Činnost každé prosperující firmy je plně závislá na skutečnosti, že předvídá zájem zákazníka o její produkty, a to jak v kvalitě, tak i v absolutních číslech produkce, kterou podporuje přísným režimem nákladů a odvodů. Tedy slušná firma.
Aby mohla prosperovat, a tím naplňovat potřeby státního rozpočtu, potřebuje mít odpovídající ekonomické prostředí, které připraví, ne z pilnosti, ale z povinnosti a znalosti věci, vláda. Tedy slušná vláda.
Je to stejné, jako když si spisovatel udělá osnovu románu, nebo skladatel osnovu hudebního díla. Oba poté tuto osnovu naplní svými znalostmi a převzatými znalostmi jiných, obvykle těch, kteří byli před nimi. Tato náplň později určí výsledný efekt díla, což ovlivní nejen kulturní zázemí národa, což je priorita, ale vytvoří i ekonomický efekt a umožní dalším pokračovat v tomto díle jak filozoficky, tak vlastně i ekonomicky. Jestliže má nakladatel z tohoto díla zisk, může podpořit projekt dalšího autora.
Naše vláda na to jde jinak. Vědecky. Vytvoří novou osnovu – obvykle na poslední chvíli – a nechá ji naplňovat jiné – obvykle ty, kteří jsou na ní závislí. Osnova je úplně nová, nikdy ji nikdo neviděl, nikdy o ní nikdo neslyšel – a pak si sedne jako pavouk křižák nad ni, a na ty malé pavoučky, kteří ji mají naplnit, volá: „Doprava, vlastně ne doprava, doleva, ale trošku doprava, dejte více, ale ne zase moc, takhle málo, ale ne…“ Finálový povel je: „Dělejte to tak, jak to myslíme my!“
A na dotaz „A jak to vlastně myslíte?“, odpoví: „To už musíte vědět vy.“ A pak omdlí.
Vše podle hesla: „Co lidí musí řešit problémy, které by tady nebyly, kdyby oni tady nebyli. Když bude nejhůř, půjdeme všichni dělat eurokomisaře, protože tak hloupému národu není pomoci. Je to návod pro shora uvedené umělce. Udělejte pouze osnovu a nechte ji ostatní naplnit a ještě zaplatit. Moc se neunavíte a vyděláte. A když se sami ještě pochválíte, tak jste vlastně plně úspěšní.
Umění zdar.
Martin Šolc, Hotel Devět Skal, Mílovy