S mottem „Návrat ke klasice“ byly právě před rokem otevřeny v samémsrdci Karlových Varů ZÁMECKÉ LÁZNĚ. S odstupem jednoho roku můžemekonstatovat, že tento projekt vykročil tím správným směrem a že původnízáměr, vrátit Karlovým Varům lesk a slávu tzv. „Zlatého věku“, se dařínaplňovat měrou vrchovatou. Reakce profesionálů v cestovním ruchu, spokojenostklientů a neklid konkurence jsou tím nejlepším vysvědčením. Každý, kdoběhem posledních 12 měsíců navštívil ZÁMECKÉ LÁZNĚ, potvrdí, žetakto po všech stránkách výjimečný balneoprovoz by jinde v Evropě hledaljen velmi stěží. Unikátní prostředí citlivě zrekonstruované historicképamátky, přírodní skála, jedinečný bazén s termominerální vodou, nejmodernějšítechnologie, nadstandardní komfort služeb – to je jen několik příkladůvýjimečnosti tohoto zařízení.
Je také pravda, že neexistuje v naší zemi mnoho takových příkladů dokonalésymbiózy původního architektonického záměru s velmi citlivou a zároveňinvenční rekonstrukcí a adaptací.
Nade vším pak velmi pozorně bdí legendární a mýtický Duch pramenů.O něm jedna ze starých legend praví, že odpradávna sídlil právě v místechsoučasných Zámeckých lázní a odtud vládl všem karlovarským pramenům, chránilje před vyčerpáním jejich zdrojů i před negativními zásahy přírodních živlů.Tři nejvýznamnější z těchto živlů – oheň, voda a vítr – však stále vícea více ohrožovaly zdejší prameny, kterým tak neustále hrozilo nebezpečínaprostého zániku a tím i zániku samotných Karlových Varů. Proto se Duchpramenů jednoho dne rozhodl k velmi náročnému a nebezpečnému činu, kterýsi mohl díky své moci a tisícileté moudrosti dovolit pouze on. Zaklel neposlušnéa nebezpečné živly do skály, která bývala jeho příbytkem, a sám se uchýlildo podzemí, aby byl svým pramenům co možná nejvíce nablízku. Protože všakbyl nejenom silný, ale také moudrý, včas si uvědomil, že oheň, voda anivítr nemohou být zaklety věčně. Vypouští je tedy pod svým pečlivým dohledemkaždé dvě hodiny na svobodu a nechá je chvíli volně působit. Jejich procházkapo svobodě začíná tím, že Duch pramenů zapaluje ve Slunečnímdvoře oheň, jenž proplouvá oblohou, aby svým dotekem způsobil otřesy skály,která se pomalu otevírá. S rachotem padajícího kamení uniká ze skály vítra za mohutného hřmění hromů a za světel blesků si radostně užívá své krátkésvobody. Poté, co do hry vstupuje živel poslední – voda, vrací se Duchpramenů z podzemí, aby se zjevil uprostřed bazénu
Celá legenda v tomto znění byla „zhmotněna“ do audiovizuální show,která je součástí každého léčebného či relaxačního pobytu v ZÁMECKÝCHLÁZNĺCH. Také toto je zajisté pádný důvod k tomu, aby každý přišel,viděl a zkusil…
Duch pramenů
3. 7. 2002