Léčebné lázně Jáchymov, první radonové lázně na světě, které se specializují na pohybový aparát, letos slaví již 101 let. Vstup do druhé stovky a také dubnové zvolení generálního ředitele jáchymovských lázní MUDr. Eduarda Bláhy prezidentem Svazu léčebných lázní České republiky (SLL ČR) byly důvody, proč jsme ho požádali o bilanci současného stavu českého lázeňství. Samozřejmě nás také zajímalo, jaké mají Léčebné lázně Jáchymov recept na úspěch.
Lázně Jáchymov jsou u nás čtvrtou největší lázeňskou společností. Jako akciová společnost fungují již 15 let. Co se vám podařilo zlepšit od roku 2002, kdy jste ve své funkci?
Jáchymov je výrazně více vidět, širší veřejnost jej již nevnímá jen jako místo utrpení politických vězňů, ale i jako synonymum lázní. Výrazně také vzrostlo povědomí o léčivých účincích radonu a podíl tuzemských samoplátců i mladších víkendových hostů podstatně roste. Vedle dříve tradičních trhů výrazně pronikáme na trh Ruska a mimo investic do vlastní lázeňské infrastruktury rozvíjíme i tu doprovodnou. Tu změnu asi nejlépe charakterizoval jeden německý host. Vždy prý v Jáchymově jezdil do lázeňského zařízení, ale teď již navštěvuje lázeňskou čtvrť.
Pro většinu českých lázní jsou hlavním zdrojem příjmů zahraniční klienti. Jaké procento lázeňských hostů tvoří cizinci u vás a z jakých zemí k vám nejčastěji přijíždějí?
Ano, u nás je to podobně. Zhruba polovina lázeňských hostů jsou cizinci. Jezdí k nám především německá, arabská a ruská klientela. Ročně nás navštíví a absolvuje lázeňský pobyt více než 17 000 klientů, kteří zde průměrně stráví okolo 18 dnů.
Kolik máte zaměstnanců a jak velký okruh zdravotníků se stará o hosty?
Dohromady máme 630 zaměstnanců. Oficiálně je naším hlavním léčebným zdrojem radonová voda, která má světově unikátní koncentraci radonu na litr, ale musím dodat, že nezanedbatelnou roli hraje především profesionální odborná rehabilitace. Radonovou vodu získáváme z 650 m hlubokého dolu, a proto zaměstnáváme i 21 horníků. Co se týká zdravotního personálu, máme 18 lékařů a 140 kvalifikovaných zdravotníků.
Tradicí pro Léčebné lázně Jáchymov je medicínské pojetí lázeňské péče. Jaké všechny procedury u vás může host vyzkoušet?
Vyzkoušet lze prakticky cokoliv s výjimkou přísně kauzálně indikované radioterapie tzv. jáchymovských krabiček. Hosté nejraději absolvují různé druhy asijských masáží, solnou komoru, přísadové koupele atd. My se ale především snažíme naše odborné vyšetřovací metody a balneologické postupy pružně uzpůsobovat pokroku a novým poznatkům lékařské vědy. Jedná se o balneologické procedury, tzn. radonové, přísadové a například i suché uhličité koupele. Dále jde o různé druhy rehabilitací a fyzikálních terapií, masáže, vodoléčbu a speciální terapie, jako je akupunktura, oxygenoterapie, RTG-terapie, inhalace a také již zmíněná světově unikátní brachyradiumterapie.
Lázeňství je obor, který má v našich podmínkách mnohaletou tradici, jak byste jej dnes charakterizoval?
Jeho význam výrazně posiluje v rámci cestovního ruchu, stává se jedním z magnetů ČR a je možná lépe vnímán v zahraničí než doma, kde musí v poslední době důrazně obhajovat svou pozici v sektoru zdravotnictví. Transformace státních podniků na akciové společnosti proběhla poměrně plynule a nebolestivě, což ale způsobilo, že se dodnes lázeňské subjekty snaží odstraňovat hluboce zapuštěné nešvary z dob socialistického zdravotnictví. Tehdy pacient rozhodně nebyl klientem. Na druhé straně dědictví odbornosti a medicínského pojetí lázeňství položilo základ, který nyní většina společností úspěšně rozvíjí. Právě toto svět oceňuje, a naše odborná lékařská veřejnost podceňuje. V lázeňství jde o zdraví, regeneraci a pocit relaxace, a tak platí, že potenciální klient spíše dá na doporučení a osobní zkušenost známého než třeba na klasický marketing a reklamu.
Tím se dostáváme k tomu, co v současné době nejvíce trápí české lázeňství. V čem spatřujete onu Achillovu patu?
Těch aspektů je několik. V první řadě bych uvedl dlouholetý pozvolný, a letos dokonce skokový meziroční úbytek pojištěnecké klientely, dále minimální ochotu a schopnost společnosti samofinancovat „drahé“ léčebné pobyty. Problémem je i malá informovanost praktických a často i odborných lékařů o lázeňství. A často také bohužel narážíme na ostré lokty farmaceutické lobby, která je konkurentem v souboji o veřejné finance.
Realitou současnosti je i převis nabídky nad poptávkou, který je způsoben dlouhodobým růstem počtu lázeňských lůžek a nekoncepční státní podporou vzniku lázní i v lokalitách bez přírodního léčivého zdroje. Další bolístky jsou ekonomické, jako je dlouhodobé posilování koruny, které snižuje významně tržby od silné skupiny zahraniční klientely, monopolní zvyšování cen energií a dalších vstupů, které stát prostřednictvím pojišťoven nezohledňuje v ceně za léčebný den atd.
To jsou všechno vlivy, které samotné lázně nemohou dostatečně ovlivnit. Je něco, za co si mohou samy?
Problémů je mnoho a jejich analýza by vydala na samostatný článek, takže pouze telegraficky. Úskalí vidím v často zaběhnutém a nedostatečně klientsky orientovaném systému téměř manufakturního typu, který je velice efektivní v případě homogenní klientely. Bohužel ale přestává fungovat, jakmile se klientské portfolio a produktová nabídka rozšiřují. S požadavky nové mladší a samostatně se rozhodující klientely si pak systém poradí jen s obtížemi. Problematický je také vysoký věk odborného personálu a nefunkční oborový systém vzdělávání. Mnohé lázeňské domy si také neuvědomují, že současný „boom“ nabídky a zájmu o krátkodobé relaxační pobyty nenahradí výpadek „pacientů“ zdravotních pojišťoven. Omezujícím faktorem je délka těchto pobytů a cenové stropy, dané tuzemskou kupní silou.
Pak je tu také devalvace lázeňství nedostatečnou ochranou trhu. Stále se setkáváme s velkým množstvím nestátních zdravotnických zařízení, která se vydávají za lázně. Zcela zřejmá není ani naše vlastní pozice – vyskytujeme se kdesi na hranici mezi turismem a zdravotnictvím. Konkurenční výhodou lázní je medicínská složka. Musíme ale mít na paměti, že ruku v ruce se zkracováním pobytů roste význam dalších složek v naší práci. Konkurenty nám přestávají být jen ostatní lázně, stále více nám konkurují jiné alternativy dovolené.
Co by tedy podle vás, jako prezidenta SLL ČR, mohlo českým lázním pomoci?
Je třeba, aby zde zafungoval stát, SLL ČR a další instituce, které by společně ochránily úroveň lázeňství modulací ekonomického prostředí. Jde nám o obhajobu a zachování léčebného významu lázní. Samy lázně musí výrazně zkvalitnit akviziční činnosti a marketing a mít jasný koncept dalšího rozvoje. Zkrátka musíme si ujasnit, co chceme dělat, kam se profilovat, kde jsou naše výhody a jak je posilovat. Lázně musí investovat do rozvojových projektů a nalézt nové segmenty potenciální klientely. Kromě toho je třeba stále zvyšovat kvalitu ubytování, stravování a společenského vyžití. S tím souvisí i neustálý rozvoj léčebných a relaxačních metod. A velmi důležité je též cílené a systematické posilování loajality zákazníků, které je odvislé od spokojenosti hosta a dosaženého léčebného efektu.
Máte vlastní recept, jak vybudovat úspěšné lázně?
Učit se od těch nejlepších, nebát se opustit i hranice oboru a státu a hledat úspěšné koncepty. Během poměrně dlouhého kontaktu máme šanci klienta opravdu poznat a vytvořit mu v lázních domácí prostředí. Lázně musí vždy udělat něco navíc oproti hotelovému standardu, byť je to většinou méně profesionální, ale host má v lázních mnohem intenzivnější personální kontakty. Je třeba personifikovat každou službu, proceduru, hotel či sanatorium. Je třeba mít na paměti, že každý – i drobný – spokojený zákazník může přivést další hosty. Proto je důležité, aby byl každý zaměstnanec identifikovaný s cíli společnosti a firemní kulturou, aby byl motivovaný, loajální. Jen tehdy je schopen v každodenním kontaktu dlouhodobě posilovat a budovat vazbu s hostem.
-red-
Foto: Léčebné lázně Jáchymov
|