Dopady pandemie koronaviru na kvalitu života a cestování

Dle 85,7 % podnikatelů a 78,3 % zaměstnanců v cestovním ruchu byla podpora státu na záchranu cestovního ruchu nedostatečná. To vyplynulo z průzkumu dopadů pandemie koronaviru na kvalitu života a cestování, který proběhl ve spolupráci s Fakultou tělesné kultury Univerzity Palackého v červnu letošního roku mezi čtenáři COT – Celý o turismu a iCOT.cz.

Pandemie koronaviru tvrdě zasáhla ekonomickou situaci podnikatelů. To tvrdí 87,7 % z nich. Zhoršení finanční situace pocítilo také 56,5 % zaměstnanců v cestovním ruchu. Více než polovina (52,7 %) dotázaných se vyjádřila, že pandemie měla negativní dopad na kvalitu jejich života. Výrazně vyšší je tato hodnota u mužů (62,6 %). U žen se jedná jen o 48,8 %. Muži se vyjadřovali ve všech otázkách týkající se dopadu pandemie na kvalitu jejich života výrazně negativněji než ženy. S negativním dopadem na ekonomickou situaci rodiny souhlasí 68,8 % mužů, ale jen 46,3 % žen. Rovněž omezení společenského kontaktu zasáhlo hůře muže (62,6 %) než ženy (46,4 %). 

84,3 % dotázaných si uvědomilo, že možnost strávení dovolené v Česku či v zahraničí je nesmírně důležitá pro jejich osobní štěstí, ale téměř jedna čtvrtina respondentů se obává, že jim finanční situace jako výsledek současné krize nedovolí cestovat po dobu nejméně jednoho roku. 40 % dotázaných bude v tomto roce trávit dovolenou jen v České republice. Více cestovat po vlasti plánuje v nejbližších pěti letech jen každý pátý. Změnu cestovatelského chování nelze příliš očekávat. Téměř 60 % dotázaných se vyjádřilo, že budou cestovat jako před pandemií. Kratší dovolenou plánuje jen 12,3 % respondentů. 

Zdravotní a hygienické faktory budou hrát v nejbližším období důležitou roli v rozhodovacím procesu respondentů. Téměř 65 % z nich se vyjádřilo, že zdravotní riziko bude při výběru místa dovolené klíčové. Více než 45 % účastníků bude trávit dovolenou jen v destinacích, které dobře znají a vědí, co v nich ze zdravotního hlediska mohou očekávat. Více než 56,1 % bude vybírat destinace, kde lze očekávat minimální riziko nákazy jakoukoliv nemocí. Čtyři z deseti respondentů budou rezervovat až na poslední chvíli, aby si byli jisti, že v cílové destinaci je ze zdravotního hlediska vše v pořádku. Při výběru destinace bude důležitý i faktor rychlého návratu domů v případě nebezpečí. To potvrdilo téměř 67 % dotázaných. Tři z deseti respondentů budou jezdit pouze s cestovní kanceláří, kterou znají a která se o ně postará v případě ohrožení. Výrazně vyšší je tato preference u mužů (43,8 %). Více než 33 % dotázaných je ochotno si za dovolenou i připlatit, aby jejich zdraví bylo v bezpečí a byly dodrženy všechny nezbytné hygienické standardy. 

Pokud se již respondenti rozhodnou vybrat destinaci a hotel, jejich obavy na místě jsou již poměrně nízké. Žádný z mužů nebude mít z důvodu pandemie ani restriktivních opatření obavu trávit dovolenou na pláži či zajít do hotelového bazénu. Jen 7 % dotázaných omezí návštěvu restaurací. Strach z cestování letadlem a hromadnými prostředky bude také poměrně nízký (12,3 %). 

Pozitivní je tendence k udržitelnému cestování. Více než polovina z dotázaných bude preferovat návštěvu destinací zaměřených na dlouhodobě udržitelný rozvoj. Těch, které zohledňují své obyvatele a okolní přírodu.

Mgr. Miroslav Rončákodborný asistent Katedry rekreologie FTK UP v Olomouci a regionální ředitel TCI Research
miroslav.roncak@upol.cz