Podpora domácí turistiky se stala prioritou MMR
V poslední době se výrazným způsobem zlepšila prezentace České republiky v zahraničí, což se bezpochyby promítlo do oživení příjezdové turistiky v druhé polovině loňského roku.
Další připravované aktivity by měly ještě mnohem více rozvinout potenciál České republiky jako bezpečné destinace cestovního ruchu v zahraničí, ale i doma. Neměli bychom totiž zapomínat i na domácí turistiku. Vždyť jen v počtu turistů se více než vyrovná příjezdové turistice. Podíl domácích turistů činil v roce 2002 52 % z celkového počtu 9 milionů 610 tisíc turistů. V tom jsme srovnatelní s ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky (Slovensko 59 %, Maďarsko 51 % domácích turistů). Polsko vede v počtu turistů – přes 14 milionů celkem. Má i největší podíl domácích turistů – plných 78 %. Avšak zahraničních turistů má Polsko méně než ČR (asi 3 miliony). Ministerstvo pro místní rozvoj považuje lepší využití potenciálu domácí turistiky za jednu z klíčových priorit. Z rozsáhlého výzkumu, který MMR zadalo v závěru loňského roku, vyplývá, že domácí turistika představuje velký a doposud plně nevyužitý potenciál pro růst odvětví cestovního ruchu. Vývoj domácího cestovního ruchu má rozhodující význam především pro rozvoj turistiky ruchu v regionech.
Pro většinu české populace má dovolená velký význam. Až čtyři pětiny Čechů si dovolenou vybírají, předem ji plánují a šetří na ni. Charakteristickým rysem je sezonní ráz dovolené a dále to, že lidé nechtějí na dovolené šetřit, ale touží si dopřát vše ke své spokojenosti.
Dovolenou strávenou v ČR preferují podle výsledků průzkumu lidé se základním vzděláním a lidé vyučení, bez větších věkových rozdílů, s výjimkou starší generace nad 60 let. Další charakteristickou skupinou jsou rodiny s dětmi. Zahraniční dovolenou upřednostňují naopak lidé s vyššími příjmy a podnikatelé.
Češi věnují své dovolené nejčastěji 8 až 14 dní. Letní dovolenou preferují domácí rekreanti z 99 % a dávají přednost trávení volného času s partnerem nebo s přáteli. Z jedné poloviny nevyužívají domácí rekreanti ubytovacích zařízení, ale chaty, chalupy a návštěvy u příbuzných. Z ubytovacích zařízení lidé v dnešní době upřednostňují hotely, penziony či horské chaty před kempy. Nadpoloviční většina lidí se na dovolené stravuje v restauracích.
Dalším charakteristickým rysem českých dovolených je individuální turistika, která převládá nad organizovanými pobyty, a nejčastějšími aktivitami jsou vycházky do přírody, výlety, návštěvy kulturních a přírodních památek. Výsledky výzkumu neukazují na preferenci jakékoliv lokality v rámci republiky, a to ani podle sociálních a demografických hledisek.
Mezi přednosti české dovolené patří domácí prostředí, blízkost domova, přijatelné finanční náklady, mateřský jazyk, příroda a památky. Zahraniční dovolená láká svojí exotikou, atraktivitou, klimatickými podmínkami a mořem. Zajímavé je, že lepší kvalita služeb v zahraničí není uváděna jako přednost dovolené v cizině. Nedostatkem domácí dovolené jsou vysoké ceny, které neodpovídají nabízené kvalitě služeb, a klimatické podmínky. Právě při nepříznivém počasí chybí nabídka možných alternativ k turistice. Mezi uváděné zápory dovolené v zahraničí patří neznalost jazyka, vysoké náklady a velká vzdálenost.
Pod pojem rekreace se zahrnuje i krátkodobá rekreace, zejména výlety. Opět se nejvíce soustředí do letní sezony a provozují ji hlavně studenti a vzdělaní lidé. Při tomto typu rekreace jsou jen velmi málo využívána ubytovací zařízení. Upřednostňovány jsou chaty, chalupy a ubytování u známých či příbuzných.
Během posledních let zažívá domácí rekreace určitou renesanci. Oproti minulým letům velkého boomu zahraničních dovolených využívá nyní více Čechů možnosti tuzemské dovolené, vzrůstá obliba turistiky a Češi hodnotí pobyt v republice jako lepší průměr. Kritika ze strany těch, kteří využívají tuzemskou nabídku, patří zejména čistotě a pořádku v rekreačních centrech, špatné dopravní infrastruktuře a nízké kapacitě parkovišť, neochotě personálu, nevyrovnanému poměru cen a kvality služeb, cenám přizpůsobeným zahraniční klientele, nedostatečným příležitostem k nákupům a úzkému profilu nabízených volnočasových aktivit. Zhruba jedna čtvrtina Čechů není spokojena s tím, jak fungují v České republice zařízení cestovního ruchu, a náročnější klientela je nespokojena s nabízenými službami.
Lidé profesně angažovaní ve sféře cestovního ruchu vyzdvihují dostatek ubytovacích a stravovacích center, serióznost a příjemné chování českého turisty oproti cizincům. Provozovatelé služeb upozorňují na špatnou komunikaci a spolupráci s představiteli místní správy.
Lidé věří ve zlepšení úrovně domácího cestovního ruchu během příštích pěti let. Nelze však opomenout, že také porostou nároky rekreantů. Čeští občané by uvítali zlepšení kvality silnic na našem území a zvýšení komfortu ubytovacích zařízení. Profesionálové z oblasti cestovního ruchu by rádi vyřešili problém velkých sezonních výkyvů.
Nové směry v rozvoji cestovního ruchu a uspokojení stoupajících nároků turistů budou vyžadovat značné finanční investice.
Ministerstvo pro místní rozvoj podporu domácí turistiky již promítlo do programů cestovního ruchu na rok 2004. Mezi podporované aktivity jsme zařadili destinační management, zlepšení dopravního značení k turistickým cílům a propagaci domácí turistiky. Značné prostředky na investice máme připraveny z evropských fondů. Obnovili jsme státní podporu veletrhu Regiontour a nově i veletrhu Holiday World. Podmínili jsme ji však větším zaměřením na prezentaci turistických produktů jednotlivých regionů. Snažili jsme se také podtrhnout celkový význam a prestiž domácí turistiky. Myslím, že lednový Regiontour zamýšlené cíle z velké části naplnil. To jsou ale jen první a malé krůčky k vytvoření dobrých podmínek pro rozvoj domácí turistiky. Prozatím jsme identifikovali příležitosti, musíme je ještě dokázat plně využít.
Mgr. Ivo Hartmann, MBA
1. náměstek ministra pro místní rozvoj