Návrh zavést spotřební daň na tichá vína nebere v úvahu četné kulturní, společenské, ale i krajinotvorné souvislosti, jež hrají významnou roli zejména na jižní Moravě, v regionu z něhož pochází zhruba 95 procent veškeré vinařské produkce České republiky.
První vinice na Pálavě vysadila římská posádka z Vindobony, která zde vybudovala svůj opěrný bod. Stalo se tak poté, co římský císař Probus v roce 91 n. l. nařídil vysazovat vinice v římských koloniích za Alpami. Od té doby prošlo vinařství v tomto regionu četnými peripetiemi, ale jisté je, že během dvou tisíciletí mělo pěstování révy vinné zásadní vliv na vytváření zdejší kulturní krajiny. Podílelo se spolu s dalšími vlivy na vzniku svérázné lidové kultury, na formování vyhraněných národopisných oblastí, jejichž charakteristické rysy nedokázaly vymazat ani společenské pohyby související s industrializací v 19. a 20. století.
Právě tyto skutečnosti, přímo související s „vinařskou kulturou" oblasti, patří k významným motivům rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Právě ony se podílejí na skutečnosti, že se tento region ocitá na druhém místě za hlavním městem Prahou v počtu návštěvníků. Nejde přitom, jak by se mohlo zdát při povrchním pohledu, o konzumaci alkoholu. Faktem je, že při budování desítek vinařských stezek křížem krážem jižní Moravou má víno motivační roli – pro tisíce turistů na těchto vinařských stezkách jde především o cesty krásnou krajinou, zušlechťovanou místními vinaři, o výpravy za osobitými lidskými typy – za vinaři, s nimiž lze posedět ve sklípku a pohovořit o životě.
Vinařství, které se snoubí s místní gastronomií, představuje v cestovním ruchu významnou součást turistického produktu „Jižní Morava", který dává pracovní příležitosti velkému množství lidí a má výrazný multiplikační efekt. Nejde o sedm stovek velkovýrobců, pro které by v případě zavedení spotřební daně nebylo významným problémem zřízení daňových skladů a vedení potřebné evidence. Jde o tisíce malovýrobců s roční produkcí méně než tisíc litrů, pro které by zmíněná daň a vše co s ní souvisí, znamenala další znevýhodnění proti nezdaněné konkurenci za rakouskou či slovenskou hranicí. Uvažované opatření by mělo nepříznivý dopad nejen na výrobce vína, ale i na pěstitele révy.
Pro mnohé z malovýrobců, kteří dnes již sehrávají významnou roli v cestovním ruchu regionu, by možná existovala cesta zpátky – k období šedé ekonomiky, kdy každý vinař vyráběl „jen pro sebe". To by však mělo neblahý dopad na odvětví cestovního ruchu na jižní Moravě ve všech ohledech – ať již jde o tvorbu a údržbu krajiny, o motivaci k přeměně donedávna zanedbaných příhraničních obcí a jejich vinařských uliček v prosperující a malebná sídla nebo o regionální zaměstnanost. V obavách z dalšího podvázání „spotřeby" – tedy regionálního rozvoje v těchto širších souvislostech – se připojujeme k těm, kdo vyzývají vládu k bedlivému zvážení tohoto kroku.
Mgr. Zuzana Vojtová, ředitelka Centrály cestovního ruchu Jižní Morava a předsedkyně Asociace organizací cestovního ruchu