Dopady bezpečnostních incidentů během zahraničních služebních cest na chod firmy

Foto: Shutterstock.com Foto: Shutterstock.com

Již pátý den čekám na letadlo, nad Evropou je mrak popela z erupce sopky na Islandu. Okradli mě na pláži u Acapulca. Ztratil jsem mobil s hesly do interní datové sítě. Management firmy je nedostupný při plavbě na jachtě. Oslovila mě konkurence během pobytu v zahraničí. Při tenisu v Jihoafrické republice jsem si zlomil nohu. To je jen zlomek toho, co se může přihodit na služební cestě a co se může negativně podepsat na chodu firmy. Přijetím příslušných protiopatření lze ale dopady minimalizovat. Pojďme se podívat, na co byste ve svých firmách měli pamatovat, resp. co doporučit svým klientům.

Na úvod připomeňme dva zásadní fakty, které se pojí s incidentem zaměstnance během zahraniční služební cesty. Zaměstnavatel má zákonnou povinnost dbát o zdraví zaměstnance. A řešení incidentu násobně finančně převyšuje cenu prevence.

Škála bezpečnostních incidentů, o kterých lze hovořit, je nesmírně široká. Při rozhovorech s klienty se konverzace vždy stočí na téma „stalo se mi“. Jen minimum cestujících nemá žádný negativní zážitek z cesty v zahraničí, a proto otázka nezní, zdali se něco přihodí, ale kdy a v jakém rozsahu. Lze tedy hovořit o zdánlivých banalitách, jako jsou ztráty ID karet od přístupů do firem, notebooků s firemním tajemstvím, hesel, ale i vážnějších věcech, jako jsou autonehody klíčových pracovníků firem, zatažení nakažlivé exotické nemoci mezi interní personál, kompromitace za účelem vyzrazení firemního tajemství či násilná přepadení s následky ublížení na zdraví.

Problematiky ohrožení svého personálu jsou si nejlépe vědomy americké, britské a izraelské firmy, logicky na základě historických zkušeností a relativně vysoké míry rizika. Nestane se tedy například, že by několik klíčových pracovníků firmy cestovalo stejným letadlem. Výjimečné nejsou ani případy, kdy majitelům a CEO nadnárodních koncernů cesty připravují specializované agentury.

V České republice podle získaných poznatků převládá názor, podle něhož čas na ochranu firemních zaměstnanců teprve přijde. S nadhledem tak lze použít citaci jednoho z manažerů úspěšné firmy, který hodnotil stav připravenosti firmy na incident v zahraničí slovy: „Že nám chybí obchodní zástupce, poznáme, až když nám na Vánoce zbude jedna bonboniéra.“

Co tedy lze dělat?

Tak jako je široká škála možných incidentů, tak široká je i škála možných protiopatření. Vzdělávací činnost v oblasti Travel Security Management obsahuje „100 plus 1“ doporučení a rad, jak na cestu připravit jak cestujícího, tak procesy ve firmě i ostatní zaměstnance. Lze definovat úkoly a povinnosti pro personální a finanční oddělení (např. přehled přítomnosti osob, provázaný s nákupem letenek). Lze implementovat software, který umožní osobě odpovědné za bezpečnost mít přehled o osobách v zahraničí, přijímat od nich zprávy o průběhu cesty a obráceně – informovat je např. o nebezpečném dění v regionu, kam se bezprostředně chystají. Tato činnost řeší nejenom Security (Ochranu před nežádoucí činností jiných osob), ale i Safety – tedy vlivy prostředí, jako je klima a přírodní katastrofy (erupce sopek, tsunami, tornáda, povodně, pády lanovek a mostů).

Soubor těchto doporučení je po pečlivém studiu interních procesů a rozhovorech se zúčastněnými aktéry (cestující, majitel firmy, odpovědné osoby za jednotlivá oddělení) zpravidla přizpůsobený na míru konkrétnímu zákazníkovi. Přihlíží nejen k finančním aspektům, ale často i zahraniční účasti ve firmě nebo k vyšší snaze o nepoškození dobré pověsti firmy či udržení vysoké loajality zaměstnance.

Tato doporučení, označovaná jako „Bezpečnostní procedura a instrukce společnosti XY pro cestování (Travel Security Procedure and Instructions)“ mimo jiné obsahují: Schvalování cesty, Příprava a plánování, Chování v zahraničí, Komunikace s firmou, Omezení v zahraničí (např. instrukce k využívání pouze některých hotelových řetězců, dopravců), Návrat ze zahraničí, Pojištění osob a majetku či Ochrana zdraví.

Závěrem bychom chtěli zmínit důležitý podnět, proč ochranu svých zaměstnanců v zahraničí řešit. Zaměstnanec, který je nezvěstný, je stále zaměstnaný, až do doby, kdy ho stát prohlásí za zemřelého. Do té doby je na zahraniční cestě, rodině náleží vyplácení platu a záleží jen na tom, jak je koncipována smlouva s pojišťovnou o tom, kdo bude platit – zda firma nebo pojišťovna. Stejně tak má zaměstnanec, účastník autonehody s těžkým zraněním, nárok na uznání pracovní neschopnosti z důvodu úrazu v zahraničí. A závisí pouze na znění smlouvy mezi zaměstnancem a firmou, kdy v zahraničí je dotčený „v práci“ a kdy „odpočívá po práci“, či kdo uhradí léčebné náklady a transport domů.

Autor

Nejnovější články z rubriky Doprava

Foto: IVB

Vídeňský roční kupon teď platí i v Innsbrucku či Linci

Jedna jízdenka pro šest rakouských měst. Držitelé ročního kuponu ve Vídni, Štýrském Hradci, Linci, Salcburku, Innsbrucku a Klagenfurtu se mohou až do 8. srpna bezplatně svézt MHD v jakémkoli z těchto měst.

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Google musí zlepšit vyhledávání hotelů a letů

Evropská unie dala americké internetové společnosti Google dva měsíce na to, aby zlepšila vyhledávání hotelů a letů, a také aby vysvětlila, jak výsledky hledání řadí. Jinak jí hrozí sankce. Oznámila to Evropská komise (EK) a evropské úřady na...

Číst více
Foto: Pavel Bálek

Rozmach vodních linek na Českobudějovicku

Českobudějovicko sice není vnímáno jako tradiční destinace říční plavby, ale počtem lodních linek si v ničem nezadá se zbytkem republiky. Plavba na Vltavské vodní cestě v oblasti Českých Budějovic zažívá největší rozmach od své obnovy v roce 2011....

Číst více