný pokrm přímo před hostem, který může s kuchařem komunikovat. Hostovi je dokonce do jisté míry dopřáno ovlivnit i chuť pokrmu, pokud na jeho přání kuchař změní některou ingre­dienci apod.
• regionální kuchyně znamená návrat k tradičním, původním krajovým recepturám a pokrmům. Při přípravě se používají i místní suroviny, z nichž krajové recepty vycháze
• entomofágie neboli hmyzí gastronomie je v České republice stále v počátcích. Vyznavači konzumace hmyzu se přiklánějí k úpravě hmyzu především pro jeho výživové hodnoty, protože hmyz obsahuje až 80 procent bílkovin a minimum tuku. Prosazují jej jako skvělou dietní stravu, přičemž při úpravě hmyzu se kuchařům a jejich fantazii rozhodně hranice nekladou. Jak chutnají nejčastěji připravované druhy hmyzu, lze vidět v tabulce.
   

Připodobnění chutí hmyzu k běžně používaným surovinám v ČR

 
Za nejzkušenější odborníky v České republice jsou považováni Petr Ocknecht a Milan Václavík. Zamířit ochutnat hmyz lze například do vyhlášené hmyzí restaurace Noem Arch v Brně. Jediné, co by turisté měli mít vždy na paměti, je skutečnost, že konzumace hmyzu není vhodná pro ty, kteří trpí alergií na mořské plody.