CzechTourism zná efektivitu dalších podpořených akcí

Tušili jste, že letošní Všesokolský slet přinesl cestovnímu ruchu zhruba 75 milionů korun? To je jen jeden z výsledků měření efektivity vybraných kulturních a sportovních akcí, které pro agenturu CzechTourism provedla společnost MindBridge Consulting.

Efektivitu eventů sleduje CzechTourism třetím rokem. Do měření jsou vždy zahrnuty akce s potenciálem v oblasti příjezdového a domácího cestovního ruchu, jejichž pořadatelé se přihlásili o partnerskou spolupráci agentury CzechTourism. Konečný výběr akcí k měření je pak na národní turistické centrále. Do letošního měření „Cílem těchto analýz je zjištění nejen atraktivity daného eventu, ale také celkového zásahu a ekonomického dopadu na cestovní ruch, a to jak domácí, tak zahraniční. Využíváme přímý sběr dat přímo na akci (klasické dotazníkové šetření), ale také informace od našich partnerů o návštěvnosti dané akce,“ vysvětlila Soňa Machová, vedoucí marketingového výzkumu agentury CzechTourism

Do letošního měření byly zahrnuty následující akce: Pražské jaro 2018, hudební festival Hrady CZ – Kunětická hora, Všesokolský slet v Praze, gastronomický Beko Fresh festival v Plzni, ME ve vodním slalomu v Praze, Zlín Film fest a Kolo pro život v Novém Městě na Moravě, IAAF Kontinentální pohár v atletice v Ostravě, Světový pohár v biatlonu v Novém Městě na Moravě, golfový turnaj D+D REAL Czech Masters na hřišti Albatross Golf Resort. Včera byly zveřejněny výsledky měření prvních sedmi z uvedených deseti eventů.

Měření neslouží k porovnávání akcí mezi sebou navzájem. Akce jsou tak odlišné, že by bylo srovnáváno neporovnatelné. Výsledky slouží jednak organizátorům samotným, jednak agentuře CzechTourism, která tímto způsobem získává přehled o efektivitě akcí, kterým poskytuje partnerskou podporu. A dlužno podotknout, že s výsledky letošního měření mohou být v paláci Orbis spokojeni – i přes někdy až diametrální rozdílnost měly všechny dosud měřené akce  neoddiskutovatelný přínos pro cestovní ruch i veřejné rozpočty.

Co se měří?

Tazatelé agentury MindBridge letos oslovili víc jak 2 200 účastníků uvedených sedmi akcí a zjišťovali, jak často navštěvují daný region (resp. Česko), jak dlouho v místě konání akce pobývali, kde bydleli, jaké doprovodné aktivity v regionech realizovali, kde získávali informace o akcích, zda pro ně byla účast na akci hlavním důvodem návštěvy místa či České republiky, jestli šlo o první či opakovanou návštěvu akce, jak akci (resp. její různé parametry) hodnotili, zda by do místa přijeli i v případě, že by se akce nekonala, či zda se hodlají zúčastnit i příštího ročníku. A měřen byl samozřejmě i finanční efekt, tedy výše útrat návštěvníků a přínosy akcí pro cestovní ruch a veřejné rozpočty. Výzkum byl rovněž příležitostí pro zjišťování vnímání České republiky účastníky akcí.

Podrobné výsledky průzkumu najdete v příštích dnech na stránkách Institutu turismu agentury CzechTourism, třem z uvedených akcí (Pražské jaro, Všesokolský slet, Beko Fresh Festival) se detailně věnujeme také v listopadovém vydání COT – Celý o turismu, které k odběratelům doputuje během příštího týdne. Obecně lze výsledky shrnout následovně:

• Všechny uvedené akce mají potenciál zejména v domácím cestovním ruchu. Vyšší podíl zahraničních účastníků byl vykázán u Mistrovství Evropy ve vodním slalomu, Všesokolského sletu a Pražského jara. Většinou šlo o návštěvníky z okolních států.
• Většinu míst konání akcí navštěvují respondenti opakovaně. Největší procento opakovaných návštěv vykázalo ME ve vodním slalomu.
• Zahraniční účastníci zůstávali v místě v průměru déle než domácí. Největší průměrnou délkou pobytu se může pochlubit Všesokolský slet – 5,23 noci u domácích a 5,74 noci u zahraničních účastníků. Podobně je tomu s délkou pobytu účastníků na akcích.
• Účastníci akcí nejčastěji přespávali v tradičních ubytovacích zařízeních (zejména zahraniční) či v soukromí zdarma (spíše domácí).
• Zahraniční účastníci se častěji než domácí v průběhu pobytu věnovali doprovodným aktivitám (nákupy, návštěvy restaurací, památek či kulturních akcí. Mezi domácími návštěvníky převažovali ti, kteří se doprovodným aktivitám nevěnovali (výjimkou byl Všesokolský slet).
• Informace o akcích získávali tuzemští i zahraniční účastníci převážně od známých, přátel či příbuzných. Významná část čerpala z vlastních zkušeností z minulých návštěv.
• Pro domácí návštěvníky byla většina akcí (s výjimkou Zlín Film Festu) hlavním důvodem, proč do daných míst přijeli. V případě zahraničních účastníků šlo o hlavní důvod, případně jeden z důvodů. Možná poněkud překvapivé je zjištění, že Pražské jaro nebylo pro 65 procent zahraničních účastníků důvodem pro návštěvu Prahy.
• Pokud jde loajalitu, místní a domácí návštěvníci zkoumané eventy navštívili většinou podruhé či opakovaně, naopak pro zahraniční návštěvníky šlo ve většině případů o první návštěvy.
• Všechny uvedené akce se dočkaly velmi dobrého hodnocení od účastníků. Nejčastěji zaznívalo hodnocení „velmi dobrá akce“, příp. „jedinečná, skvělá akce“. Kladně byla hodnocena zejména atmosféra akcí, jejich umělecká/sportovní úroveň a organizace. O něco hůře pak účastníci hodnotili doprovodný program a cenovou úroveň.
• Kdyby se uvedené akce nekonaly, většina účastníků by do místa buď vůbec nedorazila, případně by přijela na kratší dobu.
• Místní a domácí účastníci vykázali vysokou míru ochoty zúčastnit se příštího ročníku zkoumaných akcí. U zahraničních účastníků bylo procento těch, kteří s velkou pravděpodobností opět dorazí, nižší.
• Českou republiku vnímali účastníci jako dobře dostupnou, zajímavou a atraktivní destinaci.

Hlavním smyslem projektu je změřit přínosy akcí pro cestovní ruch a veřejné rozpočty. V tomto ohledu přineslo měření následující výsledky:

* Finanční efekt akce je počítán jako „finanční ztráta“ v případě nekonání akce (nerealizace výdajů při nekonání cesty do města xy – do regionu / do ČR, resp. zkrácení pobytu).

** Odhad odvodů DPH, daně z příjmů právnických osob, spotřební daně, daně z příjmu fyzických osob, odvodů sociálního a zdravotního pojištění, odhad výše hrazených poplatků za pobyt, stravování a dopravu.

*** příjmy pro veřejné rozpočty, které vyplývají z pořádání akce v České republice. Hlavní složkou je spotřeba zahraničních účastníků a diváků. V neposlední řadě je možné za nenahraditelné přínosy vnímat i dopady vyplývající z vlastní organizace akce. Tyto náklady by nebyly realizovány, pokud by se akce nekonala.

Měření efektivity eventů bude pokračovat i v příštím roce. Agentura CzechTourism bude akce vybírat ze seznamu těch, jejichž organizátoři do 14. října požádali o partnerskou spolupráci a jejich žádost byla úspěšná. „Určitě to budou eventy, které budou mít nějakou vazbu na hlavní komunikační téma naší agentury pro rok 2019,“ uvedla během včerejší prezentace Soňa Machová. Zájemcům, kteří by chtěli šetření tohoto druhu realizovat vlastními silami, nabízí CzechTourism metodiku.

Foto: -pmu-