Tento gotický hrad, který je dominantou celého areálu, chránil v dobách svého vzniku křižovatku obchodních cest a je poprvé připomínán v roce 1314, kdy byl v držení rodu Hrabišiců. Dnešní stylové zámecké interiéry nabízejí návštěvníkům rozsáhlou původní sbírku dobového vybavení a předmětů vysoké umělecké hodnoty. To, co v dnešních dnech však bezesporu nejvíce přitahuje návštěvníky, je v roce 1985 nalezený románský relikviář svatého Maura, pocházející z 13. století. O zasvěcené informace nejen o zmíněném unikátu jsem požádal kastelána zámku pana Tomáše Wizovského.
Můžete na úvod stručně seznámit čtenáře se stavebně-historickým vývojem objektu?
Hrad pochází patrně z počátku 14. století a řadí se k nejzachovalejším příkladům hradní architektury u nás. K největšímu rozvoji hradu došlo koncem 15. století a v 1. polovině století následujícího, kdy hrad patřil Pluhům z Rabštejna. K bergfritu, kaplové věži a donjonu přibyl ještě spojovací trakt zvaný tabulnice a v konečné fázi byl pak vystavěn nový renesanční palác odpovídající duchu své doby. V polovině 18. století zahájili Qestenberkové, tehdejší majitelé panství, stavbu pozdně barokní zámecké budovy. V roce 1813 koupil celé panství belgický vévoda Fridrich Beaufort-Spontiti. V průběhu 19. století vybavovali Beaufortové zámecké komnaty významnými uměleckými sbírkami a bečovský zámek se stal reprezentativním sídlem s velmi cenným vybavením. Roku 1969 získal celý hradní a zámecký areál plzeňský památkový ústav, který roku 1996 zámek slavnostně zpřístupnil veřejnosti.
Památkou prvního řádu je relikviář svatého Maura. Jaká byla jeho historie a jaká jeho současnost?
Románský relikviář sv. Maura je datován do první třetiny 13. století, kdy byl zhotoven na objednávku benediktinského kláštera ve Florennes, v dnešní Belgii, pro ostatky sv. Maura, sv. Jana Křtitele a sv. Timoteje. Těšil se velké úctě až do konce 18. století, kdy byl klášter v důsledku francouzské revoluce zrušen. Sláva a význam relikviáře byla zapomenuta a tato významná památka se na několik desetiletí ocitla v zákristii farního kostela. Roku 1838 zakoupil relikviář vévoda Alfréd de Beaufort, který jej dal nejprve opravit a následně převézt do Bečova. Když na konci 2. světové války Beaufortové jako aktivní spolupracovníci fašistů kvapně opouštěli Bečov, zakopali relikviář pod podlahu hradní kaple. Tato vzácná památka zůstala v zemi ukryta až do roku 1985, kdy ji zhruba po ročním pátrání ve značně poškozeném stavu objevili kriminalisté FKÚ. Od května roku 2002 je relikviář sv. Maura vystaven na bečovském zámku, kde jej v trezorové místnosti mohou návštěvníci spatřit spolu s doprovodnou expozicí podrobně mapující detektivní pátrání a veškeré průzkumné a restaurátorské práce.
Jaké kulturní a doprovodné programy připravila správa zámku pro sezonu 2003?
V následující sezoně připravujeme mimo standardních prohlídek dvou návštěvnických okruhů ve spolupráci s městem také rekonstrukci historické popravy u příležitosti slavnostního otevření naučné stezky „Šibeniční vrch“; jízdu historických vozidel; oživené noční prohlídky zámku; Bečovské historické slavnosti se zajímavým dvoudenním programem a konečně tematicky zaměřené prohlídky zámku pořádané k výročí nalezení relikviáře sv. Maura.
– LGS –