Současný svět je ovládán touhou po zážitcích. Platí to jak v oblasti zábavy, tak cestovního ruchu a gastronomie. I v tuzemských podmínkách se objevují projekty, které gastronomickou scénu ozvláštňují. Společné mají jedno – dokazují, že kvalitní kuchyně je základ, o prodeji ale často rozhoduje nadstavba v podobě doplňkových služeb, programu a netradičního prostředí. Kulinářské zážitky se dnes zhusta odehrávají jinde než v restauracích.
Jedním z nejoriginálnějších projektů, které v tomto směru na českém trhu fungují, je pop-up koncept Forbidden Taste. Jeho autorem je Tino Hrnčiar, jemuž s realizací pomáhá manželka a zapálený tým stálých i externích spolupracovníků. Základním principem projektu je překvapení. Toto slovo se jako červená nit prolíná projektem od začátku do konce. Princip je v zásadě jednoduchý. Zájemci o netradiční gastronomický zážitek se na webu www.forbiddentaste.com registrují k odběru newsletteru, z něhož se dozvědí o termínu příští akce. K účasti je třeba se nejen zaregistrovat, ale i projít určitým výběrem organizátorů (formou e-mailové komunikace). Podle Hrnčiara je totiž podstatný i výběr účastníků. Kapacita těchto netradičních večeří je limitována 30 osobami a organizátoři se snaží, aby si hosté vzájemně sedli a byli naladěni na podobnou vlnu. „Vítaní jsou hlavně kreativní a otevření lidé z různých sfér, milovníci dobrého jídla a zážitků,“ vysvětluje Tino Hrnčiar. Kdo projde sítem, se teprve v den konání akce dozví adresu, na kterou se má dostavit k večeři. Jisté je jedno – půjde o vskutku netradiční a překvapivé místo. Historicky první Forbidden Taste se odehrál v prostorách bývalé trafostanice, hosté dalších akcí večeřeli třeba uprostřed největšího skateparku v Praze, na divadelním jevišti, v nejvyšším patře zatím prázdné budovy ArtGen v pražských Holešovicích, v galeriích, tréninkové hale pro extrémní sporty či v bývalé kantýně továrny Praga.
Hosté Forbidden Taste večeří na nezvyklých místech.
Třeba na divadelním jevišti; Foto: František Ortmann |
Výběrem místa ale překvapení nekončí. Hosté totiž ani předem netuší, co vlastně budou konzumovat. O kvalitu se však rozhodně bát nemusejí, zárukou je spolupráce pořadatelů s šéfkuchaři zvučných jmen. Za všechny jmenujme Jaroslava Zahálku, dlouholetého člena elitního klubu Club Des Chefs, či Stephena Senewiratneho, šéfkuchaře v Mandarin Oriental Prague. „Na pop-up akci s názvem Hudba budoucnosti jsme třeba pozvali osm mladých progresivních šéfkuchařů, ze kterých každý sestavil jeden chod. Každé jídlo mělo zároveň svůj vlastní soundtrack,” uvádí Hrnčiar.
Pak je tu servis. „Málokdy používáme klasické talíře. Místo toho jednotlivé chody podáváme třeba na dlažebních kostkách, v květináčích či na větvích,“ říká Hrnčiar. Na řadu přicházejí i prvky molekulární kuchyně, kterým je třeba přizpůsobit i servis.
U Forbidden Taste zapomeňte na klasický servis.
Dezert vám naservírují třeba na ruku; Foto: Katarina Bell |
A konečně program a obsluha. Tyto dva faktory se v projektu Forbidden Taste často prolínají. Číšník nebývá vždy jen číšníkem, ale třeba také tanečníkem, který poté, co mu jakoby náhodou upadne prázdný tác, překvapeným hostům zatančí break dance. Jindy se zničehonic od stolu zvedne jeden z „hostů“, který k potěše ostatních předvede operní árii. A tak bychom mohli pokračovat. Fantazii se prostě v případě Forbidden Taste meze nekladou.
Sympatické je, že tento projekt má i charitativní rozměr. Veškerý výtěžek z těchto veřejně nabízených večeří (ročně se konají zhruba tři) věnují organizátoři na podporu těch, pro které je kvalitní jídlo nedostupným luxusem. Na živobytí si pak Hrnčiar a spol. vydělávají tím, že koncept Forbidden Taste nabízejí také firmám, případně pro ozvláštnění soukromých akcí.
Z podobného ranku je i další netradiční projekt s názvem Dinner in the Sky. Nejspíš jej budete znát alespoň z fotografií. Účastníci v tomto případě předem vědí, do čeho jdou. Tedy že budou i se speciálním stolem o kapacitě 22 osob spolu s personálem jeřábem vyzdviženi do výšky pěti desítek metrů a tam jim bude naservírován zážitek dle jejich předchozího výběru.
Dinner in the Sky; Foto: DITS
|
K mání je šest různých variant – od dvacetiminutového koktejlu po hodinovou večeři při západu slunce. Jednotlivé balíčky se samozřejmě liší obsahem i cenou.
22 strávníků 50 metrů nad zemí, to je Dinner in the Sky;
Foto: DITS |
Dinner in the Sky není českým projektem. Koncept vznikl v Belgii, odkud expandoval do zhruba čtyř desítek zemí světa. Již osmým rokem mají díky firmě DITS šanci na (možná lehce adrenalinový) zážitek i Pražané či návštěvníci hlavního města. „Letošní zastavení proběhne 6.–16. září opět v Riegrových sadech, což znovu slibuje skvělé výhledy na metropoli,“ avizuje Pavel Šperger ze společnosti DITS. Podobně jako Forbidden Taste, i Dinner in the Sky je možné celoročně objednat jako firemní akci. V těchto případech už projekt není omezen Prahou, s plošinou je možné přijet kamkoli, kam to komunikace (a peníze) dovolí.
Přestože uvedené projekty jsou na gastroscéně těmi aktuálně nejvíce skloňovanými, rozhodně nejsou jedinými, které stojí za zmínku. Restaurace, které otevřou na jeden den, na speciálním místě nebo jen pro určitou skupinu hostů, vyskakují neočekávaně i očekávaně po celé České republice. Takovýto podnik si totiž může otevřít skutečně každý. Pokud má tedy alespoň trochu invence a času. Pro naprosté amatéry, kteří si na otevření pop-up restaurace netroufnou úplně bez pomoci, je tady Restaurant Day. Tento netradiční festival jednodenních restaurací vznikl v Helsinkách, z nichž se rozšířil do celého světa. Koná se čtyřikrát do roka, přičemž ten poslední pražský se uskutečnil letos v únoru. Festival je specifický v tom, že jediným stanoveným požadavkem je den, kdy se akce koná. Všechno ostatní – tedy místo, vzhled restaurace i menu – už je na samotných „kuchařích“. Bez zajímavosti jistě nezůstává informace, že skrze Restaurant Day se podařilo rozjet řadu zajímavých a dnes již zavedených podniků. Jedním z nich je kupříkladu brněnské bistro Kafe a Kobliha. Jak jeho název naznačuje, jeden z majitelů podniku Marek Richtar začal své koblihy nabízet právě na občasných pop-up akcích po celém městě. Ty si získaly u zákazníků tak nebývalou oblibu, že otevření stálého kamenného bistra bylo jen otázkou času. Dnes podnik funguje v klasickém režimu a dle majitelů má neustále plno.
Pop-up restaurace se objevují po celé republice;
Foto: Shutterstock.com |
Parta šesti nadšenců, která se skrývá za označením Družstvo, pak stojí za projektem Wine Pop-up. Jde o úplně první český putovní vinný bar, který se otevírá zcela nepravidelně a pokaždé na jiném místě a s jiným tématem. Co však zůstává konstantní, je skutečnost, že se v baru za doprovodu elektronické hudby rozlévají naturální vína, která se do České republiky ani často nedovážejí. A samotná degustace je nabízena za nijak vysokou částku 200 korun. Přestože se bar objevuje na různých místech, nejčastěji se s ním mohou lidé setkat v Praze. Zda tomu tak bude i při příštím otevření, však nelze říci, jelikož zastávky měl už i v Brně či ve Vídni a aktuálně má za sebou projekt dokonce turné po americkém New Yorku a kanadském Montrealu.
Nejsou to však jen začátečníci, amatéři a nadšenci, kteří trendu pop-up podlehli, věnují se mu i zavedené podniky. Například řetězec Ambiente, který je známý neustálým rozvíjením nových konceptů a restaurací, pořádá vlastní pop-up akce nazvané „Nášup„. Akce mají pokaždé jinou formu, zaměření a vlastně i nabízené jídlo. Hosté vědí, co si pod tímto názvem mají představit, i když o samotné akci je jim dopředu řečeno skutečně minimum. Díky tomu se ale úspěšně daří překvapovat i stálé zákazníky. Populárními akcemi v tomto duchu jsou kupříkladu degustace – Večeře od kosti a Večeře od řezníka – odhalující tajemství spojená s přípravou masa i s řeznickými „podpultovkami“.
Pro nadšené návštěvníky street-food festivalů, kteří rádi zkoušejí nové chutě, se především po pražských místech pohybuje také Petr Hübl. Se svým projektem Beverage Book cestuje po většinu roku po různých oslavách a festivalech, kde návštěvníky seznamuje s chutěmi molekulární gastronomie a také mixologie. Ta spočívá v přípravě pokrmů či nápojů z naprosto běžných a tradičních surovin, ale za použití netradičních metod, které spadají spíše do oboru chemie. Hlavním cílem takto pojaté přípravy je dosažení naprosto odlišného skupenství či chutě. Ať už za použití metod jako je emulgování, mražení tekutým dusíkem, infuzování (máčení), destilování či barvení. Petr Hübl se přitom s molekulární gastronomií sám setkal teprve před šesti lety na přednášce Romana Vaňka z Pražského kulinářského institutu. A jelikož se do té doby věnoval barmanství, vrhl se zcela logicky hlavně na přípravu molekulárních nápojů a koktejlů. Ty jsou kromě netradičních chutí oživeny i originálním designem a často také pevným skupenstvím. Primární snahou tohoto projektu je totiž vyvolat překvapivý výraz na tváři každého zákazníka.
Projekt Beverage Book seznamuje i s chutěmi molekulární mixologie;
Foto: Shutterstock.com |
A kde se dá s projektem vlastně setkat? Nejpřesnější odpověď dá obvykle jeho facebookový profil. Nejčastěji však na něj lze narazit v areálu Art&Food ZOOna, který se nachází ve dvoře bývalého Trojského pivovaru v sousedství Trojského zámku a pražské zoo. Ostatně celý prostor Art&Food ZOOny je vyhlášeným místem odpočinku místních obyvatel i návštěvníků, který je doplněn o umělecké i kulturní zážitky, především pak o ochutnávky netradiční gastronomie. Kromě projektu Beverage Book lze právě na tomto místě objevit rozjíždějící se gastronomické projekty.
Nejen ve veřejném prostoru měst je ale možné okusit zajímavý gurmánský zážitek. Takovým místem se může stát i obývací pokoj, a nemusí to být zrovna ten vlastní. Do České republiky totiž od našich západních sousedů již v roce 2012 přicestoval koncept tzv. bytových restaurací (underground restaurants). Ty provozují ve vlastních bytech či domech kuchařští nadšenci, kteří připraví menu o několika chodech, poté je rozešlou vybranému okruhu zájemců a s těmi nejrychlejšími usednou ke společnému hodování. Jednou z prvních, kdo se do tohoto konceptu v tuzemsku pustil, byla novinářka Darina Křivánková. Ve skutečně malinké středočeské obci Kmetiněves otevřela bytovou restauraci Na Faře, v níž nabízí jídla ze všemožných lokálních surovin. Další restaurace tohoto typu lze ale najít napříč celou Českou republikou. V Praze například funguje restaurace 4 schody, kde Gabriela Fremlová vaří především moderní a netradiční pokrmy, které si lidé sami doma neudělají. A popularitě se těší i Bytová restaurace Venkovanky v Nové Říši na Vysočině, za níž stojí Jitka Baďurová a Magda Pojerová.
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...
V Pardubicích se včera sešli místní aktéři cestovního ruchu. Debatovali například o moderních technologiích v turismu nebo o výběru poplatků z pobytu. Pravidelné jednání uspořádala už pošesté oblastní organizace cestovního ruchu s názvem Pardubicko - Perníkové srdce Čech.
