Na počátku září minulého roku vyhlásila agentura CzechTourism soutěž, jejímž cílem bylo odměnit studenty cestovního ruchu, kteří si dokázali najít netradiční úhel pohledu na řešený problém, nebo dokonce celé téma své kvalifikační práce. Především ale šlo o hledání podnětných myšlenek s potenciálním využitím v cestovním ruchu.

„Soutěží chceme umožnit talentovaným studentům představit jejich myšlenky odborné veřejnosti. To jim může otevřít dveře k praktické realizaci zajímavých nápadů," uvedl Rostislav Vondruška, generální ředitel agentury CzechTourism. Myšlenka otevřít formou soutěže výborným studentům cestu mezi odborníky z praxe vznikla na jaře 2011 ve spolupráci s pedagogy některých vysokých škol. V září téhož roku byla soutěž vyhlášena a letos v červnu představili autoři nejlepších prací první výsledky.

Šumava nejednotná…

Autorka vítězné diplomové práce Kateřina Setunská z Vysoké školy obchodní v Praze se zabývala srovnáním řízení cestovního ruchu v jednom českém a jednom rakouském národním parku. Výsledek stojí za zamyšlení.

Pavlína Dobruská (vpravo) získala za své vítězství stáž na stockholmském zastoupení agentury CzechTourism. Na snímku s ředitelkou zastoupení Lucií Vallin

V Národním parku Šumava je cestovní ruch koordinován z úrovně krajů, obcí, dále prostřednictvím Regionální rozvojové agentury Šumava a v neposlední řadě Správou Národního parku Šumava. „Mezi uvedenými aktéry jsou patrné nevyjasněné kompetence, nejednotný přístup k rozvoji cestovního ruchu a rozdílné priority. Následkem je neucelenost tvorby strategických dokumentů, kterým chybí praktická proveditelnost, monitoring a zhodnocení jejich účinnosti," říká Setunská, která situaci na Šumavě srovnávala s řízením cestovního ruchu v rakouském národním parku Kalkalpen. Tam se vše odvíjí od jednotné strategie rozvoje pro všechny rakouské národní parky, kterou vytvořilo rakouské ministerstvo životního prostředí. Významnou roli při řízení parku však hraje i „řízení zdola" – za správu národního parku odpovídá také Kuratorium Národního parku, které funguje jako poradní orgán. V něm jsou zastoupeny obce, majitelé pozemků, unie ochrany přírody, Alpský klub a další subjekty, které na území parku působí. Situaci by podle Setunské pomohl zpřehlednit připravovaný zákon o cestovním ruchu, který by jasně vymezil pravidla vzájemné spolupráce a jednotlivé priority.

… i přístupná postiženým

Autorka vítězné bakalářské práce, studentka Univerzity Karlovy Pavlína Dobruská se zabývala problematikou turistických tras pro vozíčkáře. Zjistila, že v českých národních parcích existuje celkem 31 značených tras pro vozíčkáře (NP Šumava – 8, KRNAP – 10, České Švýcarsko – 13), ovšem každá z nich je klasifikována jiným způsobem. Navrhla proto jednotnou klasifikaci tras pro postižené, která zohledňuje například povrch trasy či její maximální sklon. „Pro vozíčkáře je velmi nemilé překvapení, když v polovině cesty zjistí, že nemůže dál pokračovat," říká Dobruská.

Výsledný návrh jednotné klasifikace a značení tras v národních parcích ověřila Dobruská ve spolupráci s pracovníky Národního parku Šumava přímo v terénu a na základě praktických zkušeností imobilního turisty provedli v metodice značení drobné úpravy.

Do soutěže se zapojili studenti z osmi českých a jedné slovenské vysoké školy, kteří přihlásili celkem 34 soutěžních prací – z toho 16 diplomových a 18 bakalářských. Práce hodnotila odborná porota složená ze zástupců státní správy (NPÚ, CzechTourism), podnikatelského sektoru (AHR) a turistických regionů (Jeseníky – sdružení cestovního ruchu). Vítězné práce jsou postupně zveřejňovány na webu http://vyzkumy.czechtourism.cz  a na Facebooku (www.facebook.com/vyzkumy.czechtourism) . Autorkám vítězných prací v každé kategorii zajistila agentura CzechTourism týdenní stáž na vybraném zahraničním zastoupení.

-czt-, -jo-

Soutěž očima porotce

O rozhovor na téma soutěže jsme požádali Jaroslava Vaculku, člena poroty soutěže o nejlepší studentskou kvalifikační práci.

Říká se o vás, že rád propojujete teorii s praxí a nesnášíte „suchou teorii". Jak to vzniklo?

Vzniklo to zřejmě tím, že jsem potkal až příliš mnoho teoretiků, kteří byli absolutně nepoužitelní v praxi. Uvědomuji si, kdo mně osobně v životě v rámci odborného vzdělávání dal nejvíce – byli to špičkoví odborníci z praxe, kteří uměli látku/téma aplikovat v praxi a zároveň i podat posluchačům. Vážím si teoretických základů, jsou nesmírně důležité, ale ještě více si vážím toho, když jsou přímo aplikovány na praktických příkladech.

Soutěž agentury CzechTourism byla projektem, který si kladl za cíl právě to propojení teorie s praxí. Je pravda, že jste o něčem podobném uvažovali v AHR?

Mohu potvrdit, že propojení teorie s praxí je jednou z významných snah a cílů AHR, konkrétně například v rámci Vzdělávací sekce AHR. Ale je to bohužel běh na dlouhou trať.

Takže si dovedete představit dlouhodobou spolupráci AHR na pokračování takového projektu?

Rozhodně ano! AHR je připravena zapojit se a podpořit jakékoliv aktivity přispívající k takovéto dobré věci a rozvoji našeho oboru celkově.

Jako člen rady AHR se podílíte na jejích vzdělávacích aktivitách. Co vás jako lektora dokáže nejvíc překvapit?

Dovolím si jen lehce upřesnit – na vzdělávacích aktivitách se podílím z pozice mého odborného záběru, nikoli z pozice členství v Radě AHR. Jsem člověk, který k tomu, aby se zapojil, nepotřebuje bezpodmínečně funkce. A co mě jako lektora dokáže nejvíce překvapit? I po těch vícero letech, během kterých se zapojuji do vzdělávacích projektů, mě stále dokáže překvapit nezájem některých lidí, jejich pasivita, neochota naslouchat a respektovat vývoj v čase, snaha dělat si věci za každou cenu „po svém". A určitě taky „srážka s blbcem", ale to není ani tak o překvapení, jako spíše o povzdechu.

V minulosti jste se podílel na tvorbě nových konceptů a produktů v oblasti hotelového developmentu. Jaké vlastnosti musí mít nový nápad, aby se „chytl" v podnikatelském prostředí?

Na tvorbě nových konceptů a produktů se podílím dodnes. Základem úspěchu je, že koncept musí zaujmout dostatečný okruh klientů, kteří jsou za něj ochotni utratit v průběhu času takové množství peněz, aby se úvodní investice investorovi v přijatelném čase vrátila. A jelikož se ve většině případů jedná o nemalé investice, výhodou určitě je i dlouhodobá udržitelnost v čase. Obecně platí i to, že většina dobrých nápadů bývá o zážitku.

Ptal se Jan Otava
Foto: archiv Jaroslava Vaculky