Podpora turismu metropole odpovídá jejímu významu

Prahu čeká v následujících několika letech celá řada poměrně velkých investic. Ať už se jedná o rekonstrukci Staroměstské radnice, holešovického Výstaviště, či Kongresového centra Praha. Jaké plány má Magistrát hlavního města Prahy v oblasti cestovního ruchu nám odhalila náměstkyně pražské primátorky pro oblast financí a rozpočtu Eva Kislingerová.

Říká se, že o peníze jde v první řadě, začněme tedy jimi. Jaké jsou příjmy města z cestovního ruchu a kolik peněz město do podpory turismu vrací? Odpovídá to podle vás významu metropole v oblasti turismu?

Praha je turisticky mimořádně atraktivní destinace a příjmy tomuto faktu proporčně odpovídají. Z turismu, tedy konkrétně z poplatků za rekreační pobyt a ubytování, získává hlavní město Praha zhruba 280 milionů korun ročně. My ovšem nemalou část peněz, přibližně 50 procent této částky, vracíme zpět. Pro ilustraci, schválený roční příspěvek pro Pražskou informační službu, poskytující turistický servis, letos činí 23 milionů korun. Městské finance však proudí i do souvisejících projektů na opravu a obnovu památek. Aktuální je například rekonstrukce Vyšehradu, z finanční podpory se mimo jiné těší zoo, hvězdárna, planetárium. Všechny zmiňované objekty patří do kategorie turisticky velmi vyhledávaných. Ostatně Praha má malý „problém“ v podobě nalezení kýžené rovnováhy mezi potřebami občanů a turistů.

Peněz není nikdy dost, pražští podnikatelé v cestovním ruchu by samozřejmě byli rádi, kdyby se do oboru vracelo větší procento prostředků, které město z turismu vytěží. Je to reálné? Za jakých podmínek?

Razím zásadu, že všechno je nezbytné činit s mírou. Chápu, že některé instituce logicky touží po návratu 100 procent, ale to není v mezích městského rozpočtu dost dobře možné. Turismus s sebou nese i určitou zátěž pro městskou kasu, musíme Prahu uklízet nebo zajistit bezpečnost a to také musíme z něčeho zaplatit.

Jaké plány má magistrát v oblasti turismu? Kolik peněz bude město investovat do podpory cestovního ruchu v příštích měsících a do jakých konkrétních aktivit?

Já se na tuto problematiku dívám optikou rozpočtu, kdy mám dvě základní „škatulky“, kterými jsou jednak běžné výdaje, tedy financování provozu, a jednak kapitálové výdaje, tedy investice. V rámci běžných výdajů máme pro letošní rok připraveny finance pro celou řadu aktivit. Například jsme vyčlenili 9 milionů korun na výmalbu a restaurátorské práce v Divadle na Vinohradech, 13 milionů korun máme připraveno pro provoz Muzea hl. m. Prahy, kde je stálá expozice Karla IV., a více než 349 milionů korun je určeno na granty v oblasti kultury a umění. Máme vyčleněny i prostředky na podporu kongresové turistiky, i ta je pro Prahu velmi důležitá. V kapitole cestovního ruchu naleznete více než 86 milionů korun, které budou využity především na publikační aktivity a obnovu památkově významných objektů. Jen pro granty na opravu a obnovu památek jsme připraveni poskytnout 68 milionů korun a dalších 20 milionů je vyčleněno na opravy Karlova mostu. Myslím si, že v tomto směru se skutečně snažíme a stěží nám může někdo vyčítat nedostatek aktivity.

V rámci kapitálových výdajů máme pro letošní rok připraveno více než půl miliardy korun, z nichž jen na rekonstrukci vstupních prostor holešovického Výstaviště bylo vyčleněno téměř 237 milionů korun. Dále připravujeme rekonstrukci Šlechtovy restaurace ve Stromovce, na kterou je určeno asi 151 milionů korun. V neposlední řadě máme v letošním roce novinku, kterou je speciální fond vytvořený na podporu realizací uměleckých děl ve veřejném prostoru ve výši 135 milionů korun. Prostředky z tohoto fondu chceme použít zejména na pořízení soch nebo na celkové zlepšení veřejného prostoru v hlavním městě.

Turistů v Praze přibývá. Projeví se tento fakt nějak na rozpočtu Prague City Tourism?

To je těžká otázka. Existuje však přímá úměra mezi zvyšujícím se počtem turistů, který nás pochopitelně těší a uspokojením jejich nároků. Myslím, že to zatím zvládáme.

Na nedávné COTakhle snídani jste naznačila, že budete organizaci Prague City Tourism kompenzovat výpadek příjmů, který souvisí s rekonstrukcí Staroměstské radnice. O jakou částku se bude jednat?

V tuto chvíli předpokládáme, že k určitému výpadku příjmů pravděpodobně dojde, ale očekáváme, že bude nahrazen financemi získanými ze zmíněných rekreačních a ubytovacích poplatků od turistů navštěvujících Prahu. Související ztráta pro Prague City Tourism byla vyčíslena na zhruba 32 milionů korun. O konkrétní výši kompenzace však budeme jednat, až budou na světě reálná čísla.

Když už je řeč o opravách Staroměstské radnice, jaké náklady si vyžádají a kdy se objekt opět otevře turistům?

Rekonstrukce Staroměstské radnice bude probíhat v průběhu následujících 18 měsíců a bude rozdělena na tři fáze tak, aby byl dopad na provoz co možná nejmenší. Na rekonstrukci je v tuto chvíli připraven rozpočet ve výši téměř 48 milionů korun. Ale my samozřejmě teprve uvidíme, jaké budou skutečné náklady. Vždy se totiž objeví něco mimořádného, co poté vyvolává zvýšení výdajů. Osobně si však myslím, že rozpočet je aktuálně nastaven správně a zmíněnou částku by rekonstrukce neměla překročit.

Na rekonstrukci holešovického Výstaviště je připraven rozpočet ve výši 1,5 miliardy korun.

Velké investice ze strany města si vyžádá revitalizace holešovického Výstaviště. Co vše bude opraveno, kdy a jakým nákladem?

Praha aktuálně připravuje dostavbu levého křídla Průmyslového paláce, které lehlo popelem. Očekáváme, že na celkovou rekonstrukci holešovického Výstaviště bude potřeba investice ve výši až 1,5 miliardy korun. Konečná hodnota zakázky však bude stanovena až na základě předloženého projektu. V letošním roce bude těžištěm našich aktivit v tomto ohledu již zmíněná rekonstrukce vstupní haly, dále celková rekonstrukce objektu Spirály a Restaurace Bohemia, oprava střechy a izolace administrativní budovy pavilonu D a mnoho dalších. Všechny tyto investice plánujeme realizovat v návaznosti na aktualizaci koncepce Výstaviště Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Zůstaneme-li u investic, nemůžeme nezmínit potřebu spojení centra Prahy s Letištěm Václava Havla Praha. Jakým způsobem by mělo být toto spojení řešeno a jaké investice ze strany města si projekt vyžádá? Kdy by měl být dokončen?

Propojení centra s letištěm představuje významný faktor, který přispěje ke zvýšení komfortu jak obyvatel města, tak především turistů. Modernizace železniční tratě Praha–Kladno by měla stát asi 31 miliard korun, přičemž částka se může změnit s ohledem na technické parametry tohoto spojení. Záleží na tom, jestli se bude jednat o povrchovou či podpovrchovou železnici a zda bude v konečném provedení jednokolejná či dvoukolejná. V optimistické variantě se očekává, že by trať měla být zprovozněna v roce 2027, výkupy pozemků však mohou realizaci stavby značně zkomplikovat. Jedná se o jednu z největších investic, které Prahu v příštích 10 letech čekají.

Magnetem pro mnoho turistů přijíždějících do Prahy je Muchova Slovanská epopej. Kde bude po skončení svého „asijského turné“ vystavena do doby, než pro ni vznikne speciální budova?

Slovanská epopej je v současné době umístěna na výstavě v japonském Kjótu, kde se setkala s velkým zájmem. Za jediný den ji navštívilo více než 4 000 lidí, což je skutečně astronomické číslo.

Rada nedávno projednávala všechny možnosti, které jsou z hlediska umístění epopeje přijatelné. V současné době převážil názor, že by měla být pro epopej postavena nová budova, přičemž vybrán byl právě Těšnov. Samotná realizace závisí na tom, jaké návrhy se v soutěži objeví a jak budou odpovídat představám hlavního města. Je však zřejmé, že stavba bude nějakou dobu trvat. Pokud mezitím dojde k návratu epopeje do Prahy, tak bude umístěna zpět do Veletržního paláce právě do té doby, než se postaví budova nová. Časový horizont těchto aktivit je skutečně těžké odhadnout. Myslím si však, že záložní řešení s Veletržním palácem je pro nás dobrým řešením.

Foto: archiv Evy Kislingerové