Budování cyklostezek obnáší řadu úskalí. Vedle problémů s vlastníky pozemků je to i administrativa potřebná k žádostem o podporu z evropských fondů. Mimo jiné i toto zaznělo v březnu na pražské konferenci o budoucnosti Labské stezky, která je důležitým evropským cyklistickým koridorem vedoucím z Prahy do Drážďan.
Podle Zuzany Taušové z Nadace Partnerství, která akci v budově středočeského hejtmanství pořádala, představuje problém již pouhé instalování informačních cedulí. „Když dodáváte mobiliář stezek, tak po vás evropské fondy vyžadují stavební povolení. Na jednu tabuli potřebujete jedno stavební povolení. Když jich dodáváte 60, potřebujete 60 stavebních povolení,“ řekla Taušová. Podle ní by bylo užitečné snažit se na podobné problémy upozornit ty, kteří pravidla pro čerpání peněz nastavují a projekty hodnotí.
Koordinátor projektů Daniel Mourek by zase uvítal jasné regule pro budování stezek na celostátní úrovni. „Na úrovni krajů a měst se hodně udělalo, co trošku chybí, je národní koordinace z hlediska mezinárodních stezek,“ míní. Podle něj je zapotřebí jasně stanovit priority při budování cyklistických koridorů, aby cyklostezky vznikaly tam, kde přitáhnou dostatečné množství uživatelů. Podobně koordinována by podle něj měla být i síť cest pro vodáky, pěší turistiku či jízdu na koních. Labská stezka pro cyklisty z Prahy do Drážďan vede přes Mělník, Litoměřice, Ústí nad Labem a Děčín. Tento důležitý koridor není bohužel pravidelně a hromadně využíván, protože stezka není dobudována a služby na trase nejsou cyklistům přizpůsobeny v odpovídající kvalitě. Zajímavá je i trasa od pramene Labe, vedoucí přes Hradec Králové, Pardubice, Kolín a Poděbrady. „Stezky podél velkých vodních toků jsou ideální – budují se i kolem Vltavy, Moravy či Ploučnice,“ připomněl Mourek.
Nejmilejší pohled vyznavače cykloturistiky. V ČR dnes evidujeme 1 063 km cyklistických komunikací. Pro srovnání: Maďarsko má 7,5 tisíce a Nizozemsko dokonce 18 tisíc km cyklostezek. |
Rozvoji cyklostezek nebrání nedostatek peněz, nýbrž rozbujelá byrokracie a majetkoprávní problémy |
Přestože Česká republika nemá žádný zvláštní program na podporu výstavby cyklostezek, státní výdaje na tento druh infrastruktury se rok od roku zvyšují. Letos počítá Státní fond dopravní infrastruktury s tím, že na spolufinancování s obcemi při výstavbě cyklostezek poskytne rekordních 180 milionů korun, což je o 57,4 % více než loni. Vysoký nárůst finanční podpory je vyvolán stále větším zájmem obcí cyklostezky stavět. Obce se za posledních pár let naučily zpracovávat kvalitní projekty, a tím využívat peníze fondu. Cyklostezky zažívají největší boom na jižní Moravě a kolem Olomouce. To má podle odborníků dvě příčiny: rovinatý terén tohoto území a výraznou podporu ze strany krajských úřadů. Fond může peníze poskytnout pouze na 60 % investice, zbytek je na obci či na kraji.
Podíl krajů na budování cyklotras se v dalších letech pravděpodobně zvýší, neboť budou moci čerpat značné sumy z regionálních operačních programů, tzn. z evropských fondů.
Například Karlovarský kraj má v akčním plánu Programu rozvoje Karlovarského kraje projekt Cyklostezka Ohře, na který bude postupně v letech 2007 až 2013 vynaloženo cca 244 milionů korun. Nastíněnou situaci nejlépe vystihl Jaroslav Martinek z Centra dopravního výzkumu: „O peníze nejde. Těch je relativně dost. Překážkou jsou nedořešené majetkoprávní vztahy a vůle po dopravních cyklistických řešeních. V některých městech dodnes nechápou význam cyklistické dopravy. Nejdůležitější je najít osvíceného místního politika či úředníka.“
Text: Jan Pomykal
Foto: Bill Owen a Neil Gould
(Zdroj: ČTK a E15)