Daří se východní Moravě prodat její kulturní a duchovní tradice?

Na východní Moravě to žije. Zatímco v některých jiných tuzemských krajích se s vytvářením mezioborového produktu cestovního ruchu poněkud prali, nebo dokonce ještě perou, ve Zlínském kraji se podařilo vytvořit předpoklady rovnou pro dva. Přinesou regionu kýžené cílové skupiny?

Centrála cestovního ruchu Východní Moravy (CCRVM) se do toho pustila s vervou a stala se regionálním koordinátorem hned dvou mezioborových produktů vycházejících z masivního kulturního dědictví, kterým Zlínský kraj disponuje, ale doposud naplno nevytěžil jeho potenciál. I proto spadají oba do kategorii kulturního turismu. Avšak zatímco produkt s všeříkajícím pojmenováním Skanzen Modrá s podtitulem Centrum historie a tradic cílí na turisty se zájmem o nehmotné dědictví a regionální zajímavosti, produkt nesoucí označení Cyrilometodějská stezka míří spíše na cestovatele zajímající se o spiritualitu a náboženství.

Po stopách bratrů ze Soluně

Produkt Cyrilometodějská stezka vzešel z dlouhodobého mezinárodního projektu Evropské kulturní stezky svatého Cyrila a Metoděje (EKSCM), z něhož se následně rozvinulo stejně pojmenované sdružení právnických osob. Jeho vznik iniciovala CCRVM společně se Zlínským krajem v roce 2013, tedy v době připomínání 1 150. výročí příchodu soluňských bratrů na Moravu. Cíl projektu byl ambiciózní – jeho snahou bylo vytvořit trasu s celoevropským přesahem, která by odpovídala standardu kulturních stezek podle kritérií Rady Evropy. V konečné podobě bude prezentovat soubor tří páteřních tras, díky kterým se budou moci turisté vydat po stopách sv. Cyrila a Metoděje.

„Trasy jsou navrženy tak, aby propojovaly poutní místa a zároveň přinášely informace o kulturním dědictví raného středověku. Jedná se jak o hmotné statky, jako jsou např. sakrální stavby, sochy, obrazy, archeologické nálezy, naleziště a archeoparky – slovanská hradiště, muzea, galerie, knihovny a jejich kulturní fondy a expozice, tak i dědictví nehmotné povahy,“ uvádí produktová karta k projektu a dále odhaluje: „Cyrilometodějské trasy vedou ke křesťanským kulturním kořenům evropské společnosti. Jejich centrem je Velehrad a východní Morava, šířeji moravsko-slovenské pomezí, ale jsou dále rozvíjeny do dalších významných evropských poutních míst.“ Proto jsou hlavními turistickými cíli, k nimž chce produkt turisty dále dovést, např. i Svatý Hostýn, poutní kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti, hradiště v Mikulčicích či archeoparky v Chotěbuzi a Modré.

Pro koho je určen?

Produkt by chtěl jako cílové skupiny oslovit především školy a mládež, rodiny s dětmi, tzv. singles cestovatele a seniory. Co se týká zdrojových trhů, primární cílení je směrováno na tuzemské turisty a dále i na klientelu ze sousedních zemí a Itálie, která má zájem o historii, kulturu, tradice a náboženskou tematiku. Atraktivní by produkt měl být nejen pro organizovanou turistiku v rámci náboženských či farních spolků, ale i pro individuální cestovatele. Komunikován bude proto kromě češtiny i v angličtině, němčině a polštině.

Aktuálně je do rozvoje produktu zapojena řada partnerů, kterými jsou nejen místní samosprávy, ale i občanská sdružení, organizace neziskového sektoru, církevní spolky, subjekty podnikající v cestovním ruchu i vzdělávací instituce. Zatímco zmíněné subjekty se podílí zejména na jeho propagaci, hlavním hybatelem a koordinátorem je sdružení EKSCM. A to si před sebe vytyčilo vytvoření komplexní a koordinované nabídky pro poutníky a turisty na všech trasách Cyrilometodějské stezky. „Kromě návrhu tras zveřejňovaných na webových stránkách a mapování zajímavých míst prezentujících cyrilometodějskou a velkomoravskou tradici připravuje (sekretariát EKSCM) také speciální akce – cyrilometodějské putování pro veřejnost – zážitkové putování nejen obohacené výklady o duchovním a kulturním dědictví, ale také o dobovou gastronomii,“ doplňuje produktová karta projektu.

Kromě toho je také jedním z hlavních cílů koordinátora vytvoření tzv. poutních pasů pro organizované i individuální turisty. Tyto pasy by jim měly nabídnout celou řadu benefitů a fungovat ve své podstatě velmi podobně jako tradiční turistické karty. A proč právě poutní pasy? Pokud totiž bude produkt úspěšný, mohl by do budoucna napomoci prodloužit délku pobytů poutníků a cestovatelů, diverzifikovat udržitelnou turistickou nabídku a prodloužit sezonu. Jeho výhodou proti ostatním produktům cestovního ruchu je dále skutečnost, že byl v minulosti již velmi intenzivně a úspěšně komunikován skrze zahraniční zastoupení agentury CzechTourism v Miláně italské klientele. Díky tomu je nyní plnohodnotnou součástí nabídky italského sdružení na podporu poutní turistiky Cammini de Europa. Zároveň je nabízen i italskou incomingovou cestovní kanceláří Compagnia dei Cammini a spolupráce byla zahájena i s českou agenturou TravelSmart, které poskytuje itinerář tematické třídenní cesty nazvaný Velká Morava tehdy a dnes.

Skanzen v Modré

Druhým mezioborovým produktem cestovního ruchu rozvíjeným ve spolupráci s CCRVM je i projekt nazvaný Skanzen Modrá – Centrum historie a tradic, jehož provozovatelem je stejnojmenná obec. „Destinace Skanzen Modrá je specifická a neopakovatelná svým místem pod hradem Buchlov, bájnými příběhy z Chřibů i bohatou historií velkomoravských a cyrilometodějských tradic. Je nezapomenutelná díky místním přívětivým lidem, kteří předávají své tradice a řemesla z generace na generaci. Je specifická díky snaze navrátit staré, vyhynulé druhy rostlin a živočichů do místní krajiny,“ popisuje unikátnost projektu jeho produktová karta. Jeho mezioborovost leží především v návaznosti na starobylé tradice, jimiž Zlínský kraj žije naplno dodnes.

Produkt by chtěl jako cílové skupiny oslovit především školy a mládež, rodiny s dětmi, tzv. singles cestovatele a seniory.

Zapojeny jsou do něj proto nejen místní subjekty cestovního ruchu, ale i výrobci, řemeslníci a nositelé kulturních tradic v regionu, z nichž je celá řada držitelem titulu Nositelé tradic lidových řemesel i mnoha dalších ocenění. „Skanzen Modrá s řemeslníky úzce spolupracuje – prezentují se v rámci jarmarků, trhů, doprovodných akcí. Zboží místních řemeslníků je prodáváno jako upomínkové lokální předměty v archeoskanzenu i Centru slováckých tradic,“ popisuje dále karta. Dvě zmíněná místa jsou ostatně hlavními cíli, které se produkt pokouší propojit s dalšími turistickými atraktivitami v jejich bezprostřední blízkosti, jako je Botanická a podvodní expozice Živá voda, Stezka praturů či rozhledna Modrá. 

A zase ty rodiny!

Svým pojetím je proto produkt vhodný téměř pro všechny cílové skupiny návštěvníků, přičemž největší důraz je v nabídce kladen na rodiny s dětmi, aktivní mladé cestovatele, skupiny přátel či školní skupiny. Primárně je směřován na domácí turisty ze Zlínského, Pardubického, Královéhradeckého, Jihomoravského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje či návštěvníky ze Slovenska. Sekundárně se pak snaží za­ujmout i méně náročnou klientelu ze zbývajících sousedních zemí, případně Ruska, Ukrajiny nebo třeba i Japonska a Koreje.

Kam se posune dál?

To, že se projekt do podoby plnohodnotného mezioborového produktu cestovního ruchu teprve transformuje, ukazuje i plán jeho dalšího rozvoje, který byl zatím stanoven na tři roky. Během této doby by mělo dojít v regionu nejen k vylepšení a vybudování doprovodné infrastruktury, ale mělo by vzniknout i nové zázemí pro turisty, kupříkladu by u významných zastavení měly být k nalezení nabíjecí stanice pro elektrokola. Vytvořeny by měly být i další nové atraktivity – počítá se třeba s rozšířením naučné stezky Cesta praturů, vybudování rekreační vodní nádrže s klidovou zónou či odpočinkového parku se sadem švestek. Jedním z úkolů, které si dále provozovatel produktu vytyčil, je i zřízení vlastní cestovní kanceláře či agentury Skanzenu Modrá, který by produkt pomáhal prodávat. Spolupráce s cestovními kancelářemi a agenturami je totiž v tuto chvíli v rukou samotných zapojených subjektů. Zatímco třeba hotel Skanzen kooperuje s CK Prahatour, ITS, Čedok či třeba Invia, tak Archeo­park Modrá navázal partnerství s cestovními kancelářemi a agenturami zaměřenými na děti, jako jsou třeba CK Úsměv, Agentura Sluníčko či CK Rapant.

V případě obou zmíněných produktů lze říct, že vytyčené plány, aktivity a úkoly jsou skutečně ambiciózní, což však jen dokazuje, že jejich provozovatelé i koordinátoři životnosti mezioborových produktů cestovního ruchu věří. Zda se kraji splní očekávání, by se mohlo ukázat v horizontu několika let.

Foto: Shutterstock.com